V pátek byla na Slunci největší erupce od roku 2017, naše hvězda se po minimu probouzí k aktivitě

29. května se na Slunci dala skupina slunečních skvrn vzniknout nejsilnější sluneční erupci od října roku 2017. Erupce byly na straně, která je aktuálně od Země odvrácená a byly příliš slabé, aby mohly znamenat jakékoliv riziko. Mohou však být známkou opětovného probouzení naší hvězdy z jejího minima. Zda tomu tak opravdu je, nicméně ukáží až další měsíce.

Sluneční erupce

Sluneční erupce snímek ze sondy NASA Solar Dynamic Observatory (SDO) z 13. února 2011, je na něm zachycena erupce ze sluneční skvrny 1156, která vyprodukovala koronální ejekci (CME) hmoty směrem k Zemi, dorazit by měla 15. února. Sonda SDO zachytila ttaké záblesk extrémního ultrafialového záření. Život na Zemi by tato CME neměla způsobit.



Více informací k tématu
Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Slunce

Vesmírná sonda Solar Orbiter proletěla kolem Venuše, aby upravila svou trajektorii na cestě ke Slunci

4. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Evropsko-americká sonda Solar Orbiter na své cestě ke Slunci proletěla 27. prosince kolem Venuše. Sonda proletěla ve vzdálenosti 7 500 kilometrů od horních vrstev atmosféry planety a využila její gravitace pro úpravu své trajektorie. Do roku 2030 se Venuši přiblíží ještě 7x.

Nevídaný detail sluneční skvrny z největšího solárního teleskopu na Zemi

15. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědci zveřejnili první fotografii ze Solárního teleskopu Daniela Inouyeho (Daniel K. Inouye Solar Telescope) - největší observatoře tohoto druhu na Zemi. I když se na teleskopu ještě finišují některé instalační práce, nová fotografie ukazuje potenciální sílu nového zařízení. Teleskop je vybaven čtyřmetrovým primárním zrcadlem, které umožní astronomům detailní pozorování naší hvězdy v jejím nadcházejícím cyklu.

celý článek

Vědci jsou možná na stopě mechanismu, díky kterému jsou v atmosféře Slunce výrazně vyšší teploty než pod ní

14. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Podle vědců z Rice University, University of Colorado Boulder a NASA dochází ve Slunci k preferenčnímu zahřívání těžších iontů uvnitř Slunce, což by mohlo vést k vyšším teplotám v atmosféře hvězdy. Vychází z dat z družic IRIS a AIA, které ukazují teplotu magnetických oblouků v přechodové oblasti mezi koronou a chromosférou.

celý článek

Vědci poprvé zachytili neutrina ze sekundární termojaderné reakce v nitru Slunce

1. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Většina energie vyrobená Sluncem pochází z proton-protonového cyklu, kdy dochází ke sloučení dvou protonů a vzniká atom hélia. Zhruba jedno procento energie nicméně pochází z tzv. CNO cyklu, kdy hélium vzniká prostřednictvím katalyzátorů v podobě uhlíku, dusíku a kyslíku. Vědcům se nyní poprvé podařilo pozorovat neutrina, která pochází z CNO cyklu. Právě tyto částice, které téměř nereagují s okolním prostředím, jsou v podstatě jediným nástrojem pro přímé zkoumání nitra Slunce.

celý článek

Astronomové změřili se zatím největší přesností gravitační posuv Slunce předpovězený Einsteinem

14. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Mezinárodní tým astronomů změřil se zatím největší přesností gravitační posuv Slunce, který předpověděla Einsteinova Obecná teorie relativity. Světlo vycházející ze Slunce je ovlivněno jeho silnou gravitací natolik, že se pozorovateli na Zemi jeví červenější, než skutečně je. Výsledky tohoto výzkumu byly přijaty k publikaci v magazínu Astronomy and Astrophysics.

Nepravidelné rozložení výskytu helia v koroně Slunce

20. 8. 2020 (novější než zobrazený článek)

Snímky sluneční korony pořízené instrumentem HERSCHEL ukazují, že v rovníkových oblastech atmosféry naší hvězdy není téměř žádné helium. Naopak na půl cesty od rovníku k pólům je helia dostatek. Toto rozložení ukazuje na provázání s magnetickým polem, které Slunce generuje, a přeneseně také se slunečním větrem.

Střed sluneční soustavy se nachází jen těsně nad povrchem Slunce

8. 7. 2020 (novější než zobrazený článek)

Sluneční soustavě vévodí Slunce, kolem kterého obíhají planety a další objekty. Její střed však není v centru Slunce, jak by se mohlo zdát, je to těsně nad jeho povrchem. A pohybuje se, podle toho, kde se zrovna nachází zejména planeta Jupiter. Vědci nyní s přesností na 100 metrů určili polohu barycentra sluneční soustavy. S novými údaji by tak nyní mohlo být snadnější zachytit nízkofrekvenční gravitační vlny.