Družice Venus Express dosloužila, jaký bude budoucí průzkum planety Venuše?

Na manévry, které by pomohly udržet orbitální sondu Venus Express na vyšší oběžné dráze, nevyšlo palivo. Sonda teď nemá dostatek paliva, aby se udržela na oběžné dráze a bude postupně klesat až nakonec shoří v husté atmosféře Venuše. Solární panely sice stále mohou dodávat energii přístrojům na palubě, sonda však potřebuje palivo pro své trysky, aby se mohla napozicovat směrem k Zemi a odeslat data. Končí tak úspěšná evropská mise k naší sousední planetě, která teď zůstane nějakou dobu osamocená, bez aktivní lidské přítomnosti.

Venus Express

Venus Express Orbitální sonda Evropské vesmírné agentury obíhající kolem planety Venuše. Mise Venus Express začala startem do vesmíru v roce 2005, kolem planety obíhala od dubna 2006 do prosince 2015, kdy byla navedena do atmosféry Venuše.



Mise Venus Express
Družice Venus Express dorazila k Venuši v roce 2006, kdy vstoupila na polární oběžnou dráhu s periodou 24 hodin. Její vzdálenost od Venuše se měnila od 200 kilometrů při největším přiblížení až po 66 tisíc kilometrů v nejvzdálenějším bodě. Mise měla původně probíhat 500 dní, dobrý stav sondy však umožnil práci celých osm let. Během své mise prozkoumala sonda bouřlivou atmosféru Venuše, která zřejmě výrazně ovlivňuje rotaci celé planety. Nové světlo vnesla sonda také do složení atmosféry, o které už dnes díky Venus Express víme, že obsahuje například ozón nebo hydroxyl. Kromě toho byla potvrzena existence blesků a také dva obří polární vortexy u jižního pólu. Sonda Venus Express také potvrdila dřívější existenci oceánů na Venuši.
Budoucí průzkum Venuše
Mezitím přišel tým vědců z NASA s návrhem potenciálních pilotovaných misí k Venuši. Jejich koncept počítá s tříčlennými posádkami, které by zkoumaly Venuši 50 kilometrů nad povrchem v létajících modulech HAVOC, které připomínají vzducholodě. Opakované lety by umožnily vytvořit v atmosféře planety stanici a kontinuální průzkum planety lidskou posádkou. V navrhované výšce padesáti kilometrů, kde je stejný tlak jako na povrchu Země, jsou mnohem mírnější podmínky než na vroucím povrchu planety. Teplota zde dosahuje asi 70 °C, což je srovnatelné s nejvyššími hodnotami naměřenými na Zemi. Kromě toho je v této výšce dobrá ochrana proti radiaci, opět srovnatelná s podmínkami na Zemi. NASA dnes dává přednost průzkumu Marsu před Venuší, navrhovaný koncept ale ukazuje, že mise k Venuši by mohla být v mnohém jednodušší než ke druhé sousední planetě. Mise k Venuši minimalizuje rizika spojená s přistáním na povrchu a byla by realizována v podmínkách v mnoha ohledech podobných těm na Zemi. Než se ale k Venuši podívají první astronauti, budou ji zkoumat robotické sondy. Venuše je často využívána sondami pro gravitační asistenci, v předchozích letech kolem ní proletěly například sondy Cassini a Galileo při svých cestách k planetám Saturn a Jupiter. 2015 - BepiColombo - evropská sonda využije na své cestě k Merkuru gravitační asistence Venuše. 2016 - japonská vesmírná agentura JAXA se pokusí napodruhé vstoupit na oběžnou dráhu Venuše se svou sondou Akatsuki, jejíž manévr se v roce 2010 nepodařil a dnes je na špatné oběžné dráze. 2018 - první ze sedmi průletů Solar Probe+ kolem Venuše na cestě ke Slunci. Poslední gravitační asistence proběhne v roce 2024.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Chcete vědět o dalším článku?
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích


Další zprávy z kategorie
Venus Express