Družice RHESSI využije zítřejšího přechodu Venuše ke zpřesnění rozměrů Slunce

Družice RHESSI (Ramaty High Energy Solar Spectroscopic Imager) patří NASA a pozoruje při neustálé čtyřsekundové rotaci naši hvězdu. Díky těmto měřením vědci pozorují chování Slunce a s jistou přesností znají jeho rozměry, přechod Venuše před Sluncem ale umožní vyladit kalibraci teleskopu a následně také zpřesnit samotná pozorování.



Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Slunce

Astronomové změřili se zatím největší přesností gravitační posuv Slunce předpovězený Einsteinem

14. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomové změřili se zatím největší přesností gravitační posuv Slunce předpovězený EinsteinemMezinárodní tým astronomů změřil se zatím největší přesností gravitační posuv Slunce, který předpověděla Einsteinova Obecná teorie relativity. Světlo vycházející ze Slunce je ovlivněno jeho silnou gravitací natolik, že se pozorovateli na Zemi jeví červenější, než skutečně je. Výsledky tohoto výzkumu byly přijaty k publikaci v magazínu Astronomy and Astrophysics.

Nepravidelné rozložení výskytu helia v koroně Slunce

20. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Snímky sluneční korony pořízené instrumentem HERSCHEL ukazují, že v rovníkových oblastech atmosféry naší hvězdy není téměř žádné helium. Naopak na půl cesty od rovníku k pólům je helia dostatek. Toto rozložení ukazuje na provázání s magnetickým polem, které Slunce generuje, a přeneseně také se slunečním větrem.

Střed sluneční soustavy se nachází jen těsně nad povrchem Slunce

8. 7. 2020 (novější než zobrazený článek)

Střed sluneční soustavy se nachází jen těsně nad povrchem SlunceSluneční soustavě vévodí Slunce, kolem kterého obíhají planety a další objekty. Její střed však není v centru Slunce, jak by se mohlo zdát, je to těsně nad jeho povrchem. A pohybuje se, podle toho, kde se zrovna nachází zejména planeta Jupiter. Vědci nyní s přesností na 100 metrů určili polohu barycentra sluneční soustavy. S novými údaji by tak nyní mohlo být snadnější zachytit nízkofrekvenční gravitační vlny.

V pátek byla na Slunci největší erupce od roku 2017, naše hvězda se po minimu probouzí k aktivitě

3. 6. 2020 (novější než zobrazený článek)

V pátek byla na Slunci největší erupce od roku 2017, naše hvězda se po minimu probouzí k aktivitě29. května se na Slunci dala skupina slunečních skvrn vzniknout nejsilnější sluneční erupci od října roku 2017. Erupce byly na straně, která je aktuálně od Země odvrácená a byly příliš slabé, aby mohly znamenat jakékoliv riziko. Mohou však být známkou opětovného probouzení naší hvězdy z jejího minima. Zda tomu tak opravdu je, nicméně ukáží až další měsíce.

Slunce je méně aktivní než ostatní podobné hvězdy, čeká nás zvýšení jeho aktivity?

10. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Slunce je méně aktivní než ostatní podobné hvězdy, čeká nás zvýšení jeho aktivity?Analýza 369 hvězd podobných Slunci ukazuje, že variace v záři naší hvězdy jsou výrazně slabé. Ke svému výzkumu vědci využili katalogu hvězd vytvořených vesmírnými teleskopy Kepler a Gaia, které mapují jejich záření a další charakteristiky od roku 2009. V daném období Slunce vykazovalo fluktuaci 0,07 %, zatímco ostatní srovnatelné hvězdy měly typicky fluktuaci pětinásobnou.

celý článek

NASA chce na oběžné dráze vytvořit teleskop ze šesti sond, budou zkoumat aktivitu na Slunci

31. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

NASA chce na oběžné dráze vytvořit teleskop ze šesti sond, budou zkoumat aktivitu na SlunciNASA v pondělí oznámila, že se rozhodla financovat vývoj nové vesmírné mise SunRISE, která bude mít za úkol sledovat Slunce a jeho aktivitu. SunRISE (Sun Radio Interferometer Space Experiment) se bude skládat z šestice malých sond, které společně vytvoří teleskop s průměrem 10 kilometrů. Start je nyní plánován nejdříve na rok 2023.

celý článek

Sluneční soustava mohla dostat svou dnešní konfiguraci planet krátce po svém vzniku

27. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

Sluneční soustava mohla dostat svou dnešní konfiguraci planet krátce po svém vznikuSluneční soustava vznikla z oblaku prachu, který zbyl v okolí Slunce po jeho vzniku před 4,6 miliardami let. Z tohoto oblaku se zrodily planety, jejich měsíce i další drobné objekty jako planetky a komety. Donedávna se předpokládalo, že aktuální rozložení planet a dalších objektů ve sluneční soustavě se ustálilo zhruba 700 milionů let po vzniku soustavy, podle nové studie to však mohlo být výrazně dříve.

celý článek