Rádiové emise z blízkého magnetaru se svou strukturou podobají tajemným rychlým rádiovým pulzům FRB

23. 08. 2019
Neutronová hvězda s velmi silným magnetickým polem XTE J1810−197 je jeden z pouze čtyř známých magnetarů, které vysílají do vesmíru rádiové signály. Vědci je nyní analyzovali pomocí teleskopu GMRT (Giant Metrewave Radio Telescope) a zjistili, že jejich struktura se podobá rychlým rádiovým pulzům FRB. Zatím se neví, co je zdrojem FRB signálů, magnetary jsou však jedním z vážných kandidátů.
Fast radio bursts (FRB)
Rychlé rádiové záblesky (Fast Radio Bursts, FRBs) jsou signály z hlubokého vesmíru se zatím neznámým původem. Trvají pouhé milisekundy, mají komplexní strukturu a i když vědci doposud neví, jak vznikají, je zjevné, že pocházejí z velmi energetických událostí, nebo objektů. Do začátku roku 2020 bylo lokalizováno pouze 10 těchto signálů a všechny se nacházely mimo naši galaxii. Od té doby bylo nicméně objeveno několik signálů přicházejících také z Mléčné dráhy.
První FRB byl objeven teprve v roce 2007 (v archivních datech z roku 2001) a od té doby jich (do začátku roku 2020) bylo zaznamenáno už kolem 150. Odhaduje se ale, že napříč celou oblohou by mohlo docházet až k desetitisícům podobných událostí denně. Některé signály se objevily pouze jednou, jiné se v čase opakují.
Mezi nejpravděpodobnější vysvětlení původu těchto signálů vědci původně řadili neutronové hvězdy se silným magnetickým polem - magnetary. Pravidelně se opakující signál FRB 180916 však naznačuje, že by mohlo jít o binární těleso. Zkoumají však i další možnosti, například kolize černých děr nebo neutronových hvězd, kolaps neutronových hvězd, kosmická vlákna, nebo by mohlo jít o první detekovaný projev kvantové gravitace.
Magnetar XTE J1810−197 známý také jako PSR J1809−1943 se nachází v Mléčné dráze asi 10 tisíc světelných let daleko.
Magnetar, který před deseti lety přestal vysílat rádiové vlny, se opět ozval
15. 3. 2019 Magnetary jsou neutronové hvězdy s extrémně silným magnetickým polem, doposud jich bylo objeveno 23. Rozklad magnetických polí v magnetaru vytváří emise vysokoenergetické elektromagnetické radiace ve formě gama nebo rentgenového záření nebo také rádiových vln. Magnetar s označením XTE J1810–197 byl objeven v roce 2004 a je jedním ze čtyř známých magnetarů s rádiovými emisemi. Tyto emise však v roce 2008 ustaly, objevily se znovu až v prosinci loňského roku.
Magnetary jsou druh neutronových hvězd s extrémně silným magnetickým polem. Vznikají při zániku středně masivních hvězd v supernovách, při kterých nevzniknou černé díry, pro které musí být hvězda výrazně hmotnější. Materiál, ze kterého jsou neutronové hvězdy tvořeny je extrémně hustý, v objektu o průměru kolem 20 kilometrů se ukrývá hmota dvou až tří Sluncí.
Od prosince, kdy se obnovily rádiové emise hvězdy XTE J1810–197, ji astronomové pozorovali na denní bázi a zkoumali jak se nové rádiové emise liší od těch před deseti lety. Výsledky jejich bádání ukazují, že variace v detekovaných pulzech nejsou zdaleka tak divoké, jako při předchozích pozorováních.
XTE J1810–197 se nachází asi deset tisíc světelných let daleko v souhvězdí Střelce. Jde o malou neutronovou hvězdu, která se kolem svojí osy otočí jednou za 5,3 sekund. Vědci zatím neví, co přesně způsobilo opětovné emise v rádiovém spektru z tohoto magnetaru ani jejich ustání před deseti lety. Plánují objekt dál pozorovat, aby o něm zjistili více informací.
Více informací
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích