Vesmírná sonda Cassini pozoruje v atmosféře Titanu pozvolnou změnu ročního období

Největší měsíc planety Saturn je zároveň jediným známým měsícem ve sluneční soustavě s hustou atmosférou. Titan s metanovou atmosférou tak trošku připomíná Zemi, i když má úplně jiné chemické složení. Od příletu sondy Cassini k Saturnu v roce 2004 mohou vědci pozorovat, co se děje pod těmito hustými metanovými mraky a sledují střídání ročních období. Poslední výraznou změnu v atmosféře Titanu zaznamenala sonda Cassini při průletu kolem měsíce 27. června - nad jižním pólem se objevil polární vír (vortex).

Titan, jižní polární vír

Titan, jižní polární vír Tento snímek pořídila v reálných barvách sonda Cassini 27. června 2012 nad jižním pólem Titanu, největšího měsíce planety Saturn. Jde o vír, tyčící se nad okolní oblačnost, který vznikl když na jižní pól přestaly dopadat sluneční paprsky. Podle vědců NASA souvisí vznik tohoto vortexu s příchodem zimního období na jižní polokouli.



Roční období na Titanu jsou způsobena jinými procesy než na Zemi, kde roční období závisí na náklonu zemské osy vůči Slunci. Titan je přece jen měsícem planety Saturn, a ta je hlavní příčinou změn ročních období na svých měsících. Saturn má podobně jako Země nakloněnou osu, společně s rovinou svých prstenců, při oběhu kolem Slunce tak prstence vrhají stín vždy pouze na jednu polokouli. Když v roce 2009 nastal equinox a sluneční paprsky dopadaly kolmo na rovník Saturnu, začala sonda Cassini pozorovat změny i u některých měsíců, včetně Titanu.

Od příletu Cassini k Saturnu byla na severní polokouli Titanu zima a na jižní léto, od roku 2009 však lze pozorovat příchod jara na severu a postupné ochlazování jižního pólu, na který od equinoxu dopadá stále méně světla. K těmto změnám se připojil také vznik jižního polárního víru, který se vyskytuje ve větší výšce než ostatní oblačnost.

Přestože Titan vykazuje nesmírné množství podobností s naší planetou, je potřeba si uvědomit, že teplota na jeho povrchu dosahuje mrazivých -179 °C a život jak ho známe tam nemůže existovat. Voda na Titanu má roli tvrdých hornin, látky nám známé jako přírodní plyny padají z nebe jako déšť a vytváří řeky tekoucí do jezer. Jedno je jisté, Titan je svět mnoha překvapení a určitě bude zajímavé dál zkoumat, co všechno pod svou hustou atmosférou ještě skrývá.

Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Chcete vědět o dalším článku?
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích


Další zprávy z kategorie
Titan