Radiace šlehající z centra Krabí mlhoviny je mnohem silnější než povolují fyzikální modely

V centru tisíc let staré Krabí mlhoviny rotuje 30x za sekundu pulzar, zbytky masivní hvězdy, která jako supernova explodovala v roce 1054. Tato rotující neutronová hvězda emituje silnou radiaci ve dvou obrovských paprscích, díky které je Krabí mlhovina jedním z nejzkoumanějších objektů na obloze. Astronomové ze Santa Cruz Institute for Particle Physics v Kalifornii podle publikované studie objevili s pomocí observatoře VERITAS, že energie těchto emisí výrazně překračují limity dané současnými teoriemi.

Krabí mlhovina

Krabí mlhovina Krabí mlhovina jsou pozůstatky exploze supernovy pozorované na Zemi v roce 1054. Nachází se ve vzdálenosti 6,5 tisíc světelných let a má přes deset světelných let napříč.



Předchozí měření vesmírným teleskopem Fermi odhalila, že paprsky gamma záření emitované z Krabí mlhoviny, dosahují hodnot až 20 gigaelektronvoltů (GeV), případné vyšší hodnoty ale Fermi naměřit neumí. Doktor Otte, který je vedoucím autorem studie, ale tušil, že navzdory stávajícím teoriím mohou být energetické hodnoty ještě vyšší, zkusil tedy prozkoumat střed Krabí mlhoviny se soustavou teleskopů VERITAS (Very Energetic Radiation Imaging Telescope Array System).

Nová měření ukázala, že hodnoty výrazně přesahují 100 GeV a možná se dokonce blíží teraelektronvoltu. "Jsou to mnohem, mnohem vyšší energie, než se doposud myslelo, že mohou vycházet z pulzaru" řekl doktor Otto, podle kterého teď bude nutné přepracovat modely vysvětlující vysokoenergetické záření ve vesmíru. 

Zatím ale vědci nemají dostatek informací na to, aby procesy probíhající v Krabí mlhovině vysvětlili. Doktor Otte se už teď nemůže dočkat, až observatoř v létě 2012 projde sérií vylepšení, která udělají její senzory citlivější.

Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
Supernovy

Nezvykle krátký zablesk gama záření ze supernovy by mohl znamenat méně kolizí neutronových hvězd

Astronomům se podařilo zachytit nezvykle krátký záblesk gama záření ze supernovy. Záblesky ze supernov přitom typicky trvají výrazně déle, krátké záblesky byly doposud přisuzovány kolizím neutronových hvězd. Nový objev tak naznačuje, že některé supernovy byly v minulosti špatně identifikovány jako kolize neutronových hvězd.

celý článek

Kosmické záření hraje klíčovou roli při interakci supernov s okolními oblaky plynů

Světlo, které supernovy emitují do vesmíru, cestuje bez zábran na velkou vzdálenost. Kromě toho však supernovy generují také pomalejší energetické částice, na které působí intenzivní magnetické pole. Tyto částice jsou postupně urychlovány na vyšší rychlosti a stávají se součástí kosmického záření. Podle nového výzkumu právě tato radiace hraje důležitou roli při kontaktu rázových vln supernov s okolními oblaky plynů.

celý článek

Bílý trpaslík svou gravitací deformuje sousední hvězdu, brzy exploduje v supernově

Astronomové zpozorovali v datech z teleskopu TESS vzácný úkaz: hvězdu ve tvaru kapky. Nepravidelný tvar napovídá, že v blízkosti hvězdy se nachází další objekt, který její tvar svou gravitací deformuje. Podle studie v magazínu Nature Astronomy se jedná o bílého trpaslíka, který se nezadržitelně blíží k hmotnosti, při které exploduje v supernově typu Ia.

celý článek

Existenci vzácné hvězdy by mohl vysvětlit nový druh obří exploze v počátcích vesmíru

V Mléčné dráze se nachází výjimečná hvězda. Na první pohled se zdá být velmi stará, protože má velmi nízký podíl železa. Na pohled druhý má však nezvykle vysoký podíl jiných těžkých prvků, což si vědci doposud nedokázali nijak vysvětlit. Podle nové studie by existence této zvláštní hvězdy mohla být způsobena dodnes teoretickým druhem exploze - magneto-rotační hypernovou.

celý článek

Studium supernovy SN 2017fgc ukázalo, že v ní vznikl nikl o hmotnosti poloviny Slunce

Extenzivní fotometrická a spektroskopická analýza světla ze supernovy SN 2017fgc přinesla nové informace o tom, co se v ní stalo. Tato exploze byla poprvé zpozorována v červenci 2017 v galaxii NGC 474. Nová analýza nyní ukazuje, že v supernově vznikla termojadernou reakcí masa niklu o hmotnosti poloviny Slunce. Ukázalo se také, že exploze nastala daleko od středu galaxie a že původní hvězda měla zřejmě velmi vysokou rychlost.

celý článek

Vědci potvrdili existenci nového druhu supernov, vzniká záchytem elektronů do jádra atomů

Vědecký tým vedený Daichim Hiramatsu identifikoval první příklad supernovy, která se označuje jako supernova se záchytem elektronů (Electron Capture Supernova, ECS). Jedná se o zánik hvězdy, který nespadá ani do jedné z hlavních kategorií supernov. Do nově potvrzené kategorie by podle vědců mohla spadat také supernova, která před tisíci lety rozzářila noční i denní oblohu a dala vzniknout slavné Krabí mlhovině.

celý článek

Pozůstatek po supernově G53.41+0.03 je starý jen pár tisíc let a možná ukrývá magnetar

Vědci vedení českým astronomem Vladimírem Domčekem do detailu prozkoumali zbytky nedávno objevené supernovy G53.41+0.03. Prostřednictvím rentgenového záření zjistili, že objekt pozorují 1 000 až 5 000 let po supernově. Narazili také na náznaky dvou objektů uvnitř - mladého stelárního objektu a magnetaru.

celý článek