NASA hlásí objev dalších Zemi-podobných planet, obíhají hvězdu Kepler-62

Pozorování vesmírným teleskopem Kepler přinesla další nové extrasolární planety, a podle NASA by mohlo jít o planety velmi podobné Zemi. Objev se točí kolem hvězdy Kepler-62 (2MASS J18525105+4520595), která se nachází ve vzdálenosti 1200 světelných let a má velikost zhruba dvou třetin Slunce. Kolem obíhá hned pětice planet, ze kterých dvě by měly být skalnaté a měly by se nacházet v takové vzdálenosti od mateřské hvězdy, která umožňuje existenci kapalné vody na jejich povrchu.

Exoplaneta KOI-961.03

Exoplaneta KOI-961.03 Ilustrace planetárního systému hvězdy KOI-961, která se nachází ve vzdálenosti 130 světelných let v souhvězdí Labutě. Kolem hvězdy obíhají tři malé exoplanety, z nichž KOI-961.03 je nejmenší a dosahuje velikost Marsu.



Podle Billa Boruckiho, který vede tým vědců pracujících s vesmírným teleskopem Kepler, jde o zatím nejlepší kandidáty na dvojče Země, které je pro astronomy hledající exoplanety svatým grálem. Planeta podobná Zemi by měla mít určité charakteristiky, aby na ní mohly být podobné podmínky. Mezi ně patří správná teplota, existence atmosféry a vhodné složení jak planety tak její atmosféry. Současné technologie nám však neumožňují detailnější pozorování této hvězdy, astronomové tedy musí pracovat s tím, co mají k dispozici.

Kepler planety hledá tak, že pozoruje hvězdy a hledá jejich slabé pohasnutí způsobené planetou přecházející mezi teleskopem a hvězdou. Astronomové takto nejen získají informaci, že tam exoplaneta skutečně je, ale mohou také poznat jak je velká, podle míry pohasnutí zářivosti hvězdy při přechodu planety. Zároveň mají informaci o tom, jak dlouho trvá na exoplanetě jeden rok, z čehož lze odhadnout její vzdálenost od hvězdy a tedy i podmínky, které na jejím povrchu panují.



Kepler-62e
Exoplaneta Kepler-62e je o asi 60 % větší než Země a obíhá na vnitřní hranici tzv. obyvatelné zóny hvězdy. Nachází se asi 0,4 AU od své hvězdy (1AU = vzdálenost Země-Slunce) a jeden rok na Kepler-62e trvá 122 dní. Za předpokladu, že má atmosféra planety podobné složení jako Země, by na ní mohly panovat příjemné teploty podobné subtropům na Zemi. Takové podmínky by také umožňovaly existenci množství kapalné vody.
Kepler-62f
Planeta f v systému hvězdy Kepler-62 je o 40 % větší než naše planeta, obíhá ve větší vzdálenosti než její sesterská planeta e (0,7 AU) a její rok trvá 267 dní. Teploty zde zřejmě budou o něco nižší, protože se nachází dále od hvězdy, na vnější hranici obyvatelné zóny. Planetární systém hvězdy Kepler-62 je vzdálený přes tisíc světelných let a detailní pozorování planet nejsou se současnými technologiemi možná. To, zda jsou planety obyvatelné, tedy není ani zdaleka jisté, ve skutečnosti není ani jisté to, zda jde o skalnaté planety, i když jejich stáří a velikost by tomu nasvědčovaly. Přesto jsou astronomové přesvědčeni, že jde o planety, které jsou Zemi velmi podobné a jsou na špičce žebříčku planet, které by mohly podporovat život na svém povrchu.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Exoplanety

Atmosféra blízkého hnědého trpaslíka obsahuje vrstvy s různým chemickým složením

Pomocí teleskopu W. M. Keck na Havaji se astronomům podařilo zjistit víc o hnědém trpaslíku 2MASS J22081363+2921215. Prostřednictvím infračervených pozorování zjistili, že jeho atmosféra obsahuje vrstvy jejichž složení se s výškou liší. Tento výzkum může mimo jiné napovědět více o atmosférách obřích exoplanet, které svou hmotností několikanásobně překračují hmotnost planety Jupiter.

Simulace ukazují, že měsíce bludných planet by mohly mít podmínky vhodné pro život

Vědci předpokládají, že naše galaxie je plná bludných planet, které neobíhají žádnou hvězdu a volně se pohybují mezihvězdným prostorem. Pokud by se u těchto planet nacházely měsíce, mohly by být místem, kde existují podmínky vhodné pro život. I když trochu jiný, než jak jej známe ze sluneční soustavy.

Evropská vesmírná agentura vybrala témata pro vesmírné mise mezi lety 2035-2050

Evropská vesmírná agentura je po NASA druhým nejvýznamnějším průzkumníkem vesmíru. Mezi nejúspěšnější evropské vědecké mise se řadí například sonda Rosetta zkoumající kometu, teleskop Gaia mapující hvězdy v Mléčné dráze nebo teleskop Planck zkoumající reliktní záření. ESA nyní vybrala témata pro budoucí velké (rozumějme s velkým rozpočtem) mise. Bude se soustředit na měsíce obřích planet, exoplanety nebo Mléčnou dráhu a průzkum raného vesmíru.

Exoplaneta ve vzdálenosti 90 světelných let je dokonalým kandidátem pro průzkum atmosféry

Mezinárodní tým vědců objevil novou exoplanetu u červeného trpaslíka ve vzdálenosti 90 světelných let. Tento objev představuje pro astronomy unikátní příležitost, protože podle dostupných dat exoplaneta disponuje hustou atmosférou. To může v kombinaci s malou hvězdou přinést informace, které lze u jiných hvězdných systémů získat jen těžko.

Podle nové studie druhá nejbližší exoplaneta obíhající Barnardovu hvězdu neexistuje

Nová pozorování ukazují, že to, co vědce vedlo k objevu exoplanety u třetí nejbližší hvězdy od Slunce, by mohla být aktivita hvězdy samotné. Barnardova hvězda (Barnards star) se nachází pouhých 6 světelných let daleko a planeta u ní byla objevena v roce 2018 prostřednictvím metody radiální rychlosti. Podle nové studie by však mohl být stejný efekt způsobený aktivitou samotné hvězdy a není tak jisté, že kolem ní skutečně nějaká planeta obíhá.

Astronomové zjistili u blízké exoplanety hmotnost i velikost, mohla by být vhodným kandidátem pro detailní pozorování atmosféry

Vědcům z programu CARMENES se podařilo objevit novou exoplanetu u blízké hvězdy Gliese 486. Na rozdíl od ostatních exoplanet dokáží astronomové pozorovat Gliese 486b dvěma různými metodami a díky tomu určit nejen její velikost, ale také hmotnost a hustotu. Unikátní pozice planety i hvězdy zřejmě umožní pozorování její atmosféry.

K dlouhodobým cyklům zářivosti červených obrů by mohly vést menší objekty na jejich oběžné dráze

Astronomové vedení Igorem Soszyńskim z University of Warsaw prozkoumali 700 červených obrů, aby zjistili, co způsobuje jejich pravidelné poklesy v zářivosti. Jejich výzkum ukazuje, že by mohlo jít o sekundární objekty v systému, které svou gravitací akumulují hmotu z hvězdy v poslední fázi existence v hlavní posloupnosti.