Astronomové objevili zatím nejlehčí černou díru, je jen třikrát hmotnější než Slunce

Existuje několik druhů černých děr, patří mezi ně supermasivní černé díry v jádrech galaxií s miliardami hmotností Slunce, ale také drobné stelární černé díry o hmotnosti několika málo Sluncí. Vědcům se nyní podařilo objevit zatím nejméně masivní černou díru o hmotnosti pouhých 3,3 Sluncí (přesněji 2,6-6,1). Jde tak o další přírůstek do malé skupiny malých objektů, které není snadné spatřit.

Černá díra, ilustrace

Černá díra, ilustrace Na obrázku je znázorněna hmota rotující kolem černé díry.



Černé díry vznikají při kolapsu masivních hvězd hlavní posloupnosti. Z méně hmotných objektů vznikají neutronové hvězdy, jejichž nejlehčí exempláře dosahují hmotnosti něco málo přes dvě Slunce. Zatím však není známý limit pro největší neutronovou hvězdu ani nejmenší černou díru.

Nově objevená černá díra je součástí binární hvězdy 2MASS J05215658+4359220 společně s červeným obrem, který má také trojnásobnou hmotnost oproti Slunci. Tato pozorovatelná hvězda je ovlivňována gravitací skrytého masivního objektu, se kterým kolem sebe vzájemně oběhnou každých 83 dní. Jde tedy o zřejmého kandidáta na stelární černou díru, která by tak měla v průměru pouhých 10-20 kilometrů.

Takto malých černých děr není známo mnoho. Dosavadním držitelem rekordu byla černá díra XTE J1650-500 s hmotností 3,8 Sluncí, další v pořadí už má nicméně dvojnásobnou hmotnost kolem 6 Sluncí.

Černé díry s nejmenší hmotností

Označení Hmotnost
Hmotnosti Slunce
Rok objevení
2MASS J05215658+4359220 3,3 2019
XTE J1650-500 3,8 2008
GRO J1655–40 6,3 1994
A0620–00 6,6
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Černé díry

U blízké černé díry Cygnus X-1 byla detekovaná nezvyklá oscilace v rentgenovém záření

Pomocí čínského vesmírného teleskopu Insight-HXMT se astronomům podařilo detekovat nízkofrekvenční kvaziperiodickou oscilaci u Cygnus X-1 - rentgenové dvojhvězdy (X-ray binary), která se skládá z masivní hvězdy a černé díry. Pozorovaná částečná periodicita v rentgenovém záření by mohla být podle nové studie způsobena nepravidelnostmi v akrečním disku kolem černé díry.

Astronomové poprvé pozorují náznaky špagetifikace hvězdy supermasivní černou dírou

Hvězdy, které se příliš přiblíží supermasivní černé díře ve středu galaxie, jsou odsouzeny k zániku. Extrémní gravitace černé díry o hmotnosti milionů sluncí hvězdu doslova roztrhá a materiál z ní ve formě protáhlých vláken rotuje velkou rychlostí kolem, než jej černá díra nenávratně pohltí. Astronomům se nyní poprvé podařilo zpozorovat tato vlákna hvězdného materiálu v okolí černé díry v jádru galaxie ve vzdálenosti 730 milionů světelných let.

Nově objevená nejbližší černá díra je zároveň jedna z nejmenších

Vědci objevili jednu z nejmenších známých černých děr, která je nám zároveň nejblíže ze všech známých. Černá díra s neoficiálním označením Unicorn (jednorožec) má pouhé tři hmotnosti Slunce a nachází se kolem 1 500 světelných let daleko - ve hvězdném systému s červeným obrem. A právě chování sousední hvězdy existenci černé díry prozradilo.

Teleskop Hubble objevil dva páry kvazarů v dávném vesmíru, zřejmě pochází z kolidujících galaxií

Astronomové našli s pomocí vesmírného teleskopu Hubble dvě dvojice vzájemně blízkých kvazarů. Domnívají se, že tyto aktivní supermasivní černé díry pochází z galaxií, které pozorují v procesu jejich sloučení. Drtivá většina doposud pozorovaných kvazarů byla osamocená, podle odhadů se dvojité kvazary vyskytují pouze v jednom z tisíce případů.

Event Horizon Telescope změřil magnetické pole supermasivní černé díry v galaxii M87

Event Horizon Telescope (EHT) zveřejnil nový pohled na supermasivní černou díru ve středu galaxie M87. Polarizované světlo z tohoto objektu ukazuje magnetické pole v těsné blízkosti černé díry. Studiem magnetismu v okolí černé díry mohou vědci zjistit nové informace o procesech, které vedou ke vzniku energetických proudů radiace, které se táhnou z jádra galaxie M87 tisíce světelných let daleko.

Astronomům se podařilo najít první supermasivní černou díru, která se pohybuje uvnitř svojí mateřské galaxie

Supermasivní černé díry se nacházejí v jádru galaxií a pohybují se zároveň s nimi (nebo možná galaxie zároveň s černou dírou). V nové studii v magazínu Astrophysical Journal vědci popisují první případ supermasivní černé díry, která se pohybuje uvnitř své mateřské galaxie J0437+2456. Příčina tohoto neobvyklého pohybu zatím není zřejmá, jedno z možných vysvětlení je, že by mohlo jít o následek kolize supermasivních černých děr.

Nezvyklé gravitační vlny GW190521 mohly vzniknout kolizí s primordiální černou dírou

Detekce gravitačních vln GW190521 láme vědcům hlavy. Tento signál indikující dočasné narušení časoprostoru totiž zřejmě pochází z kolize černých děr nezvyklé velikosti - střední. Takové objekty doposud nebyly pozorovány a nebylo ani zřejmé, zda skutečně existují. Podle nové studie mohla jedna z černých děr této kolize pocházet z počátků vesmíru.