Jižní Korea chce také na Měsíc, start její sondy však nabírá zpoždění, posunul se z 2020 na 2022

Start jihokorejské orbitální lunární sondy KPLO (Korea Pathfinder Lunar Orbiter) byl odložen z prosince 2020 na červenec 2022. Důvodem má být příliš velká váha sondy, která vyžaduje přepracování jejího designu. Jihokorejská agentura KARI (Korea Aerospace Research Institute), která má misi na starosti, je domluvena s americkou společností SpaceX, jejíž raketa Falcon 9 má sondu vynést do vesmíru. Půjde o první korejskou misi za oběžnou dráhu Země.

Měsíc

Měsíc snímek Měsíce pořízený vesmírnou sondou Galileo při jejím odletu k Jupiteru. Vlevo nahoře leží Mare Imbrium tvořené hlavně ztuhlou lávou z období geologické aktivity Měsíce. Obrázek je výsledkem kompozice 18 snímků pořízených systémem několika instrumentů sondy Galileo.



Mise KPLO se aktuálně nachází ve fázi, kdy se kompletují finální detaily designu sondy. Po této fázi teprve přijde na řadu samotná výstavba modelu, který poletí do vesmíru. Při návrzích detailů nicméně došlo k nárůstu plánované váhy sondy z původních 550 kilogramů na 678. Konstruktéři se tak obávají, že mise bude vyžadovat více paliva, aby sonda dokázala operovat na oběžné dráze Měsíce plánovaný jeden rok.

Aby mohl být zachovaný připravený design sondy, dochází k úpravě její oběžné dráhy a posunu termínu strartu. Původně měla sonda po většinu mise obíhat Měsíc po kruhové oběžné dráze ve výši 100 kilometrů. Nově bude sonda nejprve 9 měsíců na eliptické oběžné dráze ve výšce 100-300 km a teprve potom vstoupí na původní plánovanou 100kilometrovou kruhovou oběžnou dráhu.

Mise KPLO měla korjeskou agenturu stát původně 165 milionů dolarů. Její odložení si vyžádá dalších 14 milionů navíc. Z toho polovina jde společnosti SpaceX na smluvní poplatek za přeložení letu a druhá polovina půjde na další testování sondy a platy pracovníků, kteří na misi pracují.

KPLO

KPLO (Korea Pathfinder Lunar Orbiter) je první jihokorejská mise k Měsíci. Jejím cílem je umístit na oběžnou dráhu Měsíce orbitální sondu, která bude zkoumat jeho povrch a magnetické pole. Na palubě sondy budou 4 jihokorejské přístroje a jeden americký. Orbitální sonda má mimo jiné pomoci korejské vesmírné agentuře KARI vybrat místo přistání pro další fázi korejského lunárního programu.

Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Měsíc

Čínská sonda opustila povrch Měsíce se vzorky materiálu a míří s nimi zpět na Zemi

4. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vzorky posbírané robotickým ramenem z hloubky 2 metrů byly uloženy do malé sondy umístěné na stacionárním přistávacím modulu. Tato malá sonda se ve čtvrtek oddělila a odletěla zpět na oběžnou dráhu Měsíce. Zde se spojí s další sondou, které předá kontejner se vzorky a která následně odletí k Zemi. Ke spojení sond na oběžné dráze Měsíce by mělo dojít během soboty.

celý článek

Sonda Chang´e 5 přistála na Měsíci, bude vrtat 2 metry pod povrch a odebere vzorky hornin

1. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Čínská vesmírná agentura oznámila krátce po čtvrté hodině odpoledne úspěšné přistání své lunární sondy Chang´e 5 na povrchu Měsíce. Sonda odletěla do vesmíru minulé pondělí a po pěti dnech vstoupila na oběžnou dráhu Měsíce.

celý článek

Astronomové zpřesnili data o dočasném měsíci 2020 CD3 - má méně než 2 metry

27. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Pomocí dat z teleskopu LDT (Lowell Discovery Telescope) astronomové zpřesnili informace o dočasném měsíci 2020 CD3, který obíhal Zemi mezi lety 2016 a 2020. Díky novým pozorováním nyní vědci odhadují velikost tohoto tělesa na méně než 2 metry a jeho maximální přiblížení Zemi na 13 000 kilometrů.

celý článek

Čína poslala na Měsíc sondu, která má po 44 letech dovézt na Zemi vzorky hornin

24. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Čínská raketa Long-March 5Y vynesla v pondělí večer středoevropského času na oběžnou dráhu vesmírnou sondu Chang´e 5, která zamíří na Měsíc. Dorazit by měla za tři dny. Pokud vše půjde podle plánu přistane na Měsíci, posbírá vzorky hornin a pošle je zpátky na Zemi. Poslední vzorky z Měsíce přivezla v roce 1976 sovětská robotická mise Luna 24.

celý článek

Jeden z trojanů Marsu má složení podobné Měsíci, mohl vzniknout při jeho kolizi s jiným tělesem

5. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Spektrografická analýza jedné z planetek v blízkosti planety Mars ukazuje na podobné složení, jako má Měsíc obíhající naši planetu. Mohlo by to znamenat, že má s Měsícem společnou historii, existují však i jiná vysvětlení jejího původu.

celý článek

Čína představila plány na průzkum Měsíce, na jeho povrch pošle létající sondu, 3D tiskárnu a nakonec i astronauty

2. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Čínská vesmírná agentura zveřejnila své plány na průzkum Měsíce do konce dekády. V rámci lunárního programu Chang´e plánuje mise Chang´e 6, 7 a 8, které budou navazovat na dosavadní mise. Po sběru vzorků hornin bude následovat průzkum jižního pólu a nakonec i pokus o 3D tisk za použití místních zdrojů. Na jižním pólu vznikne nejprve robotická základna, kterou by v budoucnosti mohli obývat i lidé.

celý článek

Nový objev NASA: voda je na Měsíci i mimo permanentně stíněná místa

26. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

NASA poprvé potvrdila existenci molekul vody na povrchu Měsíce v místech, kam svítí Slunce. Nový objev dokazuje, že voda se na Měsíci může nacházet na více místech než jen v permanentně stíněných kráterech, které se nacházejí primárně v polárních oblastech. K objevu vedla pozorování z teleskopu SOFIA, který je umístěný na palubě speciálního letadla.

celý článek