ESA bude podporovat komerční využití iontových pohonů na oběžné dráze Země

Evropská vesmírná agentura se prostřednictvím ministrů členských zemí v listopadu dohodla na vytvoření partnerství se soukromým sektorem při vývoji elektrického pohonu pro komerční satelity. Využití iontových motorů umožní celkové snížení nákladů na provoz družic, namísto stávajících chemických motorů, které s sebou do vesmíru musí vozit velké množství paliva, totiž využívají elektřinu a jen malé množství paliva.

GOCE

GOCE vesmírná sonda ESA vypuštěná v roce 2009. Jejím úkolem bylo měřit gravitační pole Země z výšky asi 260 kilometrů nad povrchem.



Vesmírné agentury jako ESA, NASA nebo JAXA už iontové motory využívají jak pro meziplanetárním mise (Dawn, Hayabusa), tak pro družice pozorující Zemi (GOCE). Komerční využití vidí satelitní operátoři zejména u geostacionárních družic, které po dosažení nízké oběžné dráhy (stovky kilometrů nad zemí) putují hlouběji do vesmíru (desítky tisíc kilometrů od povrchu planety). 

Na summitu v Neapoli 21. listopadu se ESA dohodla na podpoře komerčního využití iontových motorů - programu Elektra. Společnost Boeing už v březnu oznámila vývoj svých prvních koster družic, které budou využívat iontových motorů. První by měly letět do vesmíru už v roce 2014 pro telekomunikační společnosti SatMex a Asia Bradband.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Vesmírný pohon

Solární plachetnice Lightsail-2 se na oběžné dráze Země pohybuje pouze pomocí slunečního svitu

1. 8. 2019 (novější než zobrazený článek)

Nezisková organizace Planetary Society vydala ve středu prohlášení, ve kterém označila svou misi Lightsail-2 za úspěch. Solární plachetnice vynesená do vesmíru pro poslední misi rakety Falcon Heavy se na oběžné dráze naší planety rozpohybovala pouze pomocí slunečního záření.

celý článek

Sonda BepiColombo zažehla nejvýkonnější iontový pohon na své cestě k Merkuru

13. 12. 2018 (novější než zobrazený článek)

Evropská sonda BepiColombo 2. prosince poprvé provedla manévr pomocí své pohonné jednotky, zatím pro ověření jejího výkonu. Sonda je vybavena celkem čtyřmi iontovými motory typu QinetiQ T6, které jsou doposud nejvýkonnější ze všech, které dodnes byly ve vesmíru použity. V následujících dnech budou zažehnuty všechny 4 trysky naplno a zároveň. Sonda se tak vydá na dlouhou sedmiletou cestu k planetě Merkur. V jejím průběhu proletí několikrát kolem hned trojice planet než se usadí na oběžné dráze nejvnitřnější planety sluneční soustavy.

celý článek

NASA chce na malé družici vyzkoušet novou technologii pohonu vesmírných sond

27. 5. 2018 (novější než zobrazený článek)

Společnost Phase Four oznámila, že NASA zakoupila jednu z jejich trysek druhé generace, aby ověřila použitelnost jejich technologie přímo ve vesmíru. Americká vesmírná agentura hodlá použít tuto novou pohonnou jednotku s plazmovým pohonem na jedné ze svých budoucích misí malých cubesatů. Tento nový elektrický vesmírný pohon využívá plazmatu generovaného pomocí radiofrekvencí místo elektrod jak je tomu u dnes už běžných Hallových motorů.

celý článek

První vesmírný pohon, který dýchá vzduch z okraje atmosféry, prošel úspěšně testováním

9. 3. 2018 (novější než zobrazený článek)

Týmu vedenému odborníky z ESA se podařilo sestavit a vyzkoušet první vesmírný pohon, který dokáže na hranici vesmíru načerpávat molekuly vzduchu a používat je jako palivo. Začátkem března prošel testováním ve vakuové komoře, která simulovala podmínky na nízké oběžné dráze Země. Díky této nové technologii budou moci budoucí mise trvat výrazně déle, družice také budou moci být vybaveny více instrumenty díky menší hmotnosti bez paliva.

celý článek

NASA plánuje robotickou misi k sousední hvězdě, zkoumá jaký pohon bude nejvhodnější

31. 12. 2017 (novější než zobrazený článek)

Anthony Freeman, výzkumník v Jet Propulsion Laboratory v NASA, v prosinci představil na konferenci Americké geofyzikální Unie tým, který pracuje na projektu cesty vesmírné sondy k sousední hvězdě Alfa Centauri. Je to vůbec poprvé, co se NASA zabývá misí s podobným zaměřením, až doposud byla její pozornost soustředěna výhradně na cesty sond do sluneční soustavy. Změna přišla, když v loňském roce dostala NASA úkolem zabývat se meziplanetárním výzkumem. Vše je na samotném začátku a aktuálně vědci pracují na tom, jaký pohon bude taková vesmírná sonda mít. Jako reálné datum začátku této mise vidí rok 2069.

celý článek

Soukromá vesmírná plachetnice Lightsail-1 úspěšně rozvinula své plachty

14. 6. 2015 (novější než zobrazený článek)

Je to malá krabička, velikosti bochníku chleba. Ukrývá však velmi lehkou a velmi tenkou solární plachtu, která má dokázat sílu slunečních paprsků. Lightsail je projekt nevládní organizace Planetary Society a klade si za cíl předvést solární plachtění jako vesmírný pohon budoucnosti. Zatím jde pouze o demonstrační misi, příští rok v dubnu by se měla do vesmíru dostat sofistikovanější sonda Lightsail-1 a při jejím úspěchu budou následovat další dvě. Konečným cílem je cesta Lightsail-3 do Lagrangeova bodu L1.

celý článek

Další krok v průzkumu vesmíru bude návštěva planetky umístěné na oběžné dráze Měsíce

28. 3. 2015 (novější než zobrazený článek)

NASA ve středu upřesnila svou vizi průzkumu vesmíru na příští dekádu, která vyvrcholí misí Asteroid Redirect Mission (ARM), během které navštíví za zhruba dvanáct let dvojice astronautů planetku na oběžné dráze Měsíce. Součástí této mise je v první fázi manipulace automatické sondy se samotným asteroidem, který by měla navštívit už kolem roku 2020 a odtáhnout blíže k Zemi. A ve druhé fázi dojde k vyzkoušení aktuálně vyvíjených technologií pro lety astronautů do vesmíru včetně lodi Orion, rakety SLS a nového vesmírného pohonu.

celý článek