Lidská civilizace by mohla být jedna z prvních ve vesmíru, a pokud ne, tak kde jsou ostatní?

Inteligentní život, by mohl být ve své počáteční fázi rozvoje, jako další z etap vývoje vesmíru. Lidstvo by tak mohlo patřit k nejrozvinutějším civilizacím, což by vysvětlovalo proč nebyla Země doposud kontaktována vyspělejší mimozemskou civilizací - žádné vyspělejší totiž nejsou. Alespoň takovýmto způsobem se nad významem lidí ve vesmíru zamýšlí Dimitar Sasselov z Harvardu ve své knize Život super Zemí (The Life of Super-Earths).

Země

Země Fotografie Země pořízená družicí Suomi NPP (je pojmenovaná podle amerického vědce Vernera E. Suomiho), která slouží k pozorování Země. Snímek byl pořízen přístrojem VIIRS (Visible/Infrared Imager Radiometer Suite), který je jedním z několika zařízení na palubě vesmírné sondy, jejímž úkolem je z polární oběžné dráhy detailně zkoumat atmosféru země, její klima a pomáhat ve zpřesnění předpovědi počasí.



Podle Sasselova prochází vesmír různými etapami vývoje, během kterých se ve hvězdách postupně vytvářejí těžší a těžší prvky, které dají postupně vzniknout skalnatým planetám, a na nich za vhodných podmínek může vzniknout život. Stabilní prostředí, ve kterém mohou vzniknout planety podobné Zemi se objevilo teprve před 9 miliardami let a samotné planety o 2 miliardy let později. Do období před 7 miliardami let by už měly hvězdy vytvořit také dostatek těžkých prvků pro vznik chemických reakcí a základních stavebních materiálů pro vznik života.

Život tedy podle Sasselova mohl vznikat až od určité doby, což limituje maximální stáří vyspělé civilizace. Vzhledem k tomu, že skalnaté planety a život sám jsou na světě relativně krátce, lidstvo by mohlo ve skutečnosti být jednou z vyspělejších civilizací ve vesmíru.

Je ale třeba se zamyslet nad faktem, že lidskému druhu stačily řádově statisíce let pro vznik technologické civilizace. To je doba nesrovnatelně krátká v porovnání se stářím vesmíru, hvězd, nebo planet. Sebemenší náskok v podobě pouhého jednoho tisíce let by dal jakékoliv civilizaci výrazný posun před ostatními. Právě tuto otázku řeší tzv. Fermiho paradox, který dává do kontrastu vysokou pravděpodobnost existence mimozemské civilizace a fakt, že jsme doposud žádnou nenašli.

Nespočet exoplanet, které zřejmě obíhají vzdálené hvězdy jen zvyšuje pravděpodobnost existence mimozemského života. Už dnes astronomové znají stovky planet a žasnou nad jejich rozmanitostí. A ve vesmíru vznikají stále nové planety, které pravděpodobnost existenci života na nich nadále zvyšují. Dokud ale nebude taková civilizace objevena, bude stále existovat možnost, že jsme v celém nepředstavitelně velkém vesmíru úplně sami.
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Chcete vědět o dalším článku?
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích


Další zprávy z kategorie
Hledání života
tag icon
Další články z kategorie
Hledání života