Objev nového druhu želvy v amazonském pralese
Německý vědec Uwe Fritz společně se svým týmem popsal nový druh želvy, který obývá amazonský deštný prales. Vědci doposud považovali želvy v Amazonii za jeden druh, genetická analýza nicméně odhalila, že povodí řek Orinoko a Río Negro obývá druh odlišní od toho známého z povodí Amazonky.
Želva Mata Mata Druh Chelus orinocensis
Sladkovodní želvy Mata Mata žijí v Amazonii a mají specifický trojúhelníkovitý tvar hlavy a špičaté rýhované šupiny na krunýři. Patří do rodu Chelus a doposud se myslelo, že v celé Amazonii žije pouze jeden druh. Genetická analýza 75 vzorků DNA nicméně ukázala, že jde ve skutečnosti o dva různé druhy: původní Chelus fimbriata z povodí Amazonky a nový Chelus orinocensis, který se vyskytuje v povodí Orinoko a Río Negro.
Více informací k tématu
Další zprávy z kategorie Biologie
Vědci probudili mikroby ukryté pod mořským dnem 100 milionů let
Vědcům z Japonska a USA se podařilo úspěšně oživit malé bakterie, které byly víc než 100 milionů let zachycené v sedimentech pod dnem Pacifiku na východ od Austrálie. V těchto nehostinných podmínkách s vysokým tlakem, nedostatkem kyslíku a jen malým množstvím potravy nemá život příliš šanci na přežití. Zkoumané organismy se však měly při změně okolních podmínek rychle k životu.
celý článekVědci identifikovali prvního mnohobuněčného živočicha, který k životu nepotřebuje kyslík
Začátkem tohoto roku vědci zjistili, že parazit Henneguya salminicola podobný medúze nepotřebuje ke svému životu kyslík. Doposud všechni známí mnohobuněční živočichové kyslík potřebují ke svému dýchání, jde tedy o převratný objev, který ukazuje na rozmanité fungování živých organismů na Zemi a potenciálně i jinde ve vesmíru.
celý článekVšechny kvasinky používané při výrobě piv plzeňského typu pocházejí ze stejného původního druhu
Vědci z nizozemské Delft University of Technology ve svém výzkumu přišli na společného předka kvasinek, které se dnes používají při výrobě piv plzeňského typu (anglicky pils, nebo pilsner). Tento druh kvasinek vznikl před 500 lety zkřížením kvasinek používaných při pečení (Saccharomyces cerevisiae) a jednoho divokého druhu (Saccharomyces eubayanus).
celý článekOrangutan je nejbližší žijící příbuzný obřího třímetrového primáta
Primát nazvaný Gigantopithecus blacki žil před 1,9 miliony let v jižní Číně. Dosahoval váhy až 600 kilogramů a výšky 3 metry. Analýza genů nyní prokázala, že jeho nejbližším žijícím příbuzným jsou orangutani. Jde o první případ, kdy se podařilo získat genetický materiál z teplého a vlhkého prostředí.
Více než milion různých sloučenin by mohlo fungovat jako zdroj biologické informace podobně jako DNA
Vědci odhalili prostřednictvím počítačových simulací více než milion chemických sloučenin, které by mohly v živých organismech zastávat podobnou funkci jako DNA nebo RNA.
Poprvé v historii se podařilo vypěstovat živé organismy na Měsíci
Začátkem týdne oznámila čínská vesmírná agentura, že se začátkem ledna podařilo vyklíčit semínka bavlny, která ve speciálním uzavřeném kontejneru dopravila na povrch Měsíce sonda Change 4. Dnes bylo oznámeno, že experiment byl po devíti dnech vědci ukončen pro nekontrolovatelnou teplotu v uzavřené biosféře. Mladé rostlinky bavlny jsou tedy zřejmě již mrtvé po tom, co uhynuly zimou, přesto je experiment považován čínskými vědci za úspěch.
celý článekVědci vypěstovali rostliny s vylepšenou fotosyntézou, rostou rychleji a vytváří o 40 % víc biomasy
Rostliny přeměňují sluneční světlo na energii prostřednictvím chemické reakce známé jako fotosyntéza. Nicméně tento proces probíhá v rostlinách neefektivně díky podprocesu označovanému jako fotorespirace, kdy rostlina zamění atomy kyslíku a oxidu uhličitého. Vědcům z University of Illinois a U.S. Department of Agriculture Agricultural Research Service se však nyní podařilo vypěstovat rostliny, které tuto neefektivní metodu obcházejí a díky tomu mohou věnovat ušetřenou energii do svého vlastního růstu. Výsledky jejich výzkumu byly publikovány v magazínu Science.
celý článek