Nově objevená exoplaneta je první z kategorie středně velkých planet v těsné blízkosti hvězdy

4. 10. 2020
ExoplanetyTESS

Astronomům se podařilo identifikovat první exoplanetu z kategorie horkých neptunů. Jedná se o druh exoplanety velikosti Neptunu ve sluneční soustavě, která obíhá svou mateřskou hvězdu velmi blízko a panují na ní tedy vysoké teploty. Doposud byly v takové blízkosti hvězd známy planety o hodně větší, nebo naopak menší.

Exoplaneta, horký Jupiter

Exoplaneta, horký Jupiter Ilustrace planety obíhající vzdálenou hvězdu. Na snímku je zobrazen tzv. horký jupiter, plynný obr podobný planetě Jupiter v naší sluneční soustavě. Na rozdíl od Jupiteru ale obíhá velmi blízko své mateřské hvězdě.



Vědci nově objevené exoplanety u jiných hvězd charakterizují mimo jiné podle podobnosti planetám ze sluneční soustavy. Existují tedy kategorie jako horké jupitery, které svou velikostí připomínají planetu Jupiter (na rozdíl od ní však obíhají svoji hvězdu velmi blízko) nebo superzemě, což jsou skalnaté planety několikrát větší než naše planeta.

Z tzv. horkých planet byly doposud objeveny masivní planety podobné Jupiteru i menší skalnaté planety, chyběly však planety střední velikosti podobné právě Neptunu. Tento fenomén byl pojmenován "Poušť horkých neptunů" a vědci nevěděli, zda jde o náhodu, nebo za nedostatkem středně velkých planet v blízkosti hvězd není nějaká objektivní příčina.


Ultra-horký neptun LTT 9779 b

Prostřednictvím vesmírného teleskopu TESS se nyní podařilo ve vzdálenosti 260 světelných let objevit exoplanetu LTT 9779 b. Svou hvězdu oběhne jednou za 19 hodin a nachází se tedy velmi blízko, teploty na planetě dosahují až 1 700 °C. Takto vysoké teploty řadí exoplanetu dokonce do kategorie ultra-horkých neptunů (horké neptuny by měly teploty do 1 225 °C).

Exoplaneta LTT 9779 b je asi 4,7x větší než Země a má 29x větší hmotnost. Průměrná hustota planety se podobá té, kterou má planeta Neptun a vědci předpokládají i podobné složení. Planeta má zřejmě menší pevné jádro, které je obklopeno atmosférou z vodíku a helia.

V takové blízkosti hvězdy lze očekávat výraznou ztrátu atmosféry v průběhu života planety. Vědci tedy pokládají za pravděpodobné, že planeta byla v minulosti větší a možná patřila do kategorie horkých jupiterů, ale o část své hmotnosti postupně přišla.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Exoplanety

Vesmírný teleskop Roman by mohl detekovat až 100 tisíc exoplanet
7. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)

Nový vesmírný teleskop NASA Roman by mohl být podle vědců schopen detekovat až 100 tisíc exoplanet. Nové planety by měly jít v pozorováních poznat hned dvěma odlišnými metodami: tranzitní a pomocí gravitační mikročočky. V obou případech je potřeba dlouhé a detailní pozorování hvězd, a na to bude Roman dobře vybaven.

Za dva roky od startu našel vesmírný teleskop TESS dva tisíce kandidátů na exoplanety, 120 z nich bylo potvrzeno
27. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Vesmírný teleskop TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) vyletěl do vesmíru v dubnu 2018, první světlo zachytil v srpnu. Během svých dosavadních operací objevil celkem 2 241 kandidátů na exoplanety - 120 z nich zatím bylo potvrzeno jako exoplanety. Primární vědecká fáze mise by měla trvat 2 roky, poté by měla následovat prodloužená část mise, během které bude TESS hledat exoplanety u nových hvězd.

Aktivita blízké hvězdy Lacaille 9352 v UV spektru by mohla znamenat problém pro možný život na jejích 3 exoplanetách
21. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

O blízké hvězdě Lacaille 9352 (Gliese 887) astronomové předpokládali, že je relativně klidná. Vycházeli totiž z optických pozorování, ve kterých je hvězda skutečně stabilní. Nová pozorování teleskopem Hubble v ultrafialovém spektru ale ukazují odlišný obrázek: erupce, které by mohly ovlivňovat dění na několika exoplanetách, které hvězdu obíhají.

celý článek

V chladných hlubinách vesmíru byly nalezeny komplexní uhlovodíkové molekuly
20. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Část uhlíku ve vesmíru se podle předpokladů vyskytuje ve formě polycyklických aromatických uhlovodíků. Už od 80. let vědci pozorovali známky těchto molekul ve vzdáleném vesmíru, ale teprve nyní se jim podařilo najít jasný důkaz. Našli je v regionu označovaném jako molekulární mračno Taurus (Taurus Molecular Cloud, TMC-1). Výsledky svého výzkumu publikoval vědecký tým vedený Brettem McGuirem z MIT.

celý článek

Exoplaneta u hvězdy GJ 1132 zřejmě přišla o svou atmosféru a má nyní druhou s jiným složením
16. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Pozorování teleskopu Hubble a počítačové modely naznačují, že exoplaneta GJ 1132 b by mohla přijít o svou původní atmosféru a vznikla u ní atmosféra druhá. Podle nové studie se v její aktuální atmosféře nachází vodík, kyanovodík, metan a aerosolová mlha. Toto složení je výsledkem chemických reakcí na povrchu a pod ním.

celý článek

Ve vzdálenosti 91 světelných let byla objevena jedna z nejbližších tranzitujících exoplanet

14. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

U červeného trpaslíka G9-40 ve vzdálenosti asi 91 světelných let byla objevena exoplaneta o velikosti mezi Zemí a Neptunem. Poprvé byly známky této planety zpozorovány vesmírným teleskopem Kepler v roce 2019 a nyní byla její existence potvrzena pomocí Hobby-Eberly Telescope v Texasu.

celý článek

U hvězdy Vega, kterou lze snadno vidět na naší obloze, se možná nachází masivní exoplaneta
11. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)

Astronomové vedení Spencerem Hurtem objevili známky masivní exoplanety u blízké hvězdy Vega, druhé nejjasnější hvězdy na severní obloze. Tato hvězda vykazuje zřetelný periodický pohyb, který by mohl být způsoben gravitací obíhající masivní exoplanety. Ke svému studiu vědci využili data za 10 let pozorování hvězdy.

celý článek