Nově objevená exoplaneta je první z kategorie středně velkých planet v těsné blízkosti hvězdy

4. 10. 2020

Astronomům se podařilo identifikovat první exoplanetu z kategorie horkých neptunů. Jedná se o druh exoplanety velikosti Neptunu ve sluneční soustavě, která obíhá svou mateřskou hvězdu velmi blízko a panují na ní tedy vysoké teploty. Doposud byly v takové blízkosti hvězd známy planety o hodně větší, nebo naopak menší.

Exoplaneta, horký Jupiter

Exoplaneta, horký Jupiter Ilustrace planety obíhající vzdálenou hvězdu. Na snímku je zobrazen tzv. horký jupiter, plynný obr podobný planetě Jupiter v naší sluneční soustavě. Na rozdíl od Jupiteru ale obíhá velmi blízko své mateřské hvězdě.



Vědci nově objevené exoplanety u jiných hvězd charakterizují mimo jiné podle podobnosti planetám ze sluneční soustavy. Existují tedy kategorie jako horké jupitery, které svou velikostí připomínají planetu Jupiter (na rozdíl od ní však obíhají svoji hvězdu velmi blízko) nebo superzemě, což jsou skalnaté planety několikrát větší než naše planeta.

Z tzv. horkých planet byly doposud objeveny masivní planety podobné Jupiteru i menší skalnaté planety, chyběly však planety střední velikosti podobné právě Neptunu. Tento fenomén byl pojmenován "Poušť horkých neptunů" a vědci nevěděli, zda jde o náhodu, nebo za nedostatkem středně velkých planet v blízkosti hvězd není nějaká objektivní příčina.

Ultra-horký neptun LTT 9779 b

Prostřednictvím vesmírného teleskopu TESS se nyní podařilo ve vzdálenosti 260 světelných let objevit exoplanetu LTT 9779 b. Svou hvězdu oběhne jednou za 19 hodin a nachází se tedy velmi blízko, teploty na planetě dosahují až 1 700 °C. Takto vysoké teploty řadí exoplanetu dokonce do kategorie ultra-horkých neptunů (horké neptuny by měly teploty do 1 225 °C). Exoplaneta LTT 9779 b je asi 4,7x větší než Země a má 29x větší hmotnost. Průměrná hustota planety se podobá té, kterou má planeta Neptun a vědci předpokládají i podobné složení. Planeta má zřejmě menší pevné jádro, které je obklopeno atmosférou z vodíku a helia. V takové blízkosti hvězdy lze očekávat výraznou ztrátu atmosféry v průběhu života planety. Vědci tedy pokládají za pravděpodobné, že planeta byla v minulosti větší a možná patřila do kategorie horkých jupiterů, ale o část své hmotnosti postupně přišla.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Exoplanety

Astronomové identifikovali tisíc hvězd, od kterých by mohlo být možné detekovat život na Zemi

24. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

V posledních letech se lidstvu podařilo najít tisíce planet, které obíhají jiné hvězdy. V posledních letech se astronomům dokonce daří charakterizovat atmosféry některých z nich a uvažují nad tím, jak by šlo u těchto exoplanet detekovat známky života. Co kdyby ale někdo chtěl zkoumat Slunce a jeho planety? Vědci nyní přišli se seznamem hvězd, od kterých by to bylo možné s naší aktuální technikou.

celý článek

Prstence materiálu kolem rodící se hvězdy ukazují, že planety vznikají zároveň s hvězdami

14. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomům se podařilo najít evidenci, že planety se začínají rodit už v době, kdy se jejich mateřské hvězdy stále ještě formují. Snímky z teleskopu ALMA ukazují mladou protohvězdu IRS 63 s rotujícím diskem materiálu, ve kterém se objevují mezery a prstence, které naznačují rodící se nové exoplanety. Sama hvězda je přitom stále ještě v procesu svého formování.

celý článek

V atmosféře exoplanety WASP-121b bylo detekováno několik těžkých prvků včetně plynů železa

12. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Astronomům se pomocí spektrální analýzy podařilo detekovat nové prvky v atmosféře extrémně horké exoplanety WASP-121b. Díky vysokým teplotám , které dosahují až 3 000 °C, se v atmosféře planety nachází v plynném stavu i těžké kovy jako je železo. Mezi nově detekované prvky v atmosféře planety WASP-121b patří vanadium, železo, chrom, vápník, sodík, hořčík a nikl.

Výkonný teleskop VLT vyfotil exoplanetu ve vzdálenosti 63 světelných let

6. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Do dnešního dne bylo objeveno několik tisíc exoplanet, jen pár desítek z nich však bylo pozorováno přímo. Většina exoplanet byla pozorována buď tak, že částečně zastínila světlo hvězdy, nebo bylo možné detekovat, jak na hvězdu působí svou gravitací. Astronomům se nyní podařilo rozšířit ne příliš početné řady exoplanet přímo vyfocených ve viditelném nebo infračerveném světle o Beta Pictoris b.

celý článek

V galaxii M51 byl objeven první kandidát na planetu mimo Mléčnou dráhou

30. 9. 2020

Ve sluneční soustavě máme 8 planet. V posledních dvou dekádách k nim astronomové objevili několik tisícovek exoplanet v Mléčné dráze. Nyní se vědcům podařilo objevit prvního kandidáta na extragalaktickou planetu, tedy planetu obíhající hvězdu mimo naši galaxii. Jedná se o objekt v binárním systému v galaxii M51 (Vírová galaxie, Whirlpool) ve vzdálenosti 23 milionů světelných let.

celý článek

Objev exoplanety v blízkosti bílého trpaslíka - na místě, kde by neměla přežít

18. 9. 2020

Mezinárodní tým astronomů objevil první netknutou planetu obíhající velmi blízko bílému trpaslíku. Jedná se o hustý zbytek jádra hvězdy podobné Slunci v jehož okolí panují pro planety nehostinné podmínky. Vědci zatím neví, jak může exoplaneta v takovém prostředí přežít, její existenci si tak zatím neumí vysvětlit.

celý článek

Trojhvězdu GW Orionis obklopují prstence materiálu obíhající v různých rovinách

8. 9. 2020

Dva vědecké týmy pracující s radiovou observatoří ALMA a teleskopem VLT v Čile prozkoumaly první známý případ protoplanetárního disku s výrazně neuspořádanými prstenci. Hned tři prstence obíhají mladou trojhvězdu GW Orionis a v budoucnosti z jejich materiálu vzniknou exoplanety. Vědce tento systém velmi zajímá, ukazuje jim totiž, jak se rodí planety v prostředí tří hvězd, které se vzájemně svou gravitací ovlivňují.

celý článek