Od blízké neutronové hvězdy vychází infračervené záření, vědci zatím neví proč

Vesmírný teleskop Hubble zachytil v okolí blízké neutronové hvězdy nezvyklé emise v infračerveném spektru, které by mohly indikovat doposud neznámou strukturu v okolí tohoto objektu. Mohlo by jít o disk prachu obklopující hvězdu nebo o oblaka mezihvězdných plynů, kterými hvězda proplouvá na své cestě galaxií. Jde o jednu z mála situací, kdy lze neutronovou hvězdu pozorovat v infračerveném světle namísto běžných rentgenových, rádiových nebo jiných vysoce energetických emisích světla.

Neutronová hvězda RX J0806.4-4123

Neutronová hvězda RX J0806.4-4123 Animace neutronové hvězdy s diskem zahřáté hmoty, která produkuje infračervené záření. Mohlo by jít o materiál, který se do okolí hvězdy dostal při explozi supernovy a nyní je gravitací neutronové hvězdy přitahován zpět.



Neutronová hvězda RX J0806.4-4123se nachází 815 světelných let daleko. Jde o pozůstatek hvězdy, která zřejmě zakončila svou existenci v explozi supernovy, po které zůstalo malé extrémně husté jádro. Tato konkrétní hvězda je součástí skupiny blízkých neutronových hvězd, jejichž teploty jsou vyšší než by vědci pro tento typ objektů předpokládali.

Infračervené emise elektromagnetického záření zachycené teleskopem vycházejí z disku obklopujícího hvězdu s poloměrem 200 AU (Neptun obíhá Slunce ve vzdálenosti 30 AU). Jde o první neutronovou hvězdu, u které byl podobný signál zachycen výhradně v infračerveném spektru světla.

Podle vědců by šlo pozorované infračervené záření vysvětlit dvěma způsoby:
  • Po supernově se do okolí hvězdy dostal materiál, který v jejím okolí zůstal, a nyní je gravitací opět přitahován k neutronové hvězdě, která zůstala ve středu exploze. Materiál vytvořil disk o poloměru 200 AU a interakcí s neutronovou hvězdou dochází k jeho zahřátí a emisi infračerveného světla. Výsledkem by také mohla být pomalejší rotace samotné neutronové hvězdy.
  • Druhou možností je, že neutronová hvězda reaguje z mezihvězdným materiálem při svém pohybu galaxií. Pulzarový vítr (obdoba slunečního větru vycházejícího z našeho Slunce) a mezihvězdný materiál spolu interagují, což způsobuje, že některé ovlivněné subatomární částice emitují synchrotronní radiaci, která vede k detekci infračerveného signálu zachyceného Hubblem.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Neutronové hvězdy

Z blízkého magnetaru vychází záblesky připomínající rychlé rádiové pulzy FRB

25. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Nová analýza dat z roku 2009 odhalila více informací o zvýšené aktivitě magnetaru 1E 1547.0–5408 v roce 2009. Rentgenové a rádiové záblesky z této neutronové hvězdy se silným magnetickým polem vědcům vzdáleně připomínají FRB signály. Podle jejich nové studie je možné, že magnetary do vesmíru vysílají celou škálu rádiových záblesků, z nichž některé jsou podobné FRB signálům a jiné se blíží běžné aktivitě rádiových pulzarů.

celý článek

Krátký gama záblesk zachycený letos na jaře zřejmě pochází z kolize neutronových hvězd, ve které vznikl magnetar

21. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomové v dubnu detekovali nezvyklý záblesk z hlubokého vesmíru. Nejprve vesmírný teleskop Swift zachytil krátký gama záření. Potom se do pozorování zapojily další teleskopy zkoumající jiné části elektromagnetického spektra a před astronomy postupně začal vznikat obraz události, která k nezvyklému záblesku vedla - zrod magnetaru.

celý článek

První zdroj FRB signálu v naší galaxii se znovu ozval třemi intenzivními milisekundovými záblesky

23. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

V dubnu astronomové detekovali první FRB signál přicházející od hvězdy z naší vlastní galaxie. Ze stejného zdroje SGR 1935+2154 v Mléčné dráze byl detekován začátkem října detekován další FRB signál. Zkoumání této hvězdy vědce přibližuje k rozluštění původu těchto signálů s neznámým původem.

celý článek

Teleskopy na oběžné dráze odhalily existenci nejmladší známé neutronové hvězdy

10. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Pozorování vesmírným rentgenovým teleskopem XMM-Newton odhalila zatím nejmladší známý magnetar. Tuto neutronovou hvězdu s velmi silným magnetickým polem astronomové pozorují pouhých 240 let po jejím vzniku. To je nejmladší pozorovaná neutronová hvězda ze zhruba 3 tisícovek doposud identifikovaných v Mléčné dráze. Identifikace takto mladých objektů v hlubokém vesmíru je pro vědce unikátní příležitostí poznat procesy, které k jejich vzniku vedou.

celý článek

První přesně změřená vzdálenost magnetaru může vědce přiblížit k rozluštění původu tajemných signálů FRB

21. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomové poprvé přímo změřili vzdálenost magnetaru pomocí paralaxy. Jejich cílem byla neutronová hvězda XTE J1810-197 s původně odhadovanou vzdáleností kolem 10 tisíc světelných let. Nová pozorování teleskopem VLBA (Very Long Baseline Array) tuto vzdálenost zpřesnila na 8 100 světelných let. Tento výzkum by mohl vědce přiblížit k odpovědi na otázku, zda jsou to právě magnetary (neutronové hvězdy s extrémně silným magnetickým polem), které způsobují tajemné rádiové signály FRB přicházející k nám z hlubokého vesmíru.

celý článek

U vzdálené neutronové hvězdy bylo detekováno zatím nejsilnější magnetické pole ve vesmíru

14. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

U rentgenového pulsaru GRO J1008-57 astronomové detekovali magnetické pole kolem miliardy tesla. Jde o nejsilnější jednoznačně detekované magnetické pole ve vesmíru. Objev byl učiněn na základě dat z čínského rentgenového teleskopu Insight-HXMT, který operuje na oběžné dráze od roku 2017.

celý článek

V jádru supernovy 1987A byla objevena nejmladší známá neutronová hvězda

3. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Už od zářivé exploze supernovy zachycené v roce 1987 se astronomové snaží najít objekt, který po ní zbyl. To se doposud nedařilo a tak vědci začali uvažovat nad tím, že po supernově nezůstala neutronová hvězda, jak čekali, ale o dost hůře pozorovatelná černá díra. Nová pozorování radioteleskopem ALMA však naznačují, že v jádru mlhoviny, která po supernově zůstala by přece jen mohla být neutronová hvězda.

celý článek