Nově objevená exoplaneta je první z kategorie středně velkých planet v těsné blízkosti hvězdy
4. 10. 2020Astronomům se podařilo identifikovat první exoplanetu z kategorie horkých neptunů. Jedná se o druh exoplanety velikosti Neptunu ve sluneční soustavě, která obíhá svou mateřskou hvězdu velmi blízko a panují na ní tedy vysoké teploty. Doposud byly v takové blízkosti hvězd známy planety o hodně větší, nebo naopak menší.
Exoplaneta, horký Jupiter Ilustrace planety obíhající vzdálenou hvězdu. Na snímku je zobrazen tzv. horký jupiter, plynný obr podobný planetě Jupiter v naší sluneční soustavě. Na rozdíl od Jupiteru ale obíhá velmi blízko své mateřské hvězdě.
Vědci nově objevené exoplanety u jiných hvězd charakterizují mimo jiné podle podobnosti planetám ze sluneční soustavy. Existují tedy kategorie jako horké jupitery, které svou velikostí připomínají planetu Jupiter (na rozdíl od ní však obíhají svoji hvězdu velmi blízko) nebo superzemě, což jsou skalnaté planety několikrát větší než naše planeta. Z tzv. horkých planet byly doposud objeveny masivní planety podobné Jupiteru i menší skalnaté planety, chyběly však planety střední velikosti podobné právě Neptunu. Tento fenomén byl pojmenován "Poušť horkých neptunů" a vědci nevěděli, zda jde o náhodu, nebo za nedostatkem středně velkých planet v blízkosti hvězd není nějaká objektivní příčina.Ultra-horký neptun LTT 9779 b
Prostřednictvím vesmírného teleskopu TESS se nyní podařilo ve vzdálenosti 260 světelných let objevit exoplanetu LTT 9779 b. Svou hvězdu oběhne jednou za 19 hodin a nachází se tedy velmi blízko, teploty na planetě dosahují až 1 700 °C. Takto vysoké teploty řadí exoplanetu dokonce do kategorie ultra-horkých neptunů (horké neptuny by měly teploty do 1 225 °C). Exoplaneta LTT 9779 b je asi 4,7x větší než Země a má 29x větší hmotnost. Průměrná hustota planety se podobá té, kterou má planeta Neptun a vědci předpokládají i podobné složení. Planeta má zřejmě menší pevné jádro, které je obklopeno atmosférou z vodíku a helia. V takové blízkosti hvězdy lze očekávat výraznou ztrátu atmosféry v průběhu života planety. Vědci tedy pokládají za pravděpodobné, že planeta byla v minulosti větší a možná patřila do kategorie horkých jupiterů, ale o část své hmotnosti postupně přišla.
Více informací k tématu
Exoplanety
23. 7. 2021 (novější než zobrazený článek)
ExoplanetyNový vesmírný teleskop Jamese Webba prozkoumá blízký planetární systém Beta Pictoris
Hned několik vědeckých týmů má v plánu použít vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) pro průzkum blízkého hvězdného systému Beta Pictoris. Jedná se o mladý systém s nejméně dvěma exoplanetami a diskem materiálu, ze kterého by mohly vzniknout další. Výkonný teleskop, který je označován jako nástupce Hubblova teleskopu by měl do vesmíru odletět už letos na podzim.
celý článek
22. 7. 2021 (novější než zobrazený článek)ExoplanetyAstronomové u exoplanety poprvé zpozorovali zřetelný disk materiálu, ze kterého může vzniknout exoměsíc
Pomocí observatoře ALMA se vědcům podařilo zpozorovat disk materiálu u jedné z exoplanet obíhajících hvězdu PDS 70 vzdálenou 370 světelných let. Předpokládají, že se jedná o strukturu, ze které vznikne jeden nebo více měsíců. Jedná se o první případ takto zřetelného disku pozorovaného u exoplanety.
celý článek
17. 7. 2021 (novější než zobrazený článek)ExoplanetyPrvní pozorování izotopů v atmosféře exoplanety
Ve vzdálenosti zhruba 300 světelných let se nachází exoplaneta, v jejíž atmosféře vědci detekovali poprvé izotopy chemických prvků. Konkrétně se jedná o uhlík-13, který se od běžného uhlíku-12 liší počtem neutronů a protonů ve svém jádru. Ke svému výzkumu využil tým vědců vedený Yapengem Zhangem teleskopu VLT v Čile.
celý článek
14. 7. 2021 (novější než zobrazený článek)ExoplanetySpřízněné hvězdy dělí 30 světelných let, teď u nich astronomové našli mladé exoplanety
Data z teleskopu Gaia ukazují, že hvězdy TOI 2076 a TOI 1807 si jsou příbuzné, a to i přesto, že je dělí víc než 30 světelných let. To je příliš daleko na to, aby se gravitačně ovlivňovaly. Analýza jejich světla nicméně ukázala, že vznikly ze stejného materiálu a nyní se pohybují vesmírem ve stejném směru. U obou hvězd nyní byly objeveny mladé exoplanety.
celý článek
29. 6. 2021 (novější než zobrazený článek)ExoplanetyJedna z nejchladnějších exoplanet podobných Neptunu TOI-1231 b by mohla mít v atmosféře oblaka z vodní páry
Ve vzdálenosti 90 světelných let se nachází exoplaneta TOI-1231 b, která zdánlivě připomíná Neptun. Je 3,5x větší než Země a svou hvězdu oběhne jednou za 24 dní. Vzhledem k tomu, že obíhá drobného červeného trpaslíka, znamená to, že teploty na TOI-1231 b nebudou nijak vysoké - kolem 57 °C. Většina dodnes objevených podobně velkých exoplanet má teploty výrazně vyšší, protože obíhají blíž svým hvězdám.
celý článek
27. 6. 2021 (novější než zobrazený článek)ExoplanetyPrvní detekce hydroxylu (OH) v atmosféře exoplanety
Mezinárodnímu týmu astronomů se podařilo poprvé detekovat hydroxyl (OH) v atmosféře exoplanety. Nalezli jej na extrémně horké planetě WASP-33b ve vzdálenosti 400 světelných let. Astronomům se v posledních letech daří detekovat stále více chemických prvků a sloučenin na vzdálených planetách. V budoucnosti chtějí na dálku rozpoznat známky života mimo sluneční soustavu.
celý článek
14. 6. 2021 (novější než zobrazený článek)ExoplanetyAtmosféra blízkého hnědého trpaslíka obsahuje vrstvy s různým chemickým složením
Pomocí teleskopu W. M. Keck na Havaji se astronomům podařilo zjistit víc o hnědém trpaslíku 2MASS J22081363+2921215. Prostřednictvím infračervených pozorování zjistili, že jeho atmosféra obsahuje vrstvy jejichž složení se s výškou liší. Tento výzkum může mimo jiné napovědět více o atmosférách obřích exoplanet, které svou hmotností několikanásobně překračují hmotnost planety Jupiter.
celý článek
Exoplaneta, horký Jupiter
Ilustrace planety obíhající vzdálenou hvězdu.
Na snímku je zobrazen tzv. horký jupiter, plynný obr podobný planetě Jupiter v naší sluneční soustavě. Na rozdíl od Jupiteru ale obíhá velmi blízko své mateřské hvězdě.
Mezinárodní tým astronomů zkoumal v několika vlnových délkách blazar TXS 1515–273. Podařilo se jim u něj zachytit první velmi energetický záblesk gama záření (VHE, very-high energy gamma-ray emission). Doposud bylo u toho zdroje pozorováno pouze HE gama záření (high energy)....
Data z průletu vesmírné sondy Solar Orbiter kolem zbytků ocasu komety ATLAS (C/2019 Y4) poskytla vědcům nové informace o této kometě, která se loni rozpadla při přiblížení Slunci. Jde o první případ pozorování podobné struktury v blízkosti Slunce, sonda kolem materiálu z...
NASA v pátek zveřejnila, že při misích Artemis budou astronauti létat na povrch Měsíce ve vesmírné lodi Starship od SpaceX. Doposud se programu Human Landing System (HLS) účastnily kromě SpaceX také společnosti Blue Origin společně s Lockheed Martin a Northrop Grumman a Dynetics....
Astronomům se podařilo zachytit nezvykle krátký záblesk gama záření ze supernovy. Záblesky ze supernov přitom typicky trvají výrazně déle, krátké záblesky byly doposud přisuzovány kolizím neutronových hvězd. Nový objev tak naznačuje, že některé supernovy byly v minulosti...
Astronomům se podařilo poprvé pozorovat známky vodních par v atmosféře Ganymede - největšího měsíce ve sluneční soustavě. Ty zřejmě vznikají sublimací z povrchu, kde se voda nachází ve formě ledu. Nové závěry vychází z pozorování teleskopem Hubble, který jimi doplňuje...
Rover Curiosity zkoumá geologii v kráteru Gale na Marsu od roku 2012. Podle hornin, které rover zkoumá, se jedná o místo, které bylo kdysi dávno součástí rozsáhlého jezera. Geologické záznamy se však na různých místech kráteru podstatně liší. Podle nové studie, za to může...
Pomocí rusko-německého vesmírného teleskopu Spektr-RG se vědcům podařilo identifikovat nový pulzar. Dostal označení SRGA J204318.2+443815 a jedná se o neutronovou hvězdu v binárním systému s dlouhou periodou. Hvězda je relativně slabá a vědci ji řadí k nové podtřídě...
Helikoptéra Ingenuity se v pondělí 19. dubna ráno stala prvním létajícím zařízením mimo planetu Zemi. Úspěšný testovací let NASA potvrdila několik hodin poté, když na Zemi dorazila data z tohoto letu. Od té doby už helikoptéra letěla celkem 10x, se stále komplexnějším...
Americká vesmírná agentura vybrala raketu, která do vesmíru vynese meziplanetární sondu Europa Clipper. Bude jí Falcon Heavy od společnosti SpaceX, tedy raketa složená ze tří běžných raket Falcon 9. Celková cena, kterou NASA zaplatí, je 178 milionů dolarů. Půjde zatím o...
Nový výzkum odhaduje, že radiace a impakty drobných objektů, ovlivňují materiál minimálně do hloubky 30 centimetrů pod povrch jupiterova ledového měsíce Europa. Jakékoli komplexní chemické sloučeniny včetně potenciálních živých organismů lze tedy předpokládat spíš ve...
Podle seizmologických dat z mise InSight se vědcům podařilo určit vnitřní strukturu planety Mars. Umožnil to hlavně přístroj SEIS, který po dobu jednoho marsovského roku (zhruba 2 roky na Zemi) měřil otřesy na planetě. Více než 600 zaznamenaných otřesů vědcům poprvé odhalilo...