Poslední průlet Cassini kolem Titanu odhalil hloubku největšího jezera Kraken Mare

Vesmírná sonda Cassini pokračuje v průzkumu Titanu, největšího měsíce planety Saturn, který je specifický svou hustou atmosférou a velkými jezery na svém povrchu. Při posledním, srpnovém průletu kolem tohoto zmrzlého světa u planety Saturn se Cassini podařilo změřit hloubku největšího jezera na severním pólu, které dostalo název Kraken Mare, podle bájného mořského monstra. Jezera a řeky na Titanu jsou tvořena kapalnými uhlovodíky, které na tomto měsíci vytvářejí koloběh podobný tomu vodnímu na Zemi. Titan se tak podobá Zemi více než většina planet v naší sluneční soustavě, podle vědců by podmínky na Titanu dokonce mohly být srovnatelné s těmi na Zemi před miliony let.

Titan, jezera na severním pólu

Titan, jezera na severním pólu Mozaika složená ze snímků, které pořídila vesmírná sonda Cassini při několika svých průletech kolem největšího měsíce planety Saturn. Tmavé oblasti jsou uhlovodíková jezera, která jsou tvořena zejména metanem a etanem. Na snímku lze kromě velkých jezer dosahujících velikosti i několika tisíc kilometrů pozorovat také řeky, které se do nich vlévají.



Titan je po Zemi jediným místem ve sluneční soustavě, kde byla nalezena kapalná tělesa na povrchu. Na Zemi je to voda, na Titanu uhlovodíky, hlavně etan a metan, které v našich podmínkách známe jako plyny, ale v mrazivých podmínkách Titanu jsou kapalné. Tato uhlovodíková jezera se nacházejí zejména na severní polokouli a jsou postupně zkoumána pokaždé, když Cassini při svém oběhu kolem planety Saturn proletí kolem Titanu.

Hloubka jezer
Poslední průlet se odehrál 21. srpna a sonda Cassini při něm prozkoumala hloubku největšího jezera, Kraken Mare. Sonda zaměřila svůj radar na pás povrchu pod sebou, který protnul ústí říčního kaňonu, který se do jezera vlévá. Výsledkem měření je proměnlivá hloubka, která v nejhlubších místech dosahuje až 33 metrů. To není nijak extrémní hloubka v porovnání s ostatními jezery Titanu, například u jezera Ligeia Mare byla naměřena hloubka 170 metrů. Vědci se domnívají, že musí jít o těleso plné čistého metanu, jen tak si dokáží vysvětlit, že radar sondy pronikl tak hluboko. Na druhou stranu Ontario Lacus na jižním pólu dosahuje maximální hloubky pouhých sedm metrů a průměrně dokonce jen kolem dvou metrů. Toto jezero by podle vědců mohlo zase připomínat spíše solná jezera na Zemi. Jezera Titanu
zdroj: NASA
Proměnlivý povrch
Na snímcích pořízených zařízením VIMS (Visible and Infrared Mapping Spectrometer) se také objevily dva nové jasné útvary, které nebyly na předchozích snímcích stejného místa z května loňskho roku. Ačkoli vypadají jako nové ostrovy, vědci se domnívají, že pravděpodobně půjde spíš o vlny na hladině jezera, nebo plovoucí materiál spláchnutý ze suchého povrchu. Podobné objekty byly pozorovány také na jezeře Ligeia Mare a v lednu by se sonda Cassini měla podívat právě na toto jezero. Jezera Titanu
zdroj: NASA
Odrazy hladiny
Sondě Cassini se při srpnovém průletu také podařilo zachytit sluneční paprsky odrážející se od hladiny jezera Kraken Mare.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Chcete vědět o dalším článku?
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích


Další zprávy z kategorie
Titan