Astronomové objevili nejbližšího kandidáta na sirotčí planetu, která neobíhá žádnou hvězdu

15. 11. 2012
ExoplanetySirotčí planetyESO

Po nedávných objevech exoplanet obíhajících kolem dvojice, trojice, nebo dokonče čtveřice hvězd, přišel tým astronomů z Francie a Kanady s novým objevem - planetou bez mateřské hvězdy. Měla by se nacházet ve vzdálenosti kolem 130 světelných let od Země a jde o nejbližší podobný objekt, který byl doposud objeven.

Sirotčí planeta

Sirotčí planeta ilustrace planety, která neobíhá žádnou hvězdu. Namísto toho buďto volně pluje vesmírem, nebo podobně jako hvězdy obíhá přímo galaktické jádro.



Objekt s označením CFBDSIR2149 (celé označení CFBDSIR J214947.2-040308.9) však nemusí být nutně planetou, může jít o malého hnědého trpaslíka, astronomové si jsou však s 95% pravděpodobností jistí, že jde o sirotčí planetu. Rozdíl mezi těmito dvěma druhy vesmírných objektů není přesně daný, hnědí trpaslíci jsou už sami o sobě hraničními objekty a mohou připomínat spíš obří Jupiter, než malou hvězdu.

CFBDSIR2149 není prvním kandidátem na sirotčí planetu, podobné objekty byly nalezeny už dříve. V tomto případě ale blízkost a pravděpodobná příslušnost ke hvězdokupě mladých hvězd AB Doradus Moving Group umožňuje astronomům získání dalších informací o tomto kandidátu na exoplanetu. Díky její pozici budou astronomové moci dlouhodobým pozorováním určit, zda CFBDSIR2149 náleží do zmíněné hvězdokupy a budou tak moci určit i její věk.

Zatím však jde pouze o kandidáta na sirotčí planetu, na definitivní potvrzení tohoto objevu si ještě budeme muset počkat. Podle odhadu astronomů by mohl být vesmír přeplněn podobnými sirotčími planetami, mohlo by jich být dokonce více než hvězd. O jejich vzniku, vývoji a zániku se toho zatím příliš neví a jde spíše o teorie. Tyto planety by mohly vzniknout v blízkosti hvězdy a v jednom momentě mohlo dojít k jejich vymrštění vlivem gravitace sesterských planet nebo hvězdy. Mohly by ale také vzniknout samy podobnými procesy jako vznikají hvězdy.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Exoplanety

Vesmírný teleskop Roman by mohl detekovat až 100 tisíc exoplanet
7. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Nový vesmírný teleskop NASA Roman by mohl být podle vědců schopen detekovat až 100 tisíc exoplanet. Nové planety by měly jít v pozorováních poznat hned dvěma odlišnými metodami: tranzitní a pomocí gravitační mikročočky. V obou případech je potřeba dlouhé a detailní pozorování hvězd, a na to bude Roman dobře vybaven.

Za dva roky od startu našel vesmírný teleskop TESS dva tisíce kandidátů na exoplanety, 120 z nich bylo potvrzeno
27. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Vesmírný teleskop TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) vyletěl do vesmíru v dubnu 2018, první světlo zachytil v srpnu. Během svých dosavadních operací objevil celkem 2 241 kandidátů na exoplanety - 120 z nich zatím bylo potvrzeno jako exoplanety. Primární vědecká fáze mise by měla trvat 2 roky, poté by měla následovat prodloužená část mise, během které bude TESS hledat exoplanety u nových hvězd.

Aktivita blízké hvězdy Lacaille 9352 v UV spektru by mohla znamenat problém pro možný život na jejích 3 exoplanetách
21. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

O blízké hvězdě Lacaille 9352 (Gliese 887) astronomové předpokládali, že je relativně klidná. Vycházeli totiž z optických pozorování, ve kterých je hvězda skutečně stabilní. Nová pozorování teleskopem Hubble v ultrafialovém spektru ale ukazují odlišný obrázek: erupce, které by mohly ovlivňovat dění na několika exoplanetách, které hvězdu obíhají.

celý článek

V chladných hlubinách vesmíru byly nalezeny komplexní uhlovodíkové molekuly
20. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Část uhlíku ve vesmíru se podle předpokladů vyskytuje ve formě polycyklických aromatických uhlovodíků. Už od 80. let vědci pozorovali známky těchto molekul ve vzdáleném vesmíru, ale teprve nyní se jim podařilo najít jasný důkaz. Našli je v regionu označovaném jako molekulární mračno Taurus (Taurus Molecular Cloud, TMC-1). Výsledky svého výzkumu publikoval vědecký tým vedený Brettem McGuirem z MIT.

celý článek

Exoplaneta u hvězdy GJ 1132 zřejmě přišla o svou atmosféru a má nyní druhou s jiným složením
16. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Pozorování teleskopu Hubble a počítačové modely naznačují, že exoplaneta GJ 1132 b by mohla přijít o svou původní atmosféru a vznikla u ní atmosféra druhá. Podle nové studie se v její aktuální atmosféře nachází vodík, kyanovodík, metan a aerosolová mlha. Toto složení je výsledkem chemických reakcí na povrchu a pod ním.

celý článek

Ve vzdálenosti 91 světelných let byla objevena jedna z nejbližších tranzitujících exoplanet

14. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

U červeného trpaslíka G9-40 ve vzdálenosti asi 91 světelných let byla objevena exoplaneta o velikosti mezi Zemí a Neptunem. Poprvé byly známky této planety zpozorovány vesmírným teleskopem Kepler v roce 2019 a nyní byla její existence potvrzena pomocí Hobby-Eberly Telescope v Texasu.

celý článek

U hvězdy Vega, kterou lze snadno vidět na naší obloze, se možná nachází masivní exoplaneta
11. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Astronomové vedení Spencerem Hurtem objevili známky masivní exoplanety u blízké hvězdy Vega, druhé nejjasnější hvězdy na severní obloze. Tato hvězda vykazuje zřetelný periodický pohyb, který by mohl být způsoben gravitací obíhající masivní exoplanety. Ke svému studiu vědci využili data za 10 let pozorování hvězdy.

celý článek