Astronomové pozorovali strhávání časoprostoru v interakci bílého trpaslíka a neutronové hvězdy

Mezinárodní tým astrofyziků vedený australským profesorem Metthewem Bailesem pozoroval projev strhávání časoprostoru (frame dragging), které bylo předpovězeno einsteinovou teorií obecné relativity. Jedná se o efekt způsobený rotací tělesa, která ovlivňuje pohyb objektů v jeho blízkosti. Tento projev obecné relativity se nyní podařilo vysledovat u binárního systému PSR J1141-6545, kde kolem sebe vzájemně rotují bílý trpaslík a neutronová hvězda.

Strhávání časoprostoru

Strhávání časoprostoru Na ilustraci je znázorněn bílý trpaslík (větší objekt), který dosahuje zhruba velikosti Země, a neutronová hvězda která má na šířku asi 20 kilometrů.





Před 20 lety začal tým ze Swinburne University of Technology pozorovat unikátní dvojhvězdu složenou z bílého trpaslíka a neutronové hvězdy. Oba tyto objekty kolem sebe velmi rychle rotují - oběhnou se vzájemně 5x za den. Navíc velmi rychle rotují také kolem svých vlastních os. Vědci v tomto systému pozorují různé relativistické efekty: například náznaky dilatace času a zřejmě zde vznikají i gravitační vlny.

V nové studii se pokusili rozluštit všechny relativistické efekty, které jsou v tomto systému pozorovatelné. Zjistili, že rovina, ve které se hvězdy obíhají, se kontinuálně mění a tento pohyb nedokáží vysvětlit jinak než právě strháváním časoprostoru. Podobná situace nastává také například u setrvačníků na oběžné dráze Země, v systému PSR J1141-6545 je však stomilionkrát silnější.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Časoprostor

Vesmírná sonda GP-B potvrdila zakřivení časoprostoru v blízkosti těles s velkou gravitací

6. 5. 2011

Přístroje vesmírné sondy NASA byly vyvíjeny s cílem potvrdit dvě z klíčových teorií popisujících zakřivení časoprostoru, které vycházejí z obecné teorie relativity Alberta Einsteina. Mise GP-B (Gravity Probe B) začala už v roce 2004, kdy se s pomocí rakety Delta II dostala na polární oběžnou dráhu Země. Hlavní část mise pak skončila v roce 2005, kdy došlo tekuté helium nutné pro chod přístrojů na palubě. K úplnému ukončení operací sondy došlo v prosinci 2010. Hlavní vědeckou zbraní výzkumné družice byly čtyři ultra-přesné gyroskopy, které se skládaly z do té doby nejdokonalejších koulí. Shrnutí výsledků mise, jejíž měření byla analyzována až donedávna, vyjde v květnovém čísle vědeckého magazínu Physical Review Letters.

celý článek