
Kdybychom mohli pozorovat hvězdnou oblohu v méně energetické gama části spektra elektromagnetického záření, Měsíc by se nám jevil jasnější než Slunce. Navíc by ani neprocházel jednotlivými fázemi, tak jak to vidíme v běžném světle.
Gama záření na Měsíci vzniká ze záření kosmického, které při dopadu na povrch Měsíce reaguje s regolitem. Podobná reakce nastává také v atmosféře Slunce, ale pouze z energetičtějších částic kosmického záření, ty méně energetické jsou odkloněny silným slunečním magnetickým polem. Slunce tak také vyzařuje gama záření, ale pouze to s vysokou energií.