První pozorovaná velká exoplaneta v blízkosti bílého trpaslíka přichází o svou atmosféru

Vědecký tým vedený Borisem Gänsickem objevil první velkou exoplanetu obíhající bílého trpaslíka. Tato planeta je vystavena intenzivním hvězdným větrům a postupně přichází o svou atmosféru. Naznačuje to spektroskopická analýza světla hvězdy, podle které se v její blízkosti nachází chemické prvky nezvyklé pro bílé trpaslíky, za to poměrně časté u plynných obrů.

Bílý trpaslík, planeta

Bílý trpaslík, planeta



Bílý trpaslík

Když hvězdě velikosti Slunce dojde palivo pro termojadernou fúzi, její jádro se smrskne do malého hustého objektu a zároveň odhodí svrchní vrstvy do svého okolí. Kolem hvězdy tak vznikne tzv. planetární mlhovina, v jejímž středu září malý bílý trpaslík. Výsledný objekt dosahuje hmotnosti srovnatelné s hmotností Slunce, velikostí je však srovnatelný například se Zemí.

Tým složený z vědců z Velké Británie, Německa a Čile zpočátku analyzoval data více než 7 tisíc bílých trpaslíků identifikovaných při Sloan Digital Sky Survey (SDSS). Hvězda s označením WDJ0914+1914 se však od ostatních lišila: zjistili u ní chemické složení, které doposud u bílých trpaslíků nebylo pozorováno. Obsahovala kromě vodíku také kyslík a síru.

Při podrobnějším prozkoumání pomocí teleskopu VLT vědci zjistili, že detekované prvky nevychází přímo z hvězdy, ale z disku plynů, který ji obklopuje. Pozorované množství navíc odpovídalo tomu, jaké se vyskytuje u planet Neptun a Uran ve sluneční soustavě.

Pomocí simulací potom vědci přišli s tím, jak systém hvězdy WDJ0914+1914 pravděpodobně vypadá. Bílého trpaslíka ve vzdálenosti pouhých 0,07 AU obíhá planeta nejméně 2x větší než samotná hvězda. Trpaslík WDJ0914+1914 je velmi horká hvězda a vanou z ní silné větry, které s sebou odnáší horní vrstvy planetární atmosféry. Větší část těchto plynů uniká do vesmíru, část je však zachycena gravitací hvězdy a vytváří kolem ní disk hmoty, kterou nakonec hvězda pohltí.

Exoplaneta WDJ0914+1914b se nachází svojí hvězdě velmi blízko, dokonce tak blízko, že by na tomto místě nemohla přežít fázi rudého obra, která bílému trpaslíku předchází. Je tedy pravděpodobné, že se na toto místo dostala až po odeznění fáze rudého obra, možná interakcí s jinou planetou. Ta však detekována zatím nebyla.

Závěry výzkumu byly publikovány v magazínu Nature.






Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
Bílý trpaslík

Bílý trpaslík svou gravitací deformuje sousední hvězdu, brzy exploduje v supernově

Astronomové zpozorovali v datech z teleskopu TESS vzácný úkaz: hvězdu ve tvaru kapky. Nepravidelný tvar napovídá, že v blízkosti hvězdy se nachází další objekt, který její tvar svou gravitací deformuje. Podle studie v magazínu Nature Astronomy se jedná o bílého trpaslíka, který se nezadržitelně blíží k hmotnosti, při které exploduje v supernově typu Ia.

celý článek

V novách vzniká méně lithia, než se doposud uvažovalo

Nová analýza několika explozí nov ukázala, že v nich vzniká výrazně rozdílné množství lithia. Vědci doposud předpokládali, že v novách vznikla podstatná část dnešního lithia ve vesmíru. Podle nových měření však tento podíl bude zřejmě menší. Zbytek lithia tak nejspíš vznikl v supernovách nebo jiných energetických událostech.

celý článek

Astronomové objevili nejmenšího bílého trpaslíka, který má zároveň i největší hmotnost

Bílý trpaslík je extrémně husté jádro zaniklé hvězdy. Tyto objekty o velikosti Země v sobě mívají materiál o hmotnosti celého Slunce. Vědcům se nyní podařilo najít unikátního bílého trpaslíka: je nejmenší ze všech známých a zároveň je nejtěžší. Podle nové vědecké studie je bílý trpaslík ZTF J1901+1458 výsledkem kolize dvou menších bílých trpaslíků a v budoucnosti by se mohl proměnit v neutronovou hvězdu.

celý článek

Vědci potvrdili existenci nového druhu supernov, vzniká záchytem elektronů do jádra atomů

Vědecký tým vedený Daichim Hiramatsu identifikoval první příklad supernovy, která se označuje jako supernova se záchytem elektronů (Electron Capture Supernova, ECS). Jedná se o zánik hvězdy, který nespadá ani do jedné z hlavních kategorií supernov. Do nově potvrzené kategorie by podle vědců mohla spadat také supernova, která před tisíci lety rozzářila noční i denní oblohu a dala vzniknout slavné Krabí mlhovině.

celý článek

V souhvězdí Kasiopeji se objevila nova, pochází z hvězdy jejíž proměnlivost poprvé zpozoroval český astronom

Japonskému astronomu Yuji Nakamurovi se 18. března podařilo zpozorovat náhlé vzplanutí hvězdy V1405 Cas (CzeV3217). Jedná se o novu, která bývá způsobena dočasným zažehnutím termojaderné reakce na povrchu bílého trpaslíka, na kterého dopadá materiál z blízké hvězdy. Zvýšená záře novy s oficiálním označením Nova Cas 2021 potrvá několik dní, pozorovat ji můžete v souhvězdí Kasiopeji.

celý článek

Kolizí dvou bílých trpaslíků vznikl dosud nepozorovaný druh nestabilní hvězdy

Vědcům pracujícím s vesmírným teleskopem XMM-Newton se podařilo identifikovat zcela nový typ hvězdy uprostřed mlhoviny IRAS 00500+6713. Pozorování tímto rentgenovým teleskopem naznačují, že se jedná o těleso, které vzniklo sloučením dvou bílých trpaslíků. Podobný objekt zatím nikdy pozorován nebyl, vědci předpokládali, že v kolizi bílých trpaslíků hvězdy buďto zaniknou v supernově, nebo se ve výjimečných případech sloučí do většího bílého trpaslíka.

celý článek

Objev exoplanety v blízkosti bílého trpaslíka - na místě, kde by neměla přežít

Mezinárodní tým astronomů objevil první netknutou planetu obíhající velmi blízko bílému trpaslíku. Jedná se o hustý zbytek jádra hvězdy podobné Slunci v jehož okolí panují pro planety nehostinné podmínky. Vědci zatím neví, jak může exoplaneta v takovém prostředí přežít, její existenci si tak zatím neumí vysvětlit.

celý článek