Vědci objevili nejmladší známý pulzar v Mléčné dráze, má 500 let

Vědci s pomocí rentgenové observatoře Chandra vypočítali stáří nejmladšího známého pulzaru v Mléčné dráze. Jde o neutronovou hvězdu Kes 75, která se nachází uprostřed oblaku materiálu, který zůstal po explozi supernovy ve vzdálenosti asi 19 tisíc světelných let. Díky dlouhodobému pozorování tohoto objektu vědci určili, jak rychle se rozpíná mlhovina obklopující rychle rotující neutronovou hvězdu, a vypočítali, že supernova explodovala někdy před 500 lety (respektive světlo z této exploze dorazilo před 500 lety k Zemi).

Neutronová hvězda Kes 75

Neutronová hvězda Kes 75 Kombinovaný snímek z teleskopu PanSTARRS (viditelné spektrum) a Chandra (rentgenové spektrum, modrá barva) pozůstatku supernovy.



Pulzar je neutronová hvězda se silným magnetickým polem a rychlou rotací kolem svojí vlastní osy. Z jejích pólů tryská radiace, která díky rychlé rotaci míří periodicky různými směry a chová se tak podobně jako maják. Tyto extrémně husté hvězdy vznikají na konci života hvězd, kterým dojde palivo pro termojadernou fúzi v supernovách. U masivních hvězd dochází v supernově ke vzniku černé díry, u méně hmotných hvězd se zrodí neutronová hvězda.

Silné magnetické pole a rychlá rotace hvězdy Kes 75 daly navíc vzniknout mlhovině tvořené vysokoenergetickými částicemi, která je na obrázku znázorněna modrou barvou. Pozorování teleskopem Chandra mezi roky 2000 a 2016 odhalila, že mlhovina expanduje rychlostí milion metrů za sekundu. Podle vědců je relativně vysoká rychlost expanze umožněna radioaktivním niklem, který při explozi supernovy vytvořil bublinu s nízkou hustotou materiálu, do které nyní mlhovina expanduje. Dlouhodobá pozorování rentgenovým teleskopem také odhalila, že zářivost mlhoviny obklopující neutronovou hvězdu se snížila za 16 let o 10 %.

Rychlost expanze mlhoviny napovídá, že hvězda explodovala teprve před 500 lety. O této supernově však nejsou, na rozdíl od jiných nedávných supernov, žádné historické záznamy. Podle astronomů je to proto, že směrem, kterým se hvězda nachází, se vyskytuje také relativně husté mezihvězdné médium, které světlo pocházející z exploze supernovy blokovalo.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
Neutronové hvězdy

Nezvykle krátký zablesk gama záření ze supernovy by mohl znamenat méně kolizí neutronových hvězd

Astronomům se podařilo zachytit nezvykle krátký záblesk gama záření ze supernovy. Záblesky ze supernov přitom typicky trvají výrazně déle, krátké záblesky byly doposud přisuzovány kolizím neutronových hvězd. Nový objev tak naznačuje, že některé supernovy byly v minulosti špatně identifikovány jako kolize neutronových hvězd.

celý článek

Objev nového rentgenového pulzaru s 12minutovou periodou

Pomocí rusko-německého vesmírného teleskopu Spektr-RG se vědcům podařilo identifikovat nový pulzar. Dostal označení SRGA J204318.2+443815 a jedná se o neutronovou hvězdu v binárním systému s dlouhou periodou. Hvězda je relativně slabá a vědci ji řadí k nové podtřídě persistentních slabě zářících Be rentgenových binárních systémů (BeXRB).

celý článek

Na povrchu neutronových hvězd mohou existovat pohoří, jejich výška však nepřesáhne milimetr

Podle nového výzkumu mohou teoretické nerovnosti na povrchu neutronových hvězd existovat, jejich výška je však zřejmě ještě menší, než se doposud uvažovalo. Silná gravitace takto hmotného objektu totiž nedovolí existenci žádné výrazné nerovnosti na povrchu. Výzkum pod vedením Fabiana Gittinse byl prezentován na National Astronomy Meeting 2021 ve Velké Británii.

celý článek

Astronomové objevili nejmenšího bílého trpaslíka, který má zároveň i největší hmotnost

Bílý trpaslík je extrémně husté jádro zaniklé hvězdy. Tyto objekty o velikosti Země v sobě mívají materiál o hmotnosti celého Slunce. Vědcům se nyní podařilo najít unikátního bílého trpaslíka: je nejmenší ze všech známých a zároveň je nejtěžší. Podle nové vědecké studie je bílý trpaslík ZTF J1901+1458 výsledkem kolize dvou menších bílých trpaslíků a v budoucnosti by se mohl proměnit v neutronovou hvězdu.

celý článek

Gravitační vlny ukázaly poprvé na splynutí neutronové hvězdy a černé díry

Vědcům se pomocí detektorů LIGO a Virgo podařilo poprvé pozorovat gravitační vlny z kolize černé díry a neutronové hvězdy. V nové studii vědci popisují hned dvě události, které dělí pouhých 10 dní. Jedná se o první zachycené gravitační vlny z takové události, doposud byly pozorovány pouze kolize dvou černých děr nebo dvou neutronových hvězd.

celý článek

Před několika dny zazářil v Mléčné dráze dosud neznámý magnetar

3. června zachytili astronomové pomocí teleskopu Swift záblesk rentgenového záření vycházející z disku Mléčné dráhy. Následná pozorování tohoto zdroje teleskopem NICER na ISS potvrdila pulzy charakteristické pro magnetary. Objekt, který dostal označení Swift J1555.2-5402 (SGR J1555.2-5402), je tedy 25. známý magnetar.

celý článek

Teleskop Hubble lokalizoval pětici FRB signálů do ramen spirálních galaxií

Astronomům se pomocí vesmírného teleskopu Hubble podařilo lokalizovat 5 intenzivních rádiových záblesků označovaných jako FRB (Fast Radio Bursts). Tento druh signálů byl objeven teprve nedávno a vědci doposud neví, jak vznikají, hledají proto jakoukoliv indicii, která je k odpovědi přiblíží. Zdroje FRB signálů zkoumané teleskopem Hubble se nachází na okraji pěti spirálových galaxií, z nichž většina je masivní a stále v nich vznikají nové hvězdy. Lze tak vyloučit několik možných zdrojů FRB signálů, naopak nový výzkum podporuje zatím nejpřijímanější teorii - magnetary.

celý článek