Pomocí gravitačního vlivu na sousední hvězdu byla objevena první neaktivní černá díra v kulové hvězdokupě

Astronomům se pomocí teleskopu VLT v Čile podařilo objevit hvězdu, která obíhá neviditelný objekt o hmotnosti alespoň čtyř Sluncí. Pravděpodobně obíhá neaktivní černou díru hvězdného typu - první, která byla objevena v kulové hvězdokupě a navíc pouze za pomoci jejího gravitačního vlivu na sousední objekt. Nový objev byl prezentován ve studii, která vyšla ve vědeckém magazínu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Kulová hvězdokupa NGC 3201

Kulová hvězdokupa NGC 3201 Snímek kulové hvězdokupy NGC 3201 pořízený teleskopem La Silla, která patří Evropské jižní observatoři (ESO).



Kulové hvězdokupy (globular clusters) jsou shluky hvězd kulovitého tvaru o průměru většinou v desítkách světelných let. Zpravidla jsou velmi staré (více než 10 miliard let), ve svém jádru husté a obíhají galaktické jádro. V Mléčné dráze jich je dnes známo kolem 150. Jednou ze základních charakteristik je podobné stáří a velikost hvězd, které hvězdokupu tvoří.

Nově objevená černá díra se nachází ve hvězdokupě NGC 3201, která byla objevena už v roce 1826 ve vzdálenosti 16 300 světelných let od sluneční soustavy. Na rozdíl od většiny jiných je populace hvězd v této hvězdokupě spíše nehomogenní - jednotlivé hvězdy se liší podle toho, jak daleko od středu kupy se nacházejí.

Podivně se chovající hvězda podle astronomů zřejmě obíhá neviditelného souputníka. Její pohyb napovídá, že obíhá každých 167 dní objekt čtyřikrát hmotnější (4,36x) než naše Slunce. Samotná hvězda má hmotnost 0,8 slunečních mas. 

I když černé díry dostaly svůj název podle toho, že je nelze pozorovat přímo běžnými prostředky, astronomové vidí ve vesmíru množství černých děr nepřímo. Většinou díky materiálu, který konzumují, žhne totiž vysokými teplotami a intenzivní radiací, která černé díře unikne ještě před tím, než je vše nadobro pohlceno silnou gravitací. Podle toho lze detekovat polohu černé díry, její hmotnost a případně další informace. Pokud však černá díra s žádnou hmotou přímo nereaguje, lze detekovat pouze pomocí gravitačního vlivu na své okolí.

Astronomové zatím moc černých děr v kulových hvězdokupách nenašli. Ačkoli je předpoklad, že by černé díry hvězdného typu v těchto místech mohly vznikat, vědci očekávají, že vzájemnou gravitační interakcí hvězd ve hvězdokupě budou vystřeleny ven.

Nová pozorování tak mohou ukázat mnohé o vývoji hvězdokup i černých děr, a to v ne příliš běžných podmínkách. 
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Černé díry

Astronomové našli proudy radiace u galaxií, které původně žádné neukazovaly

24. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Průzkum vzdálených galaxií ukázal existenci proudů radiace u objektů, které podobnou aktivitu dříve nevykazovaly. Podle studie publikované v Astrophysical Journal se jedná o evidenci, že jádra těchto galaxií se stala v posledních několika letech aktivní.

celý článek

Objev nového extrémně variabilního kvazaru ve vzdáleném vesmíru

14. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Analýzou dat z dřívějších astronomických průzkumů se japonským astronomům podařilo najít nový extrémně proměnlivý kvazar. Z historických dat se jim o něm podařilo získat informace za posledních 30 let. Nově objevený objekt s označením SDSS J125809.31+351943.0 je kvazar s jedním z nejvýraznějších zvýšení zářivosti.

celý článek

Letos objevená nejbližší černá díra nejspíš neexistuje, zřejmě jde o dvě hvězdy

27. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědci letos v květnu oznámili objev nejbližší známé černé díry ve vzdálenosti 1 120 světelných let. Hned tři nové studie nyní nicméně zpochybňují interpretaci pozorování, které k objevu vedlo. V systému se místo černé díry a dvou hvězd se stejnou hmotností mohou nacházet dvě hvězdy s rozdílnou hmotností.

celý článek

Supermasivní černá díra uprostřed Mléčné dráhy rotuje překvapivě pomalu

22. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Černé díry není snadné charakterizovat, jejich extrémní gravitaci neunikne ani světlo. Podle aktuální teorie jediné, co o černých dírách můžeme vědět, je jejich hmotnost, elektrický náboj a spin, neboli rotace. Vědci se nyní pokusili charakterizovat rotaci supermasivní černé díry Sagittarius A* ve středu naší vlastní galaxie a zjistili, že zřejmě rotuje pomaleji, než je tomu v jiných galaxiích.

celý článek

Historická data ukazují kolísání světelného půlměsíce kolem stínu černé díry v blízké galaxii

29. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

V roce 2019 ukázali vědci pracující s Event Horizon Teleskopem první snímek bezprostředního okolí černé díry. Jejich cílem byla supermasivní černá díra v jádru galaxie M87. Nyní vědci analyzovali historická data z let 2009-2013, aby zjistili, jak se objekt choval v minulých letech.

celý článek

Gravitační vlny lidstvu odhalily první černou díru střední velikosti, vznikla kolizí menších černých děr

4. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědcům se podařilo detekovat zatím nejmasivnější černou díru prostřednictvím gravitačních vln. Má hmotnost 142 Sluncí a vznikla při kolizi dvou menších černých děr. Jedná se o zatím nejtěžší známou černou díru v této kategorii. Podle nové studie v magazínu Physical Review Letters and Astrophysical Journal Letters vznikla jedna z původních černých děr této kolize také v kolizi.

celý článek

Kolem černé díry v jádru Mléčné dráhy obíhá hvězda, která se pohybuje 8 % rychlosti světla

16. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

V jádru naší galaxie dřímá supermasivní černá díra, kolem které obíhají stovky hvězd. Nejkratší oběžnou dráhu z nich má hvězda s označením S62, její přiblížení k černé díře způsobuje, že se pohybuje 8 % rychlosti světla. Tato rychlost ovlivňuje nejen oběžnou dráhu hvězdy, ale způsobuje také další efekty, například dilataci času.

celý článek