Nejdetailnější pozorování materiálu obíhajícího příliš blízko horizontu události černé díry

Vědcům se díky vysoce citlivému instrumentu GRAVITY na teleskopu VLT podařilo získat další informace o supermasivní černé díře ve středu Mléčné dráhy. Nová pozorování ukazují shluky plynů urychlené až na 30 % rychlosti světla jen kousek před horizontem události této černé díry. Jde o první pozorování materiálu takto blízko černé díře a další z mnoha nepřímých potvrzení existence extrémního objektu v jádru naší domácí galaxie.

Sagittarius *A, materiál v blízkosti horizontu události

Sagittarius *A, materiál v blízkosti horizontu události Ilustrace materiálu obíhající supermasivní černou díru v těsné blízkosti horizontu události.



Pozorování jader galaxií naznačují, že v jádru drtivé většiny z nich dřímají extrémně hmotná monstra - supermasivní černé díry. Jak už ale název napovídá, černé díry (a stejně tak jejich supermasivní příbuzní) není jednoduché pozorovat přímo, proto vědci zkoumají objekty v jejich blízkosti - černé díry totiž viditelně působí na své okolí prostřednictvím své extrémně silné gravitace.

Nejbližší supermasivní černou dírou je ta ve středu Mléčné dráhy, označovaná jako Sagittarius *A. Teleskop VLT (Very Large Telescope) vybavený instrumentem GRAVITY ji pozoroval v infračerveném spektru elektromagnetického záření. Pozorované infračervené záblesky pocházejí z materiálu obíhajícího supermasivní černou díru v akrečním disku neuvěřitelnou rychlostí.

Světlo pocházející z těchto záblesků ukazuje na efekt označovaný jako gravitační červený posun (gravitational redshift), při kterém dochází k natažení vlnové délky světla vlivem extrémně silné gravitace. Tento efekt vědci pozorovali už dříve v tomto roce, když sledovali průlet hvězdy S2 kolem supermasivní černé díry v centru Mléčné dráhy.

Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie
Sagittarius A*

Aktivita supermasivní černé díry by mohla stát za nízkým počtem červených obrů v jádru galaxie

V blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy se nachází množství hvězd, překvapivě málo z nich jsou ale červení obři. Příčinou by mohla být aktivita samotné černé díry, která mohla některé velké hvězdy zbavit jejich horních vrstev. Nový výzkum vedený polským astrofyzikem Michalem Zajačekem byl publikován v magazínu Astrophysical Journal.

celý článek

Ze středu naší galaxie vycházejí dvě gigantické bubliny rentgenového záření

Astronomům se podařilo objevit dvě obrovské bubliny rentgenového záření, které vycházejí z jádra Mléčné dráhy. Bubliny se rozpínají směrem nad a pod rovinu, ve které se nachází většina hvězd v naší galaxii. Jsou obrovské - dokonce ještě větší než už dříve objevené podobné bubliny z gama záření. K novému objevu vedla data z německého instrumentu eRosita na ruském vesmírném teleskopu Spektr-RG.

celý článek

Supermasivní černá díra uprostřed Mléčné dráhy rotuje překvapivě pomalu

Černé díry není snadné charakterizovat, jejich extrémní gravitaci neunikne ani světlo. Podle aktuální teorie jediné, co o černých dírách můžeme vědět, je jejich hmotnost, elektrický náboj a spin, neboli rotace. Vědci se nyní pokusili charakterizovat rotaci supermasivní černé díry Sagittarius A* ve středu naší vlastní galaxie a zjistili, že zřejmě rotuje pomaleji, než je tomu v jiných galaxiích.

celý článek

Kolem černé díry v jádru Mléčné dráhy obíhá hvězda, která se pohybuje 8 % rychlosti světla

V jádru naší galaxie dřímá supermasivní černá díra, kolem které obíhají stovky hvězd. Nejkratší oběžnou dráhu z nich má hvězda s označením S62, její přiblížení k černé díře způsobuje, že se pohybuje 8 % rychlosti světla. Tato rychlost ovlivňuje nejen oběžnou dráhu hvězdy, ale způsobuje také další efekty, například dilataci času.

celý článek

Kolem černé díry v jádru naší galaxie rotují zdroje blikajícího radiového záření

Pomocí observatoře ALMA se astronomům podařilo identifikovat kvazi-periodické blikání v milimetrové vlnové délce, které vychází z těsné blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy. Jeho zdrojem jsou zřejmě hustější oblasti na vnitřní hraně rotujícího disku, který černou díru obklopuje.

celý článek

Supermasivní černou díru v jádru Mléčné dráhy obíhají podivné objekty, které jinde pozorovány nebyly

V bezprostřední blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy se nachází objekty, které zatím nikde jinde pozorovány nebyly. Vědci původně mysleli, že se jedná o hvězdy, potom to vypadalo, že jde o oblaka plynů. Nakonec by ale mohlo jít o zcela jiný typ struktury, která v sobě kombinuje vlastnosti jak oblaků, tak hvězd. Nově je nyní vědci označují jako objekty G (G Objects).

celý článek

Záblesky gama záření ze středu naší galaxie by mohly pocházet z temné hmoty

V uplynulých letech vědci detekovali v centru Mléčné dráhy záhadný přebytek energie ve formě gama záření: nejenergetičtější formy elektromagnetického záření. Nepřichází k nám však od supermasivní černé díry ve středu galaxie, ale z regionu o poloměru až 5 tisíc světelných let kolem jádra galaxie. Původ tohoto záření zatím zůstává zahalený.

celý článek