U neutronové hvězdy v jádru Krabí mlhoviny došlo po glitchi z loňského roku ke změně polarizace rentgenového záření
Nová pozorování malým vesmírným teleskopem ukazují, že po tzv. glitchi z loňského roku došlo ke změně polarizace světla, které k nám přichází od neutronové hvězdy v Krabí mlhovině. Pokud se potvrdí vztah mezi glitchem a polarizací, mohlo by být možné zjistit, co za tímto chování neutronových hvězd stojí.
Krabí mlhovina Krabí mlhovina jsou pozůstatky exploze supernovy pozorované na Zemi v roce 1054. Nachází se ve vzdálenosti 6,5 tisíc světelných let a má přes deset světelných let napříč.
Neutronová hvězda v Krabí mlhovině je dodnes jediným objektem, u kterého má smysl polarimetrie měkkého rentgenového záření. Touto metodou lze získat informace o magnetickém poli v místě, odkud záření vychází. V jádru Krabí mlhoviny se nachází neutronová hvězda, která je nejjasnějším zdrojem permanentního rentgenového záření na obloze. Jde o pozůstatek exploze supernovy, která byla zaznamenána v roce 1054. Krabí mlhovina je vzdálena 6 500 světelných let od Slunce. Neutronové hvězdy jsou malé, husté objekty, které velmi rychle rotují. Občas prochází fází označovanou jako glitch, což by se dalo přeložit jako závada, nebo porucha, kdy náhle dojde ke zrychlení rotace hvězdy. Vědci zatím neví, co glitche způsobuje, ale předpokládají, že by mohlo jít o důsledek vnitřních procesů neutronových hvězd a tedy i prostředek zkoumání jejich struktury.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Neutronové hvězdy
Teleskopy na oběžné dráze odhalily existenci nejmladší známé neutronové hvězdy
Pozorování vesmírným rentgenovým teleskopem XMM-Newton odhalila zatím nejmladší známý magnetar. Tuto neutronovou hvězdu s velmi silným magnetickým polem astronomové pozorují pouhých 240 let po jejím vzniku. To je nejmladší pozorovaná neutronová hvězda ze zhruba 3 tisícovek doposud identifikovaných v Mléčné dráze. Identifikace takto mladých objektů v hlubokém vesmíru je pro vědce unikátní příležitostí poznat procesy, které k jejich vzniku vedou.
První přesně změřená vzdálenost magnetaru může vědce přiblížit k rozluštění původu tajemných signálů FRB
Astronomové poprvé přímo změřili vzdálenost magnetaru pomocí paralaxy. Jejich cílem byla neutronová hvězda XTE J1810-197 s původně odhadovanou vzdáleností kolem 10 tisíc světelných let. Nová pozorování teleskopem VLBA (Very Long Baseline Array) tuto vzdálenost zpřesnila na 8 100 světelných let. Tento výzkum by mohl vědce přiblížit k odpovědi na otázku, zda jsou to právě magnetary (neutronové hvězdy s extrémně silným magnetickým polem), které způsobují tajemné rádiové signály FRB přicházející k nám z hlubokého vesmíru.
U vzdálené neutronové hvězdy bylo detekováno zatím nejsilnější magnetické pole ve vesmíru
U rentgenového pulsaru GRO J1008-57 astronomové detekovali magnetické pole kolem miliardy tesla. Jde o nejsilnější jednoznačně detekované magnetické pole ve vesmíru. Objev byl učiněn na základě dat z čínského rentgenového teleskopu Insight-HXMT, který operuje na oběžné dráze od roku 2017.
V jádru supernovy 1987A byla objevena nejmladší známá neutronová hvězda
Už od zářivé exploze supernovy zachycené v roce 1987 se astronomové snaží najít objekt, který po ní zbyl. To se doposud nedařilo a tak vědci začali uvažovat nad tím, že po supernově nezůstala neutronová hvězda, jak čekali, ale o dost hůře pozorovatelná černá díra. Nová pozorování radioteleskopem ALMA však naznačují, že v jádru mlhoviny, která po supernově zůstala by přece jen mohla být neutronová hvězda.
První detekce tajemného radiového signálu FRB v Mléčné dráze napovídá o jeho původu
Magnetar SGR 1935+2154 ve vzdálenosti 30 tisíc světelných let se stal prvním objektem v Mléčné dráze, od kterého byl zachycen rychlý rádiový signál (Fast Radio Burst, FRB). Doposud bylo detekováno několik desítek FRB signálů, a všechny pocházely z jiných galaxií. Vědci zatím neví, co tyto krátké a intenzivní signály způsobuje, objev blízkého zdroje FRB signálu jim tedy může hodně napovědět.
Astronomové pozorovali strhávání časoprostoru v interakci bílého trpaslíka a neutronové hvězdy
Mezinárodní tým astrofyziků vedený australským profesorem Metthewem Bailesem pozoroval projev strhávání časoprostoru (frame dragging), které bylo předpovězeno einsteinovou teorií obecné relativity. Jedná se o efekt způsobený rotací tělesa, která ovlivňuje pohyb objektů v jeho blízkosti. Tento projev obecné relativity se nyní podařilo vysledovat u binárního systému PSR J1141-6545, kde kolem sebe vzájemně rotují bílý trpaslík a neutronová hvězda.
Detektor gravitačních vln zachytil v loňském roce druhou kolizi neutronových hvězd
Detektor LIGO zachytil gravitační vlnu, která zřejmě vznikla při kolizi dvou neutronových hvězd. Na rozdíl od první takové detekce z roku 2017 se však nepodařilo určit odkud přesně vlna přišla a nebyl pozorovaný ani záblesk v elektromagnetickém záření.
celý článek