Čína zveřejnila detailní snímky podivného materiálu, který našel rover Yutu 2 na odvrácené straně Měsíce

Už v červenci Čína oznámila, že rover Yutu 2, který je součástí mise Change 4, našel na povrchu Měsíce substanci, u níž není zřejmé, o co se jedná. Čínská vesmírná agentura nyní publikovala detailní snímky, které napovídají původu tohoto materiálu: jde zřejmě o sklo vytvořené při dopadu meteoritu. Podobný materiál našli i astronauti mise Apollo 17 v roce 1972 a vzorky dokonce dovezli zpět na Zemi.

Měsíc, kráter s neznámým materiálem

Měsíc, kráter s neznámým materiálem



Materiál nalezený roverem Yutu 2 má tmavou barvu, kterou se liší od zbytku materiálu v malém, asi dvoumetrovém kráteru, kde byl spatřen. Místy se leskne a zdá se, že by mohlo jít o heterogenní materiál složený z více různých minerálů.

V posledních měsících média spekulovala, že jde o substanci podobnou gelu, nebo částečně tekutý materiál. Nové snímky však ukazují, že jde ve skutečnosti o tvrdý a lesklý kus horniny.

Rover Yutu 2 od svého přistání v lednu už urazil téměř 300 metrů. Primární mise roveru trvala 3 měsíce, díky vylepšenému designu oproti svému předchůdci, by však mohl na odvrácené straně Měsíce operovat i několik let.

 

Čínský lunární program Chang´e

Čínský lunární program nese jméno Chang´e (Čchang-e) po čínské bohyni Měsíce. Čína vyslala první sondu k Měsíci v roce 2007 a postupně s každou další misí vyvíjí složitější technologie, které mají v roce 2019 vyvrcholit dopravením vzorků z povrchu Měsíce zpět na Zemi.

  • 2007: Chang´e 1 - Orbitální sonda, která mapovala povrch Měsíce ve vysokém rozlišení. Data posbíraná při této misi následně posloužila k výběru přistávacích míst pro další mise.
  • 2010: Chang´e 2 - Další sonda, která mapovala povrch Měsíce v ještě vyšším rozlišení než její předchůdce. Po nasnímání povrchu se sonda vydala do lagrangeova bodu L2 systému Země-Slunce, kde ověřila fungování čínského systému pro sledování a ovládání družic mimo oběžnou dráhu Země. V dubnu 2012 se sonda vydala k planetce 4179 Toutatis, kolem které úspěšně proletěla a vydala se ještě hlouběji do sluneční soustavy.
  • 2013: Chang´e 3 - První čínská mise k povrchu Měsíce dopravila na jeho povrch malý rover Yutu. Rover měl za úkol zkoumat chemické složení hornin pomocí spektrometru, nitro Měsíce pomocí radaru. Mise byla částečně úspěšná, po první lunární noci se však objevily problémy a pohyb roveru byl nadále omezený.
  • 2015: Chang´e 5-T1 - Tato mise měla za úkol prověřit hlavně návrat vzorků do atmosféry. Sonda Chang´e 5-T1 v roce 2015 obletěla Měsíc a zamířila zpět k Zemi, kde vypustila do atmosféry přistávací modul simulující návrat sondy se vzorky z Měsíce.
  • 2018: Queqiao - Komunikační družice, která z lagrangeova bodu L2 přenáší signál přistávacího modulu Chang´e 4 a roveru Yutu 2 z odvrácené strany Měsíce.
  • 2018: Chang´e 4 - historicky první přistání na odvrácené straně Měsíce. Mise vychází z designu mise Chang´e 3 a obsahuje statický přistávací modul a pohyblivý rover.
  • listopad - prosinec 2020: Chang´e 5 - sběr vzorků hornin a jejich doprava na Zemi
  • 2023: Chang´e 6 - sběr vzorků a jejich doprava na Zemi
  • 2024: Chang´e 7 - mise bude obsahovat 5 různých zařízení (orbiter, komunikační družici, lander, rover a létající sondu). Cílem mise je přistát na jižním pólu a detailně prozkoumat celý region z oběžné dráhy
  • 2027: Chang´e 8 - i tato mise bude směřovat k jižnímu pólu Měsíce. Jejím cílem bude vyzkoušet technologie pro využití materiálů přímo na místě.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?
Podpořte tento web sdílením našeho obsahu
Chcete vědět o dalším článku?
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích


Další zprávy z kategorie
Měsíc
tag icon
Další články z kategorie
Měsíc