Rover MoonRanger od společnosti Astrobotic by měl už za 2 roky hledat vodu na jižním pólu Měsíce

24. 9. 2020

Malý lunární robot MoonRanger vyvíjí Carnegie Mellon University a společnost Astrobotic Technology. Rover nedávno prošel schválením předběžného designu a posouvá se do další fáze vývoje. V roce 2022 by měl letět na povrch Měsíce, kde bude v okolí jižního pólu pátrat po vodě, kterou by mohla využívat plánovaná lunární stanice.

MoonRanger

MoonRanger Vizualizace malého roveru vyvíjeného společností Astrobotic.



Společnost Astrobotic pracuje i na dalších projektech pro NASA, mezi nimi přistávací moduly Peregrine a Griffin a několik typů robotických roverů.

NASA plánuje v následujících letech několik misí na povrch Měsíce. Automatická zařízení budou ověřovat nové technologie a připravovat půdu pro přistání astronautů v roce 2024. Po MoonRangeru by měl na Měsíc letět větší a robustnější rover VIPER. Během dalších let by na Měsíci měla vyrůst také stanice s trvalou posádkou.

Právě voda je pro takovou stanici nutností. Vozit ji však ze Země je příliš náročné, velká část průzkumu Měsíce v následujících letech bude tedy zaměřena na zdroje, které už na Měsíci jsou a jejich zpracování.

MoonRanger

Rover MoonRanger je velký asi jako příruční zavazadlo a dokáže urazit celý kilometr během 24 hodin. Je vybavený solárními panely a baterií a i když dokáže fungovat i ve stíněných oblastech, lunární noc zřejmě nepřežije. Svou misi tak bude muset splnit během 14 dní, po které trvá lunární den. Protože je relativně malý, není vybaven komunikačním zařízením se Zemí a bude data přenášet přes přistávací modul. S modulem však nebude ve spojení pořád, po většinu času bude zkoumat terén Měsíce zcela samostatně a k modulu se bude vždy vracet pro předání informací na Zemi. MoonRanger je mimo jiné vybaven zařízením NSS (Neutron Spectrometer System), které bude měřit množství vodíku v horní vrstvě regolitu. Vyšší koncentrace vodíku mohou znamenat přítomnost vodního ledu.

Lunární program Artemis

Artemis je dlouhodobý program NASA, jehož cílem je dopravit na povrch Měsíce po dlouhých desetiletích lidskou posádku. Postupně by měla během tohoto programu vzniknout v blízkosti jižního pólu Měsíce obyvatelná stanice.

Komerční lunární program CLPS
Od roku 2021 chce NASA posílat na Měsíc dvakrát ročně náklad prostřednictvím svých soukromých partnerů v rámci programu Commercial Lunar Payload Services (CLPS). Automatické vesmírné lodě budou na povrch Měsíce vozit technologické demonstrátory a vědecká zařízení. 
  • 2021/6 přistávací modul Peregrine doveze na povrch Měsíce malý rover Iris.
  • 2021/10 přistávací modul Nova-C vybavený přístroji od NASA a dalších zákazníků přistane v oblasti Oceanus Procellarum na přivrácené straně Měsíce
  • 2022/12 přistávací modul XL-1 doveze na povrch Měsíce střední rover MoonRanger
  • 2023 přistávací modul Griffin doveze na povrch Měsíce rover VIPER
Artemis-1 (listopad 2021) První mise programu Artemis bude zatím ještě bez posádky. Vesmírná loď Orion při ní bude vynesena do vesmíru raketou SLS a po obletu Měsíce se vrátí na Zemi. Mise by měla trvat přes 30 dní. Artemis-2 (srpen 2023) První let vesmírné lodi Orion s posádkou je plánován na rok 2023. Během desetidenní mise Artemis-2 obletí čtyřčlenná posádka Měsíc a bez přistání se vrátí zpět na Zemi. Po dosažení oběžné dráhy Země se posádka opakovaně přiblíží ke třetímu stupni rakety SLS. Gateway V roce 2023 by měla začít výstavba orbitální lunární stanice Gateway. Na oběžné dráze se spojí první dva moduly, které poslouží jako základ stanice. Artemis-3 (říjen 2024) První let astronautů na povrch Měsíce je plánovaný na rok 2024. Na povrch se dostanou prostřednictvím přistávacího modulu, se kterým se Orion spojí na oběžné dráze. Tzv. HLS (Human Landing System) bude na posádku lodi Orion čekat na oběžné dráze Měsíce, kam se dostane pomocí komerční rakety. Součástí mise bude také historicky první žena, která vstoupí na povrch, kde posádka stráví asi týden. Artemis-4 Mise Artemis-4 by měla být první pilotovanou misí k orbitální lunární stanici Gateway, odkud se posádka vydá na povrch Měsíce. Další vývoj Do konce 20. let chce NASA v blízkosti jižního pólu Měsíce založit Artemis Base Camp, kde by měla být posádka schopná fungovat až několik měsíců v kuse. Součástí stanice bude ubytovací modul pro čtyři astronauty, rovery s přetlakovou kabinou i bez ní, elektrárna i zpracování materiálů přímo na místě.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Měsíc

Čínská sonda Change 5 na Zemi přivezla téměř 2 kilogramy měsíčního materiálu

2. 1. 2021 (novější než zobrazený článek)

Čínští představitelé oznámili, že vesmírná sonda Change 5 přivezla z Měsíce 1,7 kilogramů hornin. Pocházejí z hloubky zhruba 1 metru pod povrchem, kam sonda vrtala pomocí robotického ramene. Část ze vzorku hodlají čínští vědci sdílet také s jinými národy.

celý článek

Nový způsob počítání kráterů na Měsíci pomocí umělé inteligence přinesl zatím jejich největší počet

27. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Počítání kráterů pomocí metody machine learning odhalilo na povrchu Měsíce téměř 110 tisíc kráterů. Nový způsob tak přinesl zatím největší počet lunárních kráterů. Díky automatickému způsobu rozeznávání byly krátery spočítány rekordně rychle.

celý článek

Součástí první pilotované mise Artemis k Měsíci bude Kanaďan

23. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Součástí tříčlenné posádky, která v roce 2023 obletí Měsíc při misi Artemis-2, bude kromě tří amerických astronautů ještě jeden Kanaďan. Vyplývá to z dohody NASA a CSA (Canadian Space Agency) zveřejněné 16. prosince. Vybraný astronaut se stane prvním člověkem, který není ze Spojených států a přiblíží se k Měsíci.

Čínská kapsle s materiálem z Měsíce úspěšně přistála na Zemi

16. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Čínská mise Chang'e 5 byla úspěšně završena dnešním přistáním kapsle s lunárními vzorky v odlehlém regionu Vnitřního Mongolska. 300 kilogramů vážící zařízení se po prvním prohledání zdá být v pořádku. Celá mise trvala 23 dní.

Čínská sonda se vzorky materiálu z Měsíce je na cestě zpět k Zemi, dorazí za 3 dny

14. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Kapsle se vzorky měsíčních hornin strávila na oběžné dráze asi týden. V neděli večer zažehla na 22 minut své motory a vydala se zpátkyk Zemi. Přílet sondy k naší planetě se očekává za tři dny, kapsle se vzorky potom vstoupí do atmosféry a přistane na čínském území.

NASA upřesnila plány astronautů na Měsíci při misi Artemis-3 v roce 2024

9. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Americká vesmírná agentura NASA upřesnila aktivity, které očekává od astronautů při misi Artemis-3 - první cesty lidí na povrch Měsíce po dlouhých desetiletích. Ta by měla nastat v 2024 a měla by na Zemi přivést 85 kilogramů hornin - při misích Apollo to bylo průměrně 64 kg. Dvojice astronautů v rámci mise Artemis-3 stráví na Měsíci maximálně 6,5 dne.

celý článek

Čínská sonda se vzorky materiálu z Měsíce zakotvila na oběžné dráze, za týden odletí zpět k Zemi

7. 12. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vzorky posbírané robotickým ramenem z hloubky 2 metrů byly v minulém týdnu uloženy do malé sondy umístěné na stacionárním přistávacím modulu. Tato malá sonda se ve čtvrtek oddělila a odletěla zpět na oběžnou dráhu Měsíce, kde se spojila s orbitální sondou, která zde čekala. Po spojení si sondy předaly kontejner se vzorky a navratová sonda nyní čeká na vhodný moment pro let zpátky k Zemi. Své trysky by měla zažehnout 13. prosince.

celý článek