Astronomové se poprvé zaměřili na poloměr černé díry, pomocí unikátního teleskopu EHT

Event Horizon Telescope (EHT, Teleskop pro pozorování horizontu události) je dlouhodobý astronomický projekt, jehož cílem je prostřednictvím propojení teleskopů po celém světě pozorovat detailně černé díry a jejich okolí. Aby si tuto techniku vyzkoušeli se zatím třemi teleskopy na Havaji, v Kalifornii a Arizoně, zamířili astronomové tato tři zařízení ke galaxii M87, v jejímž centru dřímá supermasivní černá díra o hmotnosti šesti miliard Sluncí.

Černá díra v galaxii M87, počítačový model

Černá díra v galaxii M87, počítačový model Tento obrázek byl vytvořen v roce 2012 za pomoci počítačového modelu. Je na něm vidět efekt způsobený obrovskou gravitací supermasivní černé díry v galaxii M87. Žlutou až oranžovou barvou je znázorněn proud materiálu, který v těsné blízkosti černé díry obíhá.



EHT využívá techniky Very Long Baseline Interferometry (VLBI, interferometrie s velmi dlouhou základnou), při které se propojí teleskopy na více místech do jednoho velkého. Při pozorování s technikou VLBI vzniká virtuální teleskop o velikosti, která je dána vzdáleností jeho jednotlivých součástí. Tentokrát tedy dosahoval pomyslný talíř teleskopu velikosti od Havaje až po Arizonu.

Cíl tohoto pozorování, obří eliptická galaxie M87, leží ve vzdálenosti asi 50 milionů světelných let a v jejím centru se nachází supermasivní černá díra, která dosahuje masy šesti miliard Sluncí, jeden z největším známých objektů tohoto typu. EHT dokáže i na tak velkou vzdálenost vidět detaily, 2000x menší než dokáže pozorovat Hubblův teleskop.

Astronomové vedení týmem z MIT Haystack Observatory teď poprvé pozorovali hmotu, která je nejblíže horizontu události, hranice gravitačního vlivu černé díry, zpoza které už neunikne ani světlo. Nejvnitřnější část akrečního disku se nachází 5x dále od středu černé díry než je hranice horizontu události.

Jde zatím o nejdetailnější pozorování bezprostředního okolí černé díry a astronomové mají ještě velké plány se stále se rozšiřující skupinou teleskopů, které se projektu účastní. S novými teleskopy v Chile, Antarktidě, Grónsku a Evropě chtějí zamířit k nejbližší obří černé díře, Sagittarius A*, objektu, který se ukrývá v centru Mléčné dráhy.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Černé díry

Supermasivní černá díra uprostřed Mléčné dráhy rotuje překvapivě pomalu

22. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Supermasivní černá díra uprostřed Mléčné dráhy rotuje překvapivě pomaluČerné díry není snadné charakterizovat, jejich extrémní gravitaci neunikne ani světlo. Podle aktuální teorie jediné, co o černých dírách můžeme vědět, je jejich hmotnost, elektrický náboj a spin, neboli rotace. Vědci se nyní pokusili charakterizovat rotaci supermasivní černé díry Sagittarius A* ve středu naší vlastní galaxie a zjistili, že zřejmě rotuje pomaleji, než je tomu v jiných galaxiích.

celý článek

Historická data ukazují kolísání světelného půlměsíce kolem stínu černé díry v blízké galaxii

29. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Historická data ukazují kolísání světelného půlměsíce kolem stínu černé díry v blízké galaxiiV roce 2019 ukázali vědci pracující s Event Horizon Teleskopem první snímek bezprostředního okolí černé díry. Jejich cílem byla supermasivní černá díra v jádru galaxie M87. Nyní vědci analyzovali historická data z let 2009-2013, aby zjistili, jak se objekt choval v minulých letech.

celý článek

Gravitační vlny lidstvu odhalily první černou díru střední velikosti, vznikla kolizí menších černých děr

4. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Gravitační vlny lidstvu odhalily první černou díru střední velikosti, vznikla kolizí menších černých děrVědcům se podařilo detekovat zatím nejmasivnější černou díru prostřednictvím gravitačních vln. Má hmotnost 142 Sluncí a vznikla při kolizi dvou menších černých děr. Jedná se o zatím nejtěžší známou černou díru v této kategorii. Podle nové studie v magazínu Physical Review Letters and Astrophysical Journal Letters vznikla jedna z původních černých děr této kolize také v kolizi.

celý článek

Kolem černé díry v jádru Mléčné dráhy obíhá hvězda, která se pohybuje 8 % rychlosti světla

16. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Kolem černé díry v jádru Mléčné dráhy obíhá hvězda, která se pohybuje 8 % rychlosti světla V jádru naší galaxie dřímá supermasivní černá díra, kolem které obíhají stovky hvězd. Nejkratší oběžnou dráhu z nich má hvězda s označením S62, její přiblížení k černé díře způsobuje, že se pohybuje 8 % rychlosti světla. Tato rychlost ovlivňuje nejen oběžnou dráhu hvězdy, ale způsobuje také další efekty, například dilataci času.

celý článek

Detekce zbytkové radiové galaxie by mohla vědcům napovědět o aktivitách supermasivních černých děr

26. 6. 2020 (novější než zobrazený článek)

Detekce zbytkové radiové galaxie by mohla vědcům napovědět o aktivitách supermasivních černých děrVědci z Jihoafrické republiky a Indie objevili pomocí teleskopu GMRT (Giant Metrewave Radio Telescope) novou zbytkovou radiovou galaxii. Jde o galaxii, která měla aktivní galaktické jádro (AGN), které produkovalo silné rádiové vlny, postupně se však jeho aktivita uklidnila a galaxie tak vstoupila do tzv. zbytkové fáze. Studiem těchto galaxií chtějí vědci pochopit celý cyklus života rádiových galaxií.

celý článek

Kolem černé díry v jádru naší galaxie rotují zdroje blikajícího radiového záření

26. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Kolem černé díry v jádru naší galaxie rotují zdroje blikajícího radiového zářeníPomocí observatoře ALMA se astronomům podařilo identifikovat kvazi-periodické blikání v milimetrové vlnové délce, které vychází z těsné blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy. Jeho zdrojem jsou zřejmě hustější oblasti na vnitřní hraně rotujícího disku, který černou díru obklopuje.

celý článek

Ve vzdálenosti tisíc světelných let byla nalezena zatím nejbližší černá díra

6. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Ve vzdálenosti tisíc světelných let byla nalezena zatím nejbližší černá díraAstronomové v našli v souhvězdí Dalekohledu na jižní obloze doposud neznámou černou díru, která se nachází pouhých 1 000 světelných let od Sluneční soustavy. Stala se tak nejbližší známou černou dírou. Studie popisující výzkum této černé díry vyšla ve vědeckém magazínu Astronomy and Astrophysics.

celý článek