Poprvé v historii se podařilo vypěstovat živé organismy na Měsíci
Začátkem týdne oznámila čínská vesmírná agentura, že se začátkem ledna podařilo vyklíčit semínka bavlny, která ve speciálním uzavřeném kontejneru dopravila na povrch Měsíce sonda Change 4. Dnes bylo oznámeno, že experiment byl po devíti dnech vědci ukončen pro nekontrolovatelnou teplotu v uzavřené biosféře. Mladé rostlinky bavlny jsou tedy zřejmě již mrtvé po tom, co uhynuly zimou, přesto je experiment považován čínskými vědci za úspěch.
Change 4, rover Yutu 2 krátce po vyjetí z přistávacího modulu
Součástí mise Change 4 je kontejner o váze 2,6 kilogramu. V něm se ukrývala semínka bavlny, huseníčku rolního a lilku a také vajíčka octomilek nebo kvasinky. Kontejner s biosférou měl podle plánu vydržet alespoň 100 dní. V průběhu experimentu problémy s kontrolou teploty, kterou měly dvě destičky udržovat v přijatelných hodnotách. Nejprve se však teploty dostávaly příliš vysoko a následně při měsíční noci v klesly pod -50 °C. Tím podle vědců zanikla možnost přežití organismů uvnitř a experiment byl ukončen. Očekává se, že jakmile bude na odvrácenou stranu Měsíce opět dopadat světlo, teploty v kontejneru zase vzrostou. Uhynulé rostliny potom začnou hnít.
Čínský lunární program Chang´e
Čínský lunární program nese jméno Chang´e po čínské bohyni Měsíce. Čína vyslala první sondu k Měsíci v roce 2007 a postupně s každou další misí vyvíjí složitější technologie, které mají v roce 2019 vyvrcholit dopravením vzorků z povrchu Měsíce zpět na Zemi.
- 2007: Chang´e 1 - Orbitální sonda, která mapovala povrch Měsíce ve vysokém rozlišení. Data posbíraná při této misi následně posloužila k výběru přistávacích míst pro další mise.
- 2010: Chang´e 2 - Další sonda, která mapovala povrch Měsíce v ještě vyšším rozlišení než její předchůdce. Po nasnímání povrchu se sonda vydala do lagrangeova bodu L2 systému Země-Slunce, kde ověřila fungování čínského systému pro sledování a ovládání družic mimo oběžnou dráhu Země. V dubnu 2012 se sonda vydala k planetce 4179 Toutatis, kolem které úspěšně proletěla a vydala se ještě hlouběji do sluneční soustavy.
- 2013: Chang´e 3 - První čínská mise k povrchu Měsíce dopravila na jeho povrch malý rover Yutu. Rover měl za úkol zkoumat chemické složení hornin pomocí spektrometru, nitro Měsíce pomocí radaru. Mise byla částečně úspěšná, po první lunární noci se však objevily problémy a pohyb roveru byl nadále omezený.
- 2015: Chang´e 5-T1 - Tato mise měla za úkol prověřit hlavně návrat vzorků do atmosféry. Sonda Chang´e 5-T1 v roce 2015 obletěla Měsíc a zamířila zpět k Zemi, kde vypustila do atmosféry přistávací modul simulující návrat sondy se vzorky z Měsíce.
- 2018: Queqiao - Komunikační družice, která z lagrangeova bodu L2 přenáší signál přistávacího modulu Chang´e 4 a roveru Yutu 2 z odvrácené strany Měsíce.
- 2018: Chang´e 4 - historicky první přistání na odvrácené straně Měsíce. Mise vychází z designu mise Chang´e 3 a obsahuje statický přistávací modul a pohyblivý rover.
- listopad 2020: Chang´e 5 - sběr vzorků a jejich doprava na Zemi
- 2023: Chang´e 6 - sběr vzorků a jejich doprava na Zemi
- 2024: Chang´e 7 - mise bude obsahovat 5 různých zařízení (orbiter, komunikační družici, lander, rover a létající sondu). Cílem mise je přistát na jižním pólů a detailně prozkoumat celý region z oběžné dráhy
- 2027: Chang´e 8 - i tato mise bude směřovat k jižnímu pólu Měsíce. Jejím cílem bude vyzkoušet technologie pro využití materiálů přímo na místě.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Chang´e
Čína poslala na Měsíc sondu, která má po 44 letech dovézt na Zemi vzorky hornin
Čínská raketa Long-March 5Y vynesla v pondělí večer středoevropského času na oběžnou dráhu vesmírnou sondu Chang´e 5, která zamíří na Měsíc. Dorazit by měla za tři dny. Pokud vše půjde podle plánu přistane na Měsíci, posbírá vzorky hornin a pošle je zpátky na Zemi. Poslední vzorky z Měsíce přivezla v roce 1976 sovětská robotická mise Luna 24.
celý článekČína představila plány na průzkum Měsíce, na jeho povrch pošle létající sondu, 3D tiskárnu a nakonec i astronauty
Čínská vesmírná agentura zveřejnila své plány na průzkum Měsíce do konce dekády. V rámci lunárního programu Chang´e plánuje mise Chang´e 6, 7 a 8, které budou navazovat na dosavadní mise. Po sběru vzorků hornin bude následovat průzkum jižního pólu a nakonec i pokus o 3D tisk za použití místních zdrojů. Na jižním pólu vznikne nejprve robotická základna, kterou by v budoucnosti mohli obývat i lidé.
celý článekNad odvrácenou stranou Měsíce je nyní v provozu čínsko-nizozemský orbitální radioteleskop
Po splnění hlavních vědeckých úkolů čínské lunární mise Chang'e 4 se působení přenosové družice Queqiao dostává do další fáze: pozorování vesmíru v rádiových vlnách. Družice v první fázi přenášela signál z povrchu Měsíce na Zemi, nyní bude jejím úkolem také zachycení signálů z hlubokého vesmíru. V prostoru za Měsícem je k tomu vhodné prostředí, protože je odstíněn od signálů pocházejících ze Země.
celý článekČína zveřejnila detailní snímky podivného materiálu, který našel rover Yutu 2 na odvrácené straně Měsíce
Už v červenci Čína oznámila, že rover Yutu 2, který je součástí mise Change 4, našel na povrchu Měsíce substanci, u níž není zřejmé, o co se jedná. Čínská vesmírná agentura nyní publikovala detailní snímky, které napovídají původu tohoto materiálu: jde zřejmě o sklo vytvořené při dopadu meteoritu. Podobný materiál našli i astronauti mise Apollo 17 v roce 1972 a vzorky dokonce dovezli zpět na Zemi.
celý článekČínská lunární sonda naměřila během měsíční noci chladnější teploty než mise Apollo
Koncem ledna se čínská sonda Chang´e 4 probudila z noční hibernace a poslala na Zemi data, která během ní nasbírala. I když sonda šetřila energií, protože během třináctidenní noci nemohla dobíjet své baterie, měřila během noci teplotu, která spadla až k -190 °C. Nejnižší teplota naměřená během misí Apollo byla -173 °C, astronauti během těchto misí však přistávali výrazně blíže rovníku. Naopak data z mise LRO naznačují, že v některých místech na severním pólu Měsíce by mohly teploty spadnout až k -247 °C.
Čínská sonda Chang´e 4 vypustila na povrch Měsíce rover Yutu 2
V noci na 3 ledna přistála čínská sonda Chang´e 4 jako historicky první na odvrácené straně Měsíce. Nešlo o lehký úkol, protože z odvrácené strany nelze navázat přímé spojení se Zemí, Čínská vesmírná agentura CNSA proto už v květnu 2018 vyslala do vesmíru komunikační družici Queqiao, která na vzdálenou stranu Měsíce vidí z Lagrangeova bodu L2. Den po přistání vyjel z přistávacího modulu na povrch Měsíce také rover pojmenovaný Yutu 2 (rover s označením Yutu byl součástí předchozí mise Chang´e 3).
celý článekRok 2019 ve jménu průzkumu Měsíce: o přistání se pokusí Čína, Indie, Izrael a možná i další
Na začátku nového roku se hned tři země pokusí přistát na Měsíci. Čínská sonda Chang´e 4 už je na cestě a přistát by měla už 3. ledna. V prvních měsících roku do vesmíru odletí také izraelský přistávací modul Beresheet, přistát na Měsíci by měl někdy v březnu. Do třetice je na 30. ledna plánován také start indické mise Chandrayaan-2, která by následně měla vyslat robotický rover k jižnímu pólu Měsíce. Na Měsíc se v dohledné době hodlají vrátit také USA, avšak půjde o zcela jiný druh misí, než automatické rovery.
celý článek