Astronomové pozorovali strhávání časoprostoru v interakci bílého trpaslíka a neutronové hvězdy

4. 2. 2020
Časoprostor Bílý trpaslík Neutronové hvězdy

Mezinárodní tým astrofyziků vedený australským profesorem Metthewem Bailesem pozoroval projev strhávání časoprostoru (frame dragging), které bylo předpovězeno einsteinovou teorií obecné relativity. Jedná se o efekt způsobený rotací tělesa, která ovlivňuje pohyb objektů v jeho blízkosti. Tento projev obecné relativity se nyní podařilo vysledovat u binárního systému PSR J1141-6545, kde kolem sebe vzájemně rotují bílý trpaslík a neutronová hvězda.

Strhávání časoprostoru

Strhávání časoprostoru Na ilustraci je znázorněn bílý trpaslík (větší objekt), který dosahuje zhruba velikosti Země, a neutronová hvězda která má na šířku asi 20 kilometrů.





Před 20 lety začal tým ze Swinburne University of Technology pozorovat unikátní dvojhvězdu složenou z bílého trpaslíka a neutronové hvězdy. Oba tyto objekty kolem sebe velmi rychle rotují - oběhnou se vzájemně 5x za den. Navíc velmi rychle rotují také kolem svých vlastních os. Vědci v tomto systému pozorují různé relativistické efekty: například náznaky dilatace času a zřejmě zde vznikají i gravitační vlny.

V nové studii se pokusili rozluštit všechny relativistické efekty, které jsou v tomto systému pozorovatelné. Zjistili, že rovina, ve které se hvězdy obíhají, se kontinuálně mění a tento pohyb nedokáží vysvětlit jinak než právě strháváním časoprostoru. Podobná situace nastává také například u setrvačníků na oběžné dráze Země, v systému PSR J1141-6545 je však stomilionkrát silnější.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
Časoprostor
6. 5. 2011
Časoprostor

Vesmírná sonda GP-B potvrdila zakřivení časoprostoru v blízkosti těles s velkou gravitací

Přístroje vesmírné sondy NASA byly vyvíjeny s cílem potvrdit dvě z klíčových teorií popisujících zakřivení časoprostoru, které vycházejí z obecné teorie relativity Alberta Einsteina. Mise GP-B (Gravity Probe B) začala už v roce 2004, kdy se s pomocí rakety Delta II dostala na polární oběžnou dráhu Země. Hlavní část mise pak skončila v roce 2005, kdy došlo tekuté helium nutné pro chod přístrojů na palubě. K úplnému ukončení operací sondy došlo v prosinci 2010. Hlavní vědeckou zbraní výzkumné družice byly čtyři ultra-přesné gyroskopy, které se skládaly z do té doby nejdokonalejších koulí. Shrnutí výsledků mise, jejíž měření byla analyzována až donedávna, vyjde v květnovém čísle vědeckého magazínu Physical Review Letters.

celý článek