Bouře na Uranu neutichají, jsou tak silné, že je pozorují už i amatérští astronomové

O bouřích na Uranu astronomové vědí už od průletu sondy Voyager 2 v 80. letech. V posledních měsících ale došlo k výraznému nárůstu aktivity a vědci nevědí, co ji způsobuje. Vrchol aktivit v atmosféře Uranu se očekával v roce 2007, kdy se planeta dostala do rovnodennosti, dnes jsou však bouře ještě silnější, dokonce natolik, že už i amatérští astronomové mohou zamířit své teleskopy k Uranu a vidět bílé skvrny, které odráží světlo od Slunce.

Polární záře na Uranu

Polární záře na Uranu Astronomům se poprvé podařilo zachytit od Země polární záři na planetě Uran, využili k tomu Hubblova teleskopu na oběžné dráze Země. Snímek byl pořízen v listopadu 2011. Na rozdíl od naší planety a polárních září v podobě barevných záclon, které se objevují nad severním i jižním pólem, je podobný fenomén na Uranu zcela odlišný. Jejich délka trvání je v řádu pouhých pár minut a jsou to malé světlé tečky. Tyto odlišnosti zřejmě souvisí s magnetickým polem Uranu, o kterém se zatím ví velmi málo.



Při rovnodennosti svítí Slunce přímo nad rovníkem planety, na Uranu tento jev nastává jednou za 42 let. Zvýšená aktivita v atmosféře ale od té doby neustala jak se vědci domnívali, ale naopak nadále zesílila. Už v srpnu pozorovali astronomové pomocí havajské observatoře Keck II osm masivních bouřkových systémů jen na severní polokouli. Jedna z těchto bouří byla nejjasnější, jaká kdy byla na Uranu pozorována v dané vlnové délce, ve které astronomové pozorují bouřková oblaka (vlnová délka 2,2 mikronu).

Když tohle zjistili amatérští astronomové zamířili v září a říjnu své vlastní, méně výkonné teleskopy k Uranu. K jejich radosti i oni dnes mohou pozorovat atmosférické jevy na Uranu. 

Pro vědce je aktivita na Uranu poměrně velkým překvapením. Tento ledový obr o čtyřnásobné velikosti oproti Zemi totiž nemá mít interní zdroj energie jako naše planeta. Procesy v atmosféře by tak mělo zajišťovat Slunce, jenže to teď na severní polokouli svítí jen málo a původ bouřek tak zůstává zahalený do tajemna. Sami vědci si s tímto problémem lámou hlavy a hodlají Uran bedlivě pozorovat dál.

O planetě Uran, stejně jako o Neptunu, toho příliš nevíme. Co víme pochází ze sondy Voyager 2, která jako jediná kolem planety proletěla. Dalším zdrojem informací o Uranu už jsou potom pouze vesmírné a pozemní observatoře na Zemi. Astronomové, kteří Uran pozorovali s pomocí havajského teleskopu by teď rádi udělali to samé s pomocí Hubblova teleskopu.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie
Uran

Teleskop Chandra zachytil rentgenové záření od planety Uran, vědci zatím neví, co jej způsobuje

Po analýze dat z dřívějších let vědci oznámili první detekci rentgenového záření na planetě Uran. Zatím ale není zřejmé, co toto energetické záření na vzdálené planetě způsobuje. Mohlo by jít o jev podobný polárním zářím na jiných planetách, případně by také mohlo jít o výsledek reakce částic v okolí planety se slunečním větrem.

celý článek

Uran pomalu přichází o svou atmosféru, podobně jako ostatní planety

Znovu analyzovaná data z vesmírné sondy Voyager 2 ukazují, že z atmosféry Uranu uniká materiál do vesmíru. Dochází k tomu prostřednictvím interakce plynů s magnetickým polem planety. Uran se tak zařadil mezi ostatní planety sluneční soustavy, jejichž atmosféry postupně mizí ve vesmíru.

celý článek

Nové snímky prstenců Uranu poprvé odhalily jejich teplotu

Dva výkonné teleskopy z jižní Ameriky (ALMA a VLT) vyprodukovaly nové snímky prstenců planety Uran. Nová pozorování umožnila vědcům poprvé změřit teplotu prstenců planety: chladivých -196 °C. Pomohla také upřesnit složení prstenců a jejich strukturu. Planeta Uran byla ze Země zatím navštívena pouze jednou, když kolem ní v roce 1986 proletěla vesmírná sonda Voyager 2, všechna následná pozorování byla provedena ze Země nebo její oběžné dráhy.

celý článek

Uran smrdí po zkažených vejcích, vědci v jeho atmosféře objevili sirovodík

Planeta Uran má podle vědců v horní vrstvě svojí atmosféry známý zápach: je cítit po zkažených vejcích. Jde o typický pach způsobený sirovodíkem (nebo také sulfanem), který vědci objevili nad vrcholky oblaků v atmosféře Uranu. Existence sirovodíku na Uranu se dlouho předpokládala, teprve nedávno však astronomové přišli s důkazy, které získali pozorováním teleskopem Gemini na Havaji.

celý článek

Sluneční soustava možná měla o jednu masivní planetu navíc, Jupiter ji ale vymrštil mezi hvězdy

Astronom David Nesvorný ze Southwest Research Institute v Texasu vydal studii v Astrophysical Journal Letters, ve které popisuje evoluci sluneční soustavy. Nesvorný pracuje s počítačovými modely, které simulují evoluci naší sluneční soustavy. Při těchto simulacích mu stále něco nevycházelo, nakonec ale do sebe všechno zapadlo, když přidal do soustavy planet další masivní objekt.

celý článek

Americký tým vědců navrhuje NASA historicky první misi k planetě Uran

Ve sluneční soustavě zůstává poslední třída téměř neprozkoumaných planet, ledoví obři Uran a Neptun. Zatímco všechny ostatní planety už od zvědavého lidstva získaly umělé družice, planety Uran a Neptun byly zatím prozkoumány buď zdálky ze Země nebo při průletech vesmírných sond mířících jinam. Ve vědecké komunitě už ale sílí tlak na vesmírné agentury na prozkoumání Uranu (přece jen je blíž než Neptun). Po nepřijatém evropském návrhu Uranus Pathfinder ze začátku letošního roku se nyní ozývá i americká skupina vědců, která prostřednictvím Planetary Science Decadal Survey doporučuje NASA zvážení mise k Uranu.

celý článek

Vesmírná sonda New Horizons protla oběžnou dráhu planety Uran

New Horizons je na cestě k Plutu a oblasti za oblasti za ním známé jako Kuiperův pás (Kuiper Belt). 18. března 2011 překročila oběžnou dráhu planety Uran, která však byla vzdálená 3,8 miliard kilometrů a sonda tento milník na své desetileté pouti "prospala" v hibernaci.

celý článek