Poprvé v historii se podařilo vypěstovat živé organismy na Měsíci
17. 1. 2019
Začátkem týdne oznámila čínská vesmírná agentura, že se začátkem ledna podařilo vyklíčit semínka bavlny, která ve speciálním uzavřeném kontejneru dopravila na povrch Měsíce sonda Change 4. Dnes bylo oznámeno, že experiment byl po devíti dnech vědci ukončen pro nekontrolovatelnou teplotu v uzavřené biosféře. Mladé rostlinky bavlny jsou tedy zřejmě již mrtvé po tom, co uhynuly zimou, přesto je experiment považován čínskými vědci za úspěch.
Change 4, rover Yutu 2 krátce po vyjetí z přistávacího modulu
Součástí mise Change 4 je kontejner o váze 2,6 kilogramu. V něm se ukrývala semínka bavlny, huseníčku rolního a lilku a také vajíčka octomilek nebo kvasinky. Kontejner s biosférou měl podle plánu vydržet alespoň 100 dní. V průběhu experimentu problémy s kontrolou teploty, kterou měly dvě destičky udržovat v přijatelných hodnotách. Nejprve se však teploty dostávaly příliš vysoko a následně při měsíční noci v klesly pod -50 °C. Tím podle vědců zanikla možnost přežití organismů uvnitř a experiment byl ukončen. Očekává se, že jakmile bude na odvrácenou stranu Měsíce opět dopadat světlo, teploty v kontejneru zase vzrostou. Uhynulé rostliny potom začnou hnít.
Čínský lunární program Chang´e
Čínský lunární program nese jméno Chang´e (Čchang-e) po čínské bohyni Měsíce. Čína vyslala první sondu k Měsíci v roce 2007 a postupně s každou další misí vyvíjí složitější technologie, které mají v roce 2019 vyvrcholit dopravením vzorků z povrchu Měsíce zpět na Zemi.
- 2007: Chang´e 1 - Orbitální sonda, která mapovala povrch Měsíce ve vysokém rozlišení. Data posbíraná při této misi následně posloužila k výběru přistávacích míst pro další mise.
- 2010: Chang´e 2 - Další sonda, která mapovala povrch Měsíce v ještě vyšším rozlišení než její předchůdce. Po nasnímání povrchu se sonda vydala do lagrangeova bodu L2 systému Země-Slunce, kde ověřila fungování čínského systému pro sledování a ovládání družic mimo oběžnou dráhu Země. V dubnu 2012 se sonda vydala k planetce 4179 Toutatis, kolem které úspěšně proletěla a vydala se ještě hlouběji do sluneční soustavy.
- 2013: Chang´e 3 - První čínská mise k povrchu Měsíce dopravila na jeho povrch malý rover Yutu. Rover měl za úkol zkoumat chemické složení hornin pomocí spektrometru, nitro Měsíce pomocí radaru. Mise byla částečně úspěšná, po první lunární noci se však objevily problémy a pohyb roveru byl nadále omezený.
- 2015: Chang´e 5-T1 - Tato mise měla za úkol prověřit hlavně návrat vzorků do atmosféry. Sonda Chang´e 5-T1 v roce 2015 obletěla Měsíc a zamířila zpět k Zemi, kde vypustila do atmosféry přistávací modul simulující návrat sondy se vzorky z Měsíce.
- 2018: Queqiao - Komunikační družice, která z lagrangeova bodu L2 přenáší signál přistávacího modulu Chang´e 4 a roveru Yutu 2 z odvrácené strany Měsíce.
- 2018: Chang´e 4 - historicky první přistání na odvrácené straně Měsíce. Mise vychází z designu mise Chang´e 3 a obsahuje statický přistávací modul a pohyblivý rover.
- listopad - prosinec 2020: Chang´e 5 - sběr vzorků hornin a jejich doprava na Zemi
- 2023: Chang´e 6 - sběr vzorků a jejich doprava na Zemi
- 2024: Chang´e 7 - mise bude obsahovat 5 různých zařízení (orbiter, komunikační družici, lander, rover a létající sondu). Cílem mise je přistát na jižním pólu a detailně prozkoumat celý region z oběžné dráhy
- 2027: Chang´e 8 - i tato mise bude směřovat k jižnímu pólu Měsíce. Jejím cílem bude vyzkoušet technologie pro využití materiálů přímo na místě.
Chang´e
Change 4, rover Yutu 2 krátce po vyjetí z přistávacího modulu
Image credit:Ve čtvrtek ve dvě hodiny ráno vyletěla na oběžnou dráhu vesmírná loď Crew Dragon Resilience se čtyřčlennou civilní posádkou. Na rozdíl od předchozích suborbitálních komerčních letů Blue Origin a Virgin Galactic se tentokrát jedná o skutečný let do vesmíru. Crew Dragon...
Planetární mlhovina Kočičí oko (NGC 6543, Caldwell 6) se nachází ve vzdálenosti 3 262 světelných let v souhvězdí Draka. Tvoří ji několik vrstev materiálu, který vychází z horké, aktivní hvězdy uprostřed. Tato hvězda produkuje silné hvězdné větry, které ve středu...
Mezinárodní tým astronomů zmapoval pomocí observatoře ALMA chemické složení protoplanetárních disků u 5 blízkých mladých hvězd. Objevili v nich velké zásoby organických sloučenin. Potvrzuje se tak,že i u jiných hvězd se může nacházet komplexní chemie podobná té, která...
Astronomové evidují v Mléčné dráze tři hlavní druhy mezihvězdného materiálu: plyny pocházející z vnějšku galaxie, mezihvězdné plyny obohacené o chemické prvky a prach, který vzniká kondenzací výše uvedených plynů. Doposud se předpokládalo, že napříč galaxií jsou...
Amatérští astronomové po celém světě zachytili v noci z pondělí na úterý krátký záblesk v atmosféře planety Jupiter. Pravděpodobně se jednalo o srážku s malou planetkou nebo kometou, která byla zachycena gravitací planety. Zatím není zřejmé, zda záblesk zachytila i...
Měření vzdáleností ve vesmíru není zrovna jednoduché. Silně zářící objekty totiž mohou být buď velmi blízko s menší zářivostí, nebo ve větší vzdálenosti zářící s větší intenzitou. Astronomové proto hledají objekty, které mají charakteristickou intenzitu...
Společnost SpaceX v průběhu léta připravuje prototyp SN20 vesmírné lodi Starship pro první zkušební let na oběžnou dráhu. Nejviditelnější je práce na tepelném štítu lodi, který tvoří malé šestiúhelníkové destičky. Zároveň se také intenzivně pracuje na prvním...
Vesmírné lodě Orion budou sloužit pro dopravu astronautů k Měsíci, pro NASA je vyrábí společnost Lockheed Martin. Aktuálně se dokončují práce na Orionu pro misi Artemis I, která je plánovaná na konec tohoto roku. Rozpracovaný je Orion pro Artemis II a nedávno byly dokončeny...
Když vznikne nová hvězda, krouží kolem ní disk materiálu, ze kterého vzniknou drobná tělesa, která se postupně spojují až vytvoří planety. Podle nové studie může velká část tohoto materiálu skončit díky gravitačním interakcím v mezihvězdném prostoru. V některých...
V rámci programu Dark Energy Survey (DES) bylo v Kuiperově pásu na okraji sluneční soustavy identifikováno už 815 planetek. 461 z nich jsou nově objevená tělesa. Celkem v tomto chladném a tmavém regionu, který se rozprostírá za oběžnou dráhou planety Neptun, už astronomové našli...
Rover Perseverance začátkem září odebral dva různé vzorky hornin. Jejich předběžná analýza ukazuje, že tyto horniny byly v dávné minulosti v dlouhodobém kontaktu s vodou. Vyschlá koryta viditelná z oběžné dráhy napovídala, že se v kráteru Jezero voda v minulosti nacházela....