Vědci pozorovali zatím nejranější chvíle zničení hvězdy černou dírou

27. 09. 2019

Černé díry TESS

Vědcům se podařilo získat data z události, kdy černá díra roztrhala svou gravitací hvězdu. Díky flotile teleskopů, které akci pozorovaly, získali vědci zatím nejdetailnější informace ze začátku této události. Výrazně tomu pomohl také vesmírný teleskop TESS, který má sice za úkol hledat exoplanety, ale díky způsobu, jakým je hledá, má mnohem širší využití.

Černá díra, zničení hvězdy

Kolem černých děr rotují hvězdy, podobně jako kolem hvězd obíhají planety. Přiblíží-li se některá z hvězd příliš blízko, gravitace černé díry ji deformuje natolik, že ji v podstatě zničí. Materiál z hvězdy potom vytváří akreční disk kolem černé díry, který rotuje vysokou rychlostí. V blízkosti horizontu události černé díry potom třením dochází k zahřátí materiálu na extrémně vysoké teploty a vzniká tak záření, které je detekovatelné na teleskopy.

Image credit: Goddard Space Flight Center

Vesmírný teleskop TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) pozoruje velkou část hvězdné oblohy vždy po dlouhou dobu. Díky tomu může dlouhodobě zkoumat chování hvězd a pozná, zda kolem nich neobíhají nějaké exoplanety. Tento způsob pozorování hvězd poskytuje astronomům další možnosti zkoumání vesmíru: hledání jakýchkoliv krátkodobých událostí, kdy hvězda zničeho nic svítí více nebo méně.

A právě to pomohlo při zkoumání události ASASSN-19bt, která byla poprvé detekována v rámci programu ASASSN, který sdružuje 20 teleskopů po celém světě. Pár dní po první detekci intenzivnějšího záření už měli vědci data za UV i rentgenové záření a tušili, že se jedná o situaci, kdy černá díra způsobila zničení hvězdy. Teprve v datech z teleskopu TESS však našli moment, kdy celá akce teprve začíná.

Událost roztrhání hvězdy černou dírou je relativně vzácná, vědci takových pozorovali zatím pouze kolem čtyřicítky. Schopnosti teleskopu TESS však dávají naději, že v budoucích letech jich výrazně přibude.

Mise TESS

Misí vesmírného teleskopu TESS je hledání exoplanet u blízkých jasných hvězd. Využívá k tomu tzv. tranzitů, kdy bedlivě sleduje záři hvězdy a čeká na její pohasnutí. Pokud záře hvězdy fluktuuje pravidelně, mohlo by to být způsobeno přechodem exoplanety před ní. Takové kandidátské planety jsou následně ověřovány dalšími observatořemi. 

Během dvouleté primární mise teleskop prozkoumal asi 85 % oblohy. Nyní je v prodloužené fázi mise, při které zkoumá hvězdnou oblohu znovu. Trvat by měla do srpna 2022 a bude mít lehce pozměněné parametry.