Astronomové našli nejmasivnější černou díru, zabírá sedminu celé galaxie

Ve vzdálenosti 250 milionů světelných let se nachází galaxie NGC 1277. V jejím jádru leží podle mezinárodního týmu astronomů supermasivní černá díra, která dosahuje gigantických rozměrů, 14 % masy celé galaxie. Jde o doposud nejmasivnější objevenou černou díru ve vesmíru a astronomové se ptají, jak mohl objekt takových objektů vzniknout?

Černá díra v centru Mléčné dráhy

Černá díra v centru Mléčné dráhy Astronomové z NASA pořídili s Hubblovým teleskopem doposud neostřejší snímek galaktického středu Mléčné dráhy. Střed Mléčné dráhy je zahalen do mezihvězdných plynů a prachu, které komplikují jeho pozorování ve viditelném spektru. Tento snímek byl pořízen infračervenou kamerou NICMOS, která místo viditelného světla snímá teplo, které objekty vydávají. Vpravo dole je vidět spirálovité okolí supermasivní černé díry v centru galaxie. Černou díru přímo pozorovat nelze, na fotografii jsou vidět ionizované plyny, které byly zachyceny její gravitací.



Jak velká je černá díra v galaxii NGC 1277?
  • Její rozměry dosahují podle vědců 11násobku oběžné dráhy planety Neptun kolem Slunce
  • Její hmotnost je 17 miliard Sluncí
  • Zabírá 14 % z celkové hmotnosti galaxie
Astronomové teď zvažují, zda neobjevili zcela novou třídu černých děr, odlišnou od těch stávajících. Nejmenší černé díry vznikají při zániku masivních hvězd při explozi supernovy, to jsou černé díry hvězdné velikosti (stellar mass vlack holes) a dosahují až desetinásobku masy Slunce. Další třídou jsou supermasivní černé díry, které se nachází ve středech galaxií, v centru Mléčné dráhy se nachází černá díra o hmotnosti čtyř milionů Sluncí. Černá díra v galaxii NGC 1277 však dosahuje neuvěřitelných 17 miliard slunečních mas. Astronomové nemohli uvěřit vlastním očím a museli své výsledky několikrát přepočítat, běžně totiž černé díry dosahují pouhých 0,1 procenta hmotnosti celé galaxie. Podle autora studie Remco C. E. van den Bosche našel jeho tým astronomů nejméně pět dalších galaxií s podobně masivními černými dírami v jejich centru. Využili k tomu techniku, při které pozorují blízké galaxie a měří rychlost oběhu hvězd nejblíže středu galaxie, dokáží tak odhadnout masu černé díry, která se tam ukrývá. Využili k tomu teleskopu Hobby-Eberly Telescope se zrcadlem o poloměru 9,2 metru. Jak černá díra takových proporcí mohla vzniknout zatím astronomové netuší. Mohlo by jít o pozůstatek dávných časů krátce po velkém třesku anebo může jít o výsledek gigantické kolize galaxií. Astronomové vědí o objektu zatím příliš málo na to, aby mohli říci, jak černá díra v NGC 1277 vznikla. Věřme ale, že další pozorování odhalí nová a nová tajemství.
Remco C. E. van den Bosch, vedoucí autor studie
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Černé díry

Aktivita supermasivní černé díry by mohla stát za nízkým počtem červených obrů v jádru galaxie

5. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

V blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy se nachází množství hvězd, překvapivě málo z nich jsou ale červení obři. Příčinou by mohla být aktivita samotné černé díry, která mohla některé velké hvězdy zbavit jejich horních vrstev. Nový výzkum vedený polským astrofyzikem Michalem Zajačekem byl publikován v magazínu Astrophysical Journal.

celý článek

Masivní centrální galaxii v kupě Abel 2261 chybí supermasivní černá díra, vědci neví proč

2. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Většina, ne-li všechny, masivní galaxie mají ve svém středu supermasivní černou díru, kolem které obíhají tělesa ve sféře jejich gravitačního vlivu. Ve vzdálenosti téměř tří miliard světelných let se nicméně nachází galaktická kupa Abel 2261, jejíž centrální galaxie zdánlivě žádnou supermasivní černou díru nemá. Vědci si tuto situaci zatím neumí nijak vysvětlit.

celý článek

Astronomové našli proudy radiace u galaxií, které původně žádné neukazovaly

24. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Průzkum vzdálených galaxií ukázal existenci proudů radiace u objektů, které podobnou aktivitu dříve nevykazovaly. Podle studie publikované v Astrophysical Journal se jedná o evidenci, že jádra těchto galaxií se stala v posledních několika letech aktivní.

celý článek

Objev nového extrémně variabilního kvazaru ve vzdáleném vesmíru

14. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Analýzou dat z dřívějších astronomických průzkumů se japonským astronomům podařilo najít nový extrémně proměnlivý kvazar. Z historických dat se jim o něm podařilo získat informace za posledních 30 let. Nově objevený objekt s označením SDSS J125809.31+351943.0 je kvazar s jedním z nejvýraznějších zvýšení zářivosti.

celý článek

Letos objevená nejbližší černá díra nejspíš neexistuje, zřejmě jde o dvě hvězdy

27. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědci letos v květnu oznámili objev nejbližší známé černé díry ve vzdálenosti 1 120 světelných let. Hned tři nové studie nyní nicméně zpochybňují interpretaci pozorování, které k objevu vedlo. V systému se místo černé díry a dvou hvězd se stejnou hmotností mohou nacházet dvě hvězdy s rozdílnou hmotností.

celý článek

Supermasivní černá díra uprostřed Mléčné dráhy rotuje překvapivě pomalu

22. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Černé díry není snadné charakterizovat, jejich extrémní gravitaci neunikne ani světlo. Podle aktuální teorie jediné, co o černých dírách můžeme vědět, je jejich hmotnost, elektrický náboj a spin, neboli rotace. Vědci se nyní pokusili charakterizovat rotaci supermasivní černé díry Sagittarius A* ve středu naší vlastní galaxie a zjistili, že zřejmě rotuje pomaleji, než je tomu v jiných galaxiích.

celý článek

Historická data ukazují kolísání světelného půlměsíce kolem stínu černé díry v blízké galaxii

29. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

V roce 2019 ukázali vědci pracující s Event Horizon Teleskopem první snímek bezprostředního okolí černé díry. Jejich cílem byla supermasivní černá díra v jádru galaxie M87. Nyní vědci analyzovali historická data z let 2009-2013, aby zjistili, jak se objekt choval v minulých letech.

celý článek