Start unikátní mise ke Sluneční atmosféře, Parker Solar Probe míří ke Slunci

Parker Solar Probe je sonda, která se má poprvé v historii dotknout sluneční korony. Právě díky tomuto zařízení se lidstvo dozví o Slunci doposud ukryté informace, které by se z velké vzdálenosti zajišťovaly jen těžko. Start sondy byl původně naplánován na sobotní ráno místního času, byl však nejprve posunut o půl hodiny a poté zcela odložen na neděli. Přesná příčina odložení startu nebyla zveřejněna, raketa Delta Heavy se každopádně nevešla do úzkého 65minutového okna určeného pro start ke Slunci.



Unikátní mise sondy Parker Solar Probe (dříve označované jako Solar Probe Plus) ji zavede extrémně blízko ke sluneční atmosféře, tzv. koroně. Sonda se přiblíží na pouhých 6,2 milionů kilometrů od fotosféry (asi 6 slunečních poloměrů), kterou lze považovat za povrch Slunce, a bude tak tak doposud nejblíže Slunci ze všech sond, které naši hvězdu zkoumaly.

Mezi vědecké cíle mise patří pozorování energetické výměny a magnetických polí mezi koronou a nitrem Slunce. Vědci tak chtějí lépe porozumět procesům, které vedou ke vzniku slunečního větru.
Více informací k tématu
    Líbil se Vám tento článek?

    Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

    Chcete vědět o dalším článku?

    Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


    Další zprávy z kategorie Slunce

    Astronomové změřili se zatím největší přesností gravitační posuv Slunce předpovězený Einsteinem

    14. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

    Mezinárodní tým astronomů změřil se zatím největší přesností gravitační posuv Slunce, který předpověděla Einsteinova Obecná teorie relativity. Světlo vycházející ze Slunce je ovlivněno jeho silnou gravitací natolik, že se pozorovateli na Zemi jeví červenější, než skutečně je. Výsledky tohoto výzkumu byly přijaty k publikaci v magazínu Astronomy and Astrophysics.

    Nepravidelné rozložení výskytu helia v koroně Slunce

    20. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

    Snímky sluneční korony pořízené instrumentem HERSCHEL ukazují, že v rovníkových oblastech atmosféry naší hvězdy není téměř žádné helium. Naopak na půl cesty od rovníku k pólům je helia dostatek. Toto rozložení ukazuje na provázání s magnetickým polem, které Slunce generuje, a přeneseně také se slunečním větrem.

    Střed sluneční soustavy se nachází jen těsně nad povrchem Slunce

    8. 7. 2020 (novější než zobrazený článek)

    Sluneční soustavě vévodí Slunce, kolem kterého obíhají planety a další objekty. Její střed však není v centru Slunce, jak by se mohlo zdát, je to těsně nad jeho povrchem. A pohybuje se, podle toho, kde se zrovna nachází zejména planeta Jupiter. Vědci nyní s přesností na 100 metrů určili polohu barycentra sluneční soustavy. S novými údaji by tak nyní mohlo být snadnější zachytit nízkofrekvenční gravitační vlny.

    V pátek byla na Slunci největší erupce od roku 2017, naše hvězda se po minimu probouzí k aktivitě

    3. 6. 2020 (novější než zobrazený článek)

    29. května se na Slunci dala skupina slunečních skvrn vzniknout nejsilnější sluneční erupci od října roku 2017. Erupce byly na straně, která je aktuálně od Země odvrácená a byly příliš slabé, aby mohly znamenat jakékoliv riziko. Mohou však být známkou opětovného probouzení naší hvězdy z jejího minima. Zda tomu tak opravdu je, nicméně ukáží až další měsíce.

    Slunce je méně aktivní než ostatní podobné hvězdy, čeká nás zvýšení jeho aktivity?

    10. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

    Analýza 369 hvězd podobných Slunci ukazuje, že variace v záři naší hvězdy jsou výrazně slabé. Ke svému výzkumu vědci využili katalogu hvězd vytvořených vesmírnými teleskopy Kepler a Gaia, které mapují jejich záření a další charakteristiky od roku 2009. V daném období Slunce vykazovalo fluktuaci 0,07 %, zatímco ostatní srovnatelné hvězdy měly typicky fluktuaci pětinásobnou.

    celý článek

    NASA chce na oběžné dráze vytvořit teleskop ze šesti sond, budou zkoumat aktivitu na Slunci

    31. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

    NASA v pondělí oznámila, že se rozhodla financovat vývoj nové vesmírné mise SunRISE, která bude mít za úkol sledovat Slunce a jeho aktivitu. SunRISE (Sun Radio Interferometer Space Experiment) se bude skládat z šestice malých sond, které společně vytvoří teleskop s průměrem 10 kilometrů. Start je nyní plánován nejdříve na rok 2023.

    celý článek

    Sluneční soustava mohla dostat svou dnešní konfiguraci planet krátce po svém vzniku

    27. 3. 2020 (novější než zobrazený článek)

    Sluneční soustava vznikla z oblaku prachu, který zbyl v okolí Slunce po jeho vzniku před 4,6 miliardami let. Z tohoto oblaku se zrodily planety, jejich měsíce i další drobné objekty jako planetky a komety. Donedávna se předpokládalo, že aktuální rozložení planet a dalších objektů ve sluneční soustavě se ustálilo zhruba 700 milionů let po vzniku soustavy, podle nové studie to však mohlo být výrazně dříve.

    celý článek