Objev minerálu staršího než Země, krotit je svědkem zrodu sluneční soustavy

11. 5. 2011
Sluneční soustava Meteority

Objev ohlásil tým vědců v květnovém čísle vědeckého magazínu American Mineralogist. Podle jejich studie obsahuje v Africe nalezený meteorit NWA1934 granule minerálu, který vznikl za velmi vysokých teplot, takových, jaké mohly nastat v době vzniku sluneční soustavy, dlouho před tím než se zformovaly planety. Podobný materiál je sice používaný v některých cementech, je však uměle vyráběn za teplot kolem 1400 °C, doposud nikdy nebyl nalezen ve volné přírodě.

Akreční disk

Akreční disk při působení gravitační síly vzniká akreční disk, ve kterém se shlukuje materiál gravitačně vázaný ke středu.



Planety při svém vzniku prochází fází těžkého bombardování malými planetkami, kometami nebo dokonce dalšími planetami. Při těchto srážkách dochází nárůstu masy planety prostřednictvím roztavení materiálu a jeho recyklaci v jádru planety. Některé skalnaté objekty ale nikdy neprošly srážkou s jiným tělesem, která by je vystavila tak vysokým teplotám, těmto objektům se říká chondrity, a právě NWA 1934 nalezený ve 30. letech v severní Africe je jeden z nich.

Do meteoritu je zasazeno několik granulí (tzv. refractory inclusion) bohatých na hliník a vápník oficiálně pojmenovaných krotit. Minerál s chemickým složením CaAl2O4 je bezbarvý a podle profesora Chi Ma vznikl za nízkého tlaku a vysokých teplot. Takové podmínky podle něj nastaly v tzv. solární nebule, oblaku plynů a prachu, ze kterých později vzniklo Slunce a zbytek sluneční soustavy včetně planet. 
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Sluneční soustava

Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2020)

23. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2020)Nejbližší hvězdou od Slunce je Proxima Centauri, je vzdálená asi 4,22 světelných let. Například Pluto je vzdálené pouhých 0,00079 světelných let, to je asi 7 světelných hodin nebo také 33 AU. Pro tento článek se budeme pohybovat právě v astronomických jednotkách (AU), kde jedna AU je vzdálenost Země-Slunce. Pouze pět sond vyslaných ze Země se dostalo za oběžnou dráhu Pluta. V tomto článku vám představíme tato nejvzdálenější lidmi vyrobená zařízení, která velkou rychlostí míří k hranicím sluneční soustavy. Data jsou aktualizovaná pro srpen 2020.

celý článek

Tvar heliosféry je podle nového výzkumu výrazně víc nepravidelný, než se předpokládalo

7. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Tvar heliosféry je podle nového výzkumu výrazně víc nepravidelný, než se předpokládaloHeliosféra je bublina kolem Slunce, ve které převládají sluneční větry nad těmi galaktickými. Věci doposud uvažovali, že má tvar podobný kometě, který je výsledkem pohybu Slunce galaxií. Podle nového modelu tomu tak ale není, tvar heliosféry je zřejmě dost nepravidelný.

celý článek

Střed sluneční soustavy se nachází jen těsně nad povrchem Slunce

8. 7. 2020 (novější než zobrazený článek)

Střed sluneční soustavy se nachází jen těsně nad povrchem SlunceSluneční soustavě vévodí Slunce, kolem kterého obíhají planety a další objekty. Její střed však není v centru Slunce, jak by se mohlo zdát, je to těsně nad jeho povrchem. A pohybuje se, podle toho, kde se zrovna nachází zejména planeta Jupiter. Vědci nyní s přesností na 100 metrů určili polohu barycentra sluneční soustavy. S novými údaji by tak nyní mohlo být snadnější zachytit nízkofrekvenční gravitační vlny.

Sluneční soustava mohla dostat svou dnešní konfiguraci planet krátce po svém vzniku

27. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

Sluneční soustava mohla dostat svou dnešní konfiguraci planet krátce po svém vznikuSluneční soustava vznikla z oblaku prachu, který zbyl v okolí Slunce po jeho vzniku před 4,6 miliardami let. Z tohoto oblaku se zrodily planety, jejich měsíce i další drobné objekty jako planetky a komety. Donedávna se předpokládalo, že aktuální rozložení planet a dalších objektů ve sluneční soustavě se ustálilo zhruba 700 milionů let po vzniku soustavy, podle nové studie to však mohlo být výrazně dříve.

celý článek

V meteoritu se ukrývala zrnka prachu starší než sluneční soustava, jsou nejstarší známý materiál na Zemi

21. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědcům se při analýze meteoritu ze 60. let podařilo identifikovat materiál starý až 7,5 miliardy let. Slunce a další tělesa ve sluneční soustavě přitom vznikly teprve před 4,5 miliardami let. Výsledky výzkumu týmu vědců vedeného doktorem Philippem Heckem byly prezentovány ve studii v magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences.

celý článek

Nově objevená planetka 2020 AV2 je první, která obíhá Slunce zcela uvnitř oběžné dráhy Venuše

20. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Nově objevená planetka 2020 AV2 je první, která obíhá Slunce zcela uvnitř oběžné dráhy VenušeZe statisíců známých planetek ve sluneční soustavě obíhá zhruba jen 20 zcela uvnitř oběžné dráhy naší planety. Astronomové nyní našli první planetku, která obíhá Slunce zcela uvnitř oběžné dráhy Venuše. Jde zároveň o druhé nejbližší známé přírodní těleso ke Slunci, tím nejbližším je planeta Merkur.

celý článek

Zařízení na sondě New Horizons potvrzuje zpomalování slunečních větrů za oběžnou drahou Pluta

8. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Zařízení na sondě New Horizons potvrzuje zpomalování slunečních větrů za oběžnou drahou PlutaMěření pořízená instrumentem SWAP (Solar Wind Around Pluto) na palubě vesmírné sondy New Horizons potvrzují zpomalování slunečních větrů na okraji sluneční soustavy. Předchozí data ze sond Voyager ukazovaly podobné výsledky, New Horizons má však na palubě výrazně modernější technologie. Nová měření byla publikována v magazínu Astrophysical Journal.