Sluneční soustava možná měla o jednu masivní planetu navíc, Jupiter ji ale vymrštil mezi hvězdy

13. 11. 2011
Sluneční soustava Jupiter Neptun Uran Planeta X

Astronom David Nesvorný ze Southwest Research Institute v Texasu vydal studii v Astrophysical Journal Letters, ve které popisuje evoluci sluneční soustavy. Nesvorný pracuje s počítačovými modely, které simulují evoluci naší sluneční soustavy. Při těchto simulacích mu stále něco nevycházelo, nakonec ale do sebe všechno zapadlo, když přidal do soustavy planet další masivní objekt.



Předchozí simulace ukázaly, že současné pozice planet ve sluneční soustavě jsou výsledkem jejich komplexní interakce, která změnila oběžné dráhy hned několika z nich, když byla sluneční soustava stará 600 milionů let. Vznikl tzv. Nice model (podle francouzského města Nice), podle kterého se Jupiter ze své původní pozice posunul do středu sluneční soustavy a odsunul Saturn, Uran a Neptun dále od Slunce, některé modely pracují také s výměnou pozic mezi Neptunem a Uranem.

Tento model vysvětluje několik fenoménů, které astronomy pálily dlouhou dobu, nicméně zůstal zde jeden nevysvětlený problém. Pokud se Jupiter posunul na své současné umístění postupně, měl by zamíchat vnitřními planetami, oběžná dráha Země by byla narušena natolik, že by mohlo dokonce dojít ke srážce s jinou planetou.

Nesvorný, který vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Karlovy Univerzity, tedy pracoval s hypotézou, že se pozice Jupiteru změnila rychle, v simulacích ale při této variantě docházelo k příliš velkému ovlivnění drah planet Neptun a Uran, které byly často úplně vymrštěny ze sluneční soustavy. Vnitřní část sluneční soustavy už tedy simulacím odpovídala, vnější však stále potřebovala vysvětlit chování velkých planet. Nesvorný nakonec přišel s modelem, který počítá s pěti obřími planetami ve sluneční soustavě místo dnešních čtyř. Výsledky simulací jsou statisticky zpracovávány a tento model má největší pravděpodobnost, že skončí s planetami na oběžných drahách jaké dnes pozorujeme. 

Tentokrát do sebe vše zapadá, Jupiter se na svou současnou pozici dostal rychle a nenarušil rovnováhu ve vnitřní části sluneční soustavy. Svým pohybem posunul Neptun a Uran k okraji a další ledovou planetu vymrštil do mezihvězdného prostoru. Podle Nesvorného je takto zhruba 10x pravděpodobnější, že dostaneme v simulacích dnešní pozice planet.

Model odpovídá novým teoriích o bloudících planetách, které byly vymrštěny ze svých domovských planetárních systémů. Vymrštěné planety ale doposud nikdo nenašel a Nesvorného teorie zůstává stále pouze teorií.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Sluneční soustava

Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2020)

23. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Pět nejvzdálenějších vesmírných sond mířících ven ze sluneční soustavy, kde se dnes nachází? (update 2020)Nejbližší hvězdou od Slunce je Proxima Centauri, je vzdálená asi 4,22 světelných let. Například Pluto je vzdálené pouhých 0,00079 světelných let, to je asi 7 světelných hodin nebo také 33 AU. Pro tento článek se budeme pohybovat právě v astronomických jednotkách (AU), kde jedna AU je vzdálenost Země-Slunce. Pouze pět sond vyslaných ze Země se dostalo za oběžnou dráhu Pluta. V tomto článku vám představíme tato nejvzdálenější lidmi vyrobená zařízení, která velkou rychlostí míří k hranicím sluneční soustavy. Data jsou aktualizovaná pro srpen 2020.

celý článek

Tvar heliosféry je podle nového výzkumu výrazně víc nepravidelný, než se předpokládalo

7. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Tvar heliosféry je podle nového výzkumu výrazně víc nepravidelný, než se předpokládaloHeliosféra je bublina kolem Slunce, ve které převládají sluneční větry nad těmi galaktickými. Věci doposud uvažovali, že má tvar podobný kometě, který je výsledkem pohybu Slunce galaxií. Podle nového modelu tomu tak ale není, tvar heliosféry je zřejmě dost nepravidelný.

celý článek

Střed sluneční soustavy se nachází jen těsně nad povrchem Slunce

8. 7. 2020 (novější než zobrazený článek)

Střed sluneční soustavy se nachází jen těsně nad povrchem SlunceSluneční soustavě vévodí Slunce, kolem kterého obíhají planety a další objekty. Její střed však není v centru Slunce, jak by se mohlo zdát, je to těsně nad jeho povrchem. A pohybuje se, podle toho, kde se zrovna nachází zejména planeta Jupiter. Vědci nyní s přesností na 100 metrů určili polohu barycentra sluneční soustavy. S novými údaji by tak nyní mohlo být snadnější zachytit nízkofrekvenční gravitační vlny.

Sluneční soustava mohla dostat svou dnešní konfiguraci planet krátce po svém vzniku

27. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

Sluneční soustava mohla dostat svou dnešní konfiguraci planet krátce po svém vznikuSluneční soustava vznikla z oblaku prachu, který zbyl v okolí Slunce po jeho vzniku před 4,6 miliardami let. Z tohoto oblaku se zrodily planety, jejich měsíce i další drobné objekty jako planetky a komety. Donedávna se předpokládalo, že aktuální rozložení planet a dalších objektů ve sluneční soustavě se ustálilo zhruba 700 milionů let po vzniku soustavy, podle nové studie to však mohlo být výrazně dříve.

celý článek

V meteoritu se ukrývala zrnka prachu starší než sluneční soustava, jsou nejstarší známý materiál na Zemi

21. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědcům se při analýze meteoritu ze 60. let podařilo identifikovat materiál starý až 7,5 miliardy let. Slunce a další tělesa ve sluneční soustavě přitom vznikly teprve před 4,5 miliardami let. Výsledky výzkumu týmu vědců vedeného doktorem Philippem Heckem byly prezentovány ve studii v magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences.

celý článek

Nově objevená planetka 2020 AV2 je první, která obíhá Slunce zcela uvnitř oběžné dráhy Venuše

20. 1. 2020 (novější než zobrazený článek)

Nově objevená planetka 2020 AV2 je první, která obíhá Slunce zcela uvnitř oběžné dráhy VenušeZe statisíců známých planetek ve sluneční soustavě obíhá zhruba jen 20 zcela uvnitř oběžné dráhy naší planety. Astronomové nyní našli první planetku, která obíhá Slunce zcela uvnitř oběžné dráhy Venuše. Jde zároveň o druhé nejbližší známé přírodní těleso ke Slunci, tím nejbližším je planeta Merkur.

celý článek

Zařízení na sondě New Horizons potvrzuje zpomalování slunečních větrů za oběžnou drahou Pluta

8. 12. 2019 (novější než zobrazený článek)

Zařízení na sondě New Horizons potvrzuje zpomalování slunečních větrů za oběžnou drahou PlutaMěření pořízená instrumentem SWAP (Solar Wind Around Pluto) na palubě vesmírné sondy New Horizons potvrzují zpomalování slunečních větrů na okraji sluneční soustavy. Předchozí data ze sond Voyager ukazovaly podobné výsledky, New Horizons má však na palubě výrazně modernější technologie. Nová měření byla publikována v magazínu Astrophysical Journal.