Od blízké neutronové hvězdy vychází infračervené záření, vědci zatím neví proč

Vesmírný teleskop Hubble zachytil v okolí blízké neutronové hvězdy nezvyklé emise v infračerveném spektru, které by mohly indikovat doposud neznámou strukturu v okolí tohoto objektu. Mohlo by jít o disk prachu obklopující hvězdu nebo o oblaka mezihvězdných plynů, kterými hvězda proplouvá na své cestě galaxií. Jde o jednu z mála situací, kdy lze neutronovou hvězdu pozorovat v infračerveném světle namísto běžných rentgenových, rádiových nebo jiných vysoce energetických emisích světla.

Neutronová hvězda RX J0806.4-4123

Neutronová hvězda RX J0806.4-4123 Animace neutronové hvězdy s diskem zahřáté hmoty, která produkuje infračervené záření. Mohlo by jít o materiál, který se do okolí hvězdy dostal při explozi supernovy a nyní je gravitací neutronové hvězdy přitahován zpět.



Neutronová hvězda RX J0806.4-4123se nachází 815 světelných let daleko. Jde o pozůstatek hvězdy, která zřejmě zakončila svou existenci v explozi supernovy, po které zůstalo malé extrémně husté jádro. Tato konkrétní hvězda je součástí skupiny blízkých neutronových hvězd, jejichž teploty jsou vyšší než by vědci pro tento typ objektů předpokládali.

Infračervené emise elektromagnetického záření zachycené teleskopem vycházejí z disku obklopujícího hvězdu s poloměrem 200 AU (Neptun obíhá Slunce ve vzdálenosti 30 AU). Jde o první neutronovou hvězdu, u které byl podobný signál zachycen výhradně v infračerveném spektru světla.

Podle vědců by šlo pozorované infračervené záření vysvětlit dvěma způsoby:
  • Po supernově se do okolí hvězdy dostal materiál, který v jejím okolí zůstal, a nyní je gravitací opět přitahován k neutronové hvězdě, která zůstala ve středu exploze. Materiál vytvořil disk o poloměru 200 AU a interakcí s neutronovou hvězdou dochází k jeho zahřátí a emisi infračerveného světla. Výsledkem by také mohla být pomalejší rotace samotné neutronové hvězdy.
  • Druhou možností je, že neutronová hvězda reaguje z mezihvězdným materiálem při svém pohybu galaxií. Pulzarový vítr (obdoba slunečního větru vycházejícího z našeho Slunce) a mezihvězdný materiál spolu interagují, což způsobuje, že některé ovlivněné subatomární částice emitují synchrotronní radiaci, která vede k detekci infračerveného signálu zachyceného Hubblem.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Neutronové hvězdy

Před několika dny zazářil v Mléčné dráze dosud neznámý magnetar

3. června zachytili astronomové pomocí teleskopu Swift záblesk rentgenového záření vycházející z disku Mléčné dráhy. Následná pozorování tohoto zdroje teleskopem NICER na ISS potvrdila pulzy charakteristické pro magnetary. Objekt, který dostal označení Swift J1555.2-5402 (SGR J1555.2-5402), je tedy 25. známý magnetar.

Teleskop Hubble lokalizoval pětici FRB signálů do ramen spirálních galaxií

Astronomům se pomocí vesmírného teleskopu Hubble podařilo lokalizovat 5 intenzivních rádiových záblesků označovaných jako FRB (Fast Radio Bursts). Tento druh signálů byl objeven teprve nedávno a vědci doposud neví, jak vznikají, hledají proto jakoukoliv indicii, která je k odpovědi přiblíží. Zdroje FRB signálů zkoumané teleskopem Hubble se nachází na okraji pěti spirálových galaxií, z nichž většina je masivní a stále v nich vznikají nové hvězdy. Lze tak vyloučit několik možných zdrojů FRB signálů, naopak nový výzkum podporuje zatím nejpřijímanější teorii - magnetary.

Mezi dvěma stovkami nově objevených neutronových hvězd je i 40 milisekundových pulzarů

Prostřednictvím čínského teleskopu FAST se vědcům podařilo objevit 201 nových pulzarů. Do dnešního dne jich bylo objeveno kolem tří tisíc, nová skupina tak podstatně rozšiřuje jejich počet. V rámci programu GPPS přitom bylo zatím prozkoumáno asi jen 5 % oblohy. Skenování oblohy teleskopem FAST by mohlo být dokončeno v roce 2026.

Pozůstatek po supernově G53.41+0.03 je starý jen pár tisíc let a možná ukrývá magnetar

Vědci vedení českým astronomem Vladimírem Domčekem do detailu prozkoumali zbytky nedávno objevené supernovy G53.41+0.03. Prostřednictvím rentgenového záření zjistili, že objekt pozorují 1 000 až 5 000 let po supernově. Narazili také na náznaky dvou objektů uvnitř - mladého stelárního objektu a magnetaru.

Neutronové hvězdy by mohly být větší, než se doposud uvažovalo

Masivní hvězdy končí svou existenci v supernově. Po této explozi zůstává na místě původní hvězdy černá díra, nebo neutronová hvězda. V obou případech se jedná o extrémně hustý objekt malé velikosti. Poloměr neutronových hvězd se odhadoval na 10 - 12 kilometrů. Nový výzkum ale naznačuje, že by mohly být o několik kilometrů větší, a to kvůli tlustější vnější vrstvě.

Astronomům se podařilo objevit 8 nových milisekundových pulzarů

S využitím výkonného jihoafrického radioteleskopu MeerKAT se astronomům podařilo identifikovat 8 milisekundových pulzarů v 6 různých kulových hvězdokupách. Jedná se o extrémně rychle rotující neutronové hvězdy, které se v hustých kulových hvězdokupách vyskytují poměrně často. Jde o první pulzary objevené pomocí tohoto teleskopu spuštěného v roce 2018.

Rychlé rádiové pulzy FRB obsahují k překvapení vědců také signály s nízkou frekvencí

Pozorováním opakujícího se rádiového signálu FRB 20180916B zároveň dvěma observatořemi se vědcům podařilo detekovat vlnění se zatím nejnižší frekvencí z doposud zkoumaných FRB signálů. Zatímco dodnes byly tyto krátké záblesky pozorovány s nejnižší frekvencí kolem 300 MHz, nový výzkum prezentuje signál s frekvencí až kolem 110 MHz. Navíc se u nich vyskytuje pravidelné načasování: signál s nižší frekvencí přichází vždy zhruba o 3 dny později než signál s vyšší frekvencí.