Astronomové objevili zatím nejlehčí černou díru, je jen třikrát hmotnější než Slunce

Existuje několik druhů černých děr, patří mezi ně supermasivní černé díry v jádrech galaxií s miliardami hmotností Slunce, ale také drobné stelární černé díry o hmotnosti několika málo Sluncí. Vědcům se nyní podařilo objevit zatím nejméně masivní černou díru o hmotnosti pouhých 3,3 Sluncí (přesněji 2,6-6,1). Jde tak o další přírůstek do malé skupiny malých objektů, které není snadné spatřit.

Černá díra, ilustrace

Černá díra, ilustrace Na obrázku je znázorněna hmota rotující kolem černé díry.



Černé díry vznikají při kolapsu masivních hvězd hlavní posloupnosti. Z méně hmotných objektů vznikají neutronové hvězdy, jejichž nejlehčí exempláře dosahují hmotnosti něco málo přes dvě Slunce. Zatím však není známý limit pro největší neutronovou hvězdu ani nejmenší černou díru.

Nově objevená černá díra je součástí binární hvězdy 2MASS J05215658+4359220 společně s červeným obrem, který má také trojnásobnou hmotnost oproti Slunci. Tato pozorovatelná hvězda je ovlivňována gravitací skrytého masivního objektu, se kterým kolem sebe vzájemně oběhnou každých 83 dní. Jde tedy o zřejmého kandidáta na stelární černou díru, která by tak měla v průměru pouhých 10-20 kilometrů.

Takto malých černých děr není známo mnoho. Dosavadním držitelem rekordu byla černá díra XTE J1650-500 s hmotností 3,8 Sluncí, další v pořadí už má nicméně dvojnásobnou hmotnost kolem 6 Sluncí.

Černé díry s nejmenší hmotností

Označení Hmotnost
Hmotnosti Slunce
Rok objevení
2MASS J05215658+4359220 3,3 2019
XTE J1650-500 3,8 2008
GRO J1655–40 6,3 1994
A0620–00 6,6
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Černé díry

Supermasivní černá díra uprostřed Mléčné dráhy rotuje překvapivě pomalu

22. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Supermasivní černá díra uprostřed Mléčné dráhy rotuje překvapivě pomaluČerné díry není snadné charakterizovat, jejich extrémní gravitaci neunikne ani světlo. Podle aktuální teorie jediné, co o černých dírách můžeme vědět, je jejich hmotnost, elektrický náboj a spin, neboli rotace. Vědci se nyní pokusili charakterizovat rotaci supermasivní černé díry Sagittarius A* ve středu naší vlastní galaxie a zjistili, že zřejmě rotuje pomaleji, než je tomu v jiných galaxiích.

celý článek

Historická data ukazují kolísání světelného půlměsíce kolem stínu černé díry v blízké galaxii

29. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Historická data ukazují kolísání světelného půlměsíce kolem stínu černé díry v blízké galaxiiV roce 2019 ukázali vědci pracující s Event Horizon Teleskopem první snímek bezprostředního okolí černé díry. Jejich cílem byla supermasivní černá díra v jádru galaxie M87. Nyní vědci analyzovali historická data z let 2009-2013, aby zjistili, jak se objekt choval v minulých letech.

celý článek

Gravitační vlny lidstvu odhalily první černou díru střední velikosti, vznikla kolizí menších černých děr

4. 9. 2020 (novější než zobrazený článek)

Gravitační vlny lidstvu odhalily první černou díru střední velikosti, vznikla kolizí menších černých děrVědcům se podařilo detekovat zatím nejmasivnější černou díru prostřednictvím gravitačních vln. Má hmotnost 142 Sluncí a vznikla při kolizi dvou menších černých děr. Jedná se o zatím nejtěžší známou černou díru v této kategorii. Podle nové studie v magazínu Physical Review Letters and Astrophysical Journal Letters vznikla jedna z původních černých děr této kolize také v kolizi.

celý článek

Kolem černé díry v jádru Mléčné dráhy obíhá hvězda, která se pohybuje 8 % rychlosti světla

16. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Kolem černé díry v jádru Mléčné dráhy obíhá hvězda, která se pohybuje 8 % rychlosti světla V jádru naší galaxie dřímá supermasivní černá díra, kolem které obíhají stovky hvězd. Nejkratší oběžnou dráhu z nich má hvězda s označením S62, její přiblížení k černé díře způsobuje, že se pohybuje 8 % rychlosti světla. Tato rychlost ovlivňuje nejen oběžnou dráhu hvězdy, ale způsobuje také další efekty, například dilataci času.

celý článek

Detekce zbytkové radiové galaxie by mohla vědcům napovědět o aktivitách supermasivních černých děr

26. 6. 2020 (novější než zobrazený článek)

Detekce zbytkové radiové galaxie by mohla vědcům napovědět o aktivitách supermasivních černých děrVědci z Jihoafrické republiky a Indie objevili pomocí teleskopu GMRT (Giant Metrewave Radio Telescope) novou zbytkovou radiovou galaxii. Jde o galaxii, která měla aktivní galaktické jádro (AGN), které produkovalo silné rádiové vlny, postupně se však jeho aktivita uklidnila a galaxie tak vstoupila do tzv. zbytkové fáze. Studiem těchto galaxií chtějí vědci pochopit celý cyklus života rádiových galaxií.

celý článek

Kolem černé díry v jádru naší galaxie rotují zdroje blikajícího radiového záření

26. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Kolem černé díry v jádru naší galaxie rotují zdroje blikajícího radiového zářeníPomocí observatoře ALMA se astronomům podařilo identifikovat kvazi-periodické blikání v milimetrové vlnové délce, které vychází z těsné blízkosti supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy. Jeho zdrojem jsou zřejmě hustější oblasti na vnitřní hraně rotujícího disku, který černou díru obklopuje.

celý článek

Ve vzdálenosti tisíc světelných let byla nalezena zatím nejbližší černá díra

6. 5. 2020 (novější než zobrazený článek)

Ve vzdálenosti tisíc světelných let byla nalezena zatím nejbližší černá díraAstronomové v našli v souhvězdí Dalekohledu na jižní obloze doposud neznámou černou díru, která se nachází pouhých 1 000 světelných let od Sluneční soustavy. Stala se tak nejbližší známou černou dírou. Studie popisující výzkum této černé díry vyšla ve vědeckém magazínu Astronomy and Astrophysics.

celý článek