Problém vesmírného odpadu se s rozvíjející aktivitou na nízké oběžné dráze stává stále palčivější. Sebemenší úlomek letící vysokou rychlostí může znamenat zkázu družice, nebo dokonce ohrožení orbitální stanice. Tato situace má hned několik možných řešení, která jsou probírána zatím spíše v teorii, jedním z nich je i likvidace pomocí laserů umístěných na oběžné dráze. Této metodě se věnuje studie publikované ve vědeckém magazínu Optik.
Studie vedená Quanem Wenem z čínské univerzity leteckého inženýrství zkoumala prostřednictvím numerických simulací dopady, které by měla malá orbitální stanice vybavená laserem, na likvidaci vesmírného odpadu. V těchto simulacích by byl laser zaměřen na malé úlomky na nízké oběžné dráze v různých inklinacích a zkoumána jejich efektivita. Byly tak získány potřebné teoretické základy pro vypuštění podobného systému. Modely ukázaly nejvyšší efektivitu v situacích kdy měl laser stejné parametry oběžné dráhy jako cílový úlomek vesmírného odpadu. V simulacích bylo cílem laseru zpomalit rychlost jednotlivých kousků odpadů natolik, aby se výška jejich oběžné dráha snížila pod 200 kilometrů. V této výšce už začíná houstnout atmosféra a kousky odpadu se tak zahřívají a shoří. Lasery nejsou jediný zkoumaný způsob čištění oběžné dráhy od orbitálního odpadu. Mezi dalšími nápady jsou magnety, záchytné sítě, nebo sběrné družice. Na druhou stranu jsou ve vesmírném průmyslu snahy eliminovat samotné vytváření tohoto odpadu, ať už znovupoužitím raket nebo prodloužením životnosti družic. Samotné odstraňování odpadu pomocí laserů už zkoumala například japonská vesmírná agentura JAXA, která na ISS instalovala experimentální laserové zařízení. Několik vesmírných agentur také vyvíjí laserem vybavené satelity, které by se problémy vesmírného odpadu věnovaly.