Naše místo ve vesmíru: Nejbližší exoplanety

29. 09. 2012

Exoplanety Alfa Centauri

Ještě donedávna nebylo jisté, zda vůbec ve vesmíru existuje víc než osm planet, které známe ze sluneční soustavy. Se stále se zdokonalujícími technologiemi však byly v devadesátých letech objeveny první extrasolární planety - exoplanety. Jejich počet se brzy začal rychle zvyšovat a dnes je počet známých exoplanet 861, k tomu existují další tisíce kandidátů, počet exoplanet tak zřejmě brzy poroste ještě více. Podívejme se na exoplanety nejbližší naší sluneční soustavě.

Alpha Centauri B (4,4 ly)
Nejbližší známá exoplaneta se nachází hned v sousedním hvězdném systému, Alpha Centauri. Kolem jedné ze tří hvězd by měla obíhat nedávno objevená planeta Alpha Centauri Bb. Svou velikostí je podobná Zemi, obíhá však velmi blízko své hvězdy, pouhých 0,04 AU (4 % vzdálenosti Země od Slunce). Na povrchu planety tak panují extrémně vysoké teploty, které zřejmě skalnatý povrch planety přeměňují v permanentní lávu.

Astronomové se domnívají, že v nejbližším hvězdném systému by mohly existovat také další exoplanety. Současná technologie však na jejich detekci nestačí.


Epsilon Eridani (10,5 ly)
Epsilon Eridani je hvězda podobná Slunci, dosahuje asi 85 % jeho velikosti a nachází se ve vzdálenosti 10,5 světelných let. Jde o třetí nejbližší hvězdu viditelnou pouhým okem, a najdete ji v souhvězdí Eridiánu. Kolem Epsilon Eridani byl pomocí výkonných teleskopů pozorován obrovský disk prachu v podobné vzdálenosti jako Kuiperův pás od Slunce. Později byl dokonce objeven druhý, vnitřní disk, který zase připomíná pás asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter.

Kromě pásů byly u hvězdy objeveny také dvě potenciální exoplanety, ani jedna z nich nicméně není potvrzena, jde tedy pořád jen o kandidáty. Ve vzdálenosti 3,5 AU by měla obíhat planeta Epsilon Eridiani b s oběžnou drahou zhruba 7 let. Velikost Epsilon Eridiani b není známá, odhaduje se na 0,6 - 1,1 hmotnosti planety Jupiter. Druhá planeta, Epsilon Eridiani c, byla navržena jako možné vysvětlení pozorovaného tvaru jednoho z disků prachu v systému, pro její existenci ale existuje ještě méně důkazů než pro předchozího kandidáta.


Tau Ceti (12 ly)
Kolem hvězdy Tau Ceti se pravděpodobně nachází hned několik planet, astronomové zde identifikovali 5 možných planetárních objektů, z nichž dva by se mohly nacházet v obyvatelné zóně hvězdy. Objevené exoplanety u hvězdy Tau Ceti dosahují velikosti mezi dvěma a šesti hmotnostmi Země. 

Astronomové se domnívají že planeta Tau Ceti e má něco přes čtyřnásobek masy Země a přijímá zhruba stejné množství energie od své hvězdy jako Země od Slunce. O polovinu větší planeta Tau Ceti f a jde o nejvzdálenější detekovanou planetu systému. Přesto, že mateřská hvězda svítí slaběji než Slunce a planeta se nachází zhruba stejně daleko jako Mars, astronomové připouští možnost, že i planeta Tau Ceti f je v obyvatelné zóně své hvězdy.


Gliese 674 b (15 ly)
V souhvězdí Ara leží hvězda Gliese 674, u které byla v roce 2007 detekována planeta 12x větší než Země. Doposud není jasné, zda jde o skalnatou planetu podobnou Zemi nebo plynnou planetu podobnou spíše Neptunu nebo Uranu. Svou hvězdu obíhá velmi blízko, pouhých 0,04 AU a trvá jí to asi 4,5 dne. 


Gliese 876 (15,3 ly)
V souhvězdí Aquarius leží další objekt z katalogu blízkých hvězd Gliese - Gliese 876. V porovnání se Sluncem třetinová hvězdička je obíhaná hned čtyřmi známými exoplanetami.

Nejblíže obíhá planeta Gliese 876 d, je šestkrát hmotnější než Země a obíhá nebezpečně blízko své hvězdy (0,02 AU). O něco dál obíhá planeta Gliese 876 c, která je zachycena v rezonanci s planetami b a e, jde o druhý známý případ této rezonance po měsících Jupitera Ganymede, Io a Europa. Planeta c se svou masou podobá Jupiteru a obíhá ve vzdálenosti kratší než planeta Merkur v solárním systému, u malé hvězdy Gliese 876 se zde ale nachází region, kde by mohla existovat kapalná voda na povrchu planet nebo jejich případných měsíců. Třetí od hvězdy je plynný obr Gliese 876 b, který je víc než 2x větší než Jupiter. Poslední objevenou planetou v tomto systému je potom Gliese 876 e, která obíhá nejdál od hvězdy (0,3 AU). Svou masou připomíná planeta e Uran, její oběžná dráha je 124 dní.