Radioteleskop větší než Země zachytil vznik proudu plazmatu v blízkosti supermasivní černé díry

Mezinárodnímu týmu astronomů se podařilo zachytit s nebývalým detailem nově se formující trysky plazmatu u supermasivní černé díry v galaxii NGC 1275. Využili k tomu vzájemné spolupráce největšího radioteleskopu ve vesmíru a dvacítky pozemních observatoří, které dohromady vytvořily radioteleskop o průměru srovnatelnému se vzdáleností mezi Zemí a Měsícem.

Černá díra v galaxii NGC 1275

Černá díra v galaxii NGC 1275 Proud plazmatu pozorovaný ve středu galaxie NGC 1275.



Aktivní galaktická jádra vznikají, když černá díra v jádru galaxie svou gravitací zachytí materiál ve svém okolí. Ten potom kolem černé díry rotuje vysokou rychlostí v akrečním disku, dochází k jeho zahřátí na vysoké teploty a na pólech černé díry vznikají trysky plazmatu, které často sahají až za hranice samotné galaxie.

Vědci zatím neznají konkrétní procesy, které vedou ke vzniku těchto útvarů, jsou tak často cílem pozorování teleskopů. Podle dosavadních výzkumů trysky nevznikají přímo v černých dírách ale v jejich bezprostředním okolí, hmota ani světlo totiž nemohou uniknout extrémní gravitaci černých děr.

Nové prozkoumaný proud plazmatu z galaxie NGC 1275 se svou strukturou liší od jediného dalšího detailně zachyceného proudu v galaxii M87 (Messier 87). Astronomové tento rozdíl připisují jejich odlišnému stáří, nově objevený proud v galaxii NGC 1275 je totiž podle nich mladý, vznikl před několika dekádami a pozorují ho stále ještě při jeho formaci. Galaxie NGC 1275 se nicméně nachází 222 miliónů světelných let daleko, astronomové tedy dění v jádru této galaxie pozorují z doby před 222 miliony let.

Pozorování takového detailu bylo možné pouze díky kombinaci síly několika zařízení, zejména pak ruského radioteleskopu RadioAstron (Spektr-R), který má průměr antény 10 metrů, společně s dvacítkou observatořemi po celém světě. Všechny tyto přístroje dohromady vytvořily interferometr nebývalé velikosti.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Černé díry

Astronomové našli proudy radiace u galaxií, které původně žádné neukazovaly

24. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Průzkum vzdálených galaxií ukázal existenci proudů radiace u objektů, které podobnou aktivitu dříve nevykazovaly. Podle studie publikované v Astrophysical Journal se jedná o evidenci, že jádra těchto galaxií se stala v posledních několika letech aktivní.

celý článek

Objev nového extrémně variabilního kvazaru ve vzdáleném vesmíru

14. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Analýzou dat z dřívějších astronomických průzkumů se japonským astronomům podařilo najít nový extrémně proměnlivý kvazar. Z historických dat se jim o něm podařilo získat informace za posledních 30 let. Nově objevený objekt s označením SDSS J125809.31+351943.0 je kvazar s jedním z nejvýraznějších zvýšení zářivosti.

celý článek

Letos objevená nejbližší černá díra nejspíš neexistuje, zřejmě jde o dvě hvězdy

27. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědci letos v květnu oznámili objev nejbližší známé černé díry ve vzdálenosti 1 120 světelných let. Hned tři nové studie nyní nicméně zpochybňují interpretaci pozorování, které k objevu vedlo. V systému se místo černé díry a dvou hvězd se stejnou hmotností mohou nacházet dvě hvězdy s rozdílnou hmotností.

celý článek

Supermasivní černá díra uprostřed Mléčné dráhy rotuje překvapivě pomalu

22. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Černé díry není snadné charakterizovat, jejich extrémní gravitaci neunikne ani světlo. Podle aktuální teorie jediné, co o černých dírách můžeme vědět, je jejich hmotnost, elektrický náboj a spin, neboli rotace. Vědci se nyní pokusili charakterizovat rotaci supermasivní černé díry Sagittarius A* ve středu naší vlastní galaxie a zjistili, že zřejmě rotuje pomaleji, než je tomu v jiných galaxiích.

celý článek

Historická data ukazují kolísání světelného půlměsíce kolem stínu černé díry v blízké galaxii

29. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

V roce 2019 ukázali vědci pracující s Event Horizon Teleskopem první snímek bezprostředního okolí černé díry. Jejich cílem byla supermasivní černá díra v jádru galaxie M87. Nyní vědci analyzovali historická data z let 2009-2013, aby zjistili, jak se objekt choval v minulých letech.

celý článek

Gravitační vlny lidstvu odhalily první černou díru střední velikosti, vznikla kolizí menších černých děr

4. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědcům se podařilo detekovat zatím nejmasivnější černou díru prostřednictvím gravitačních vln. Má hmotnost 142 Sluncí a vznikla při kolizi dvou menších černých děr. Jedná se o zatím nejtěžší známou černou díru v této kategorii. Podle nové studie v magazínu Physical Review Letters and Astrophysical Journal Letters vznikla jedna z původních černých děr této kolize také v kolizi.

celý článek

Kolem černé díry v jádru Mléčné dráhy obíhá hvězda, která se pohybuje 8 % rychlosti světla

16. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

V jádru naší galaxie dřímá supermasivní černá díra, kolem které obíhají stovky hvězd. Nejkratší oběžnou dráhu z nich má hvězda s označením S62, její přiblížení k černé díře způsobuje, že se pohybuje 8 % rychlosti světla. Tato rychlost ovlivňuje nejen oběžnou dráhu hvězdy, ale způsobuje také další efekty, například dilataci času.

celý článek