
Vesmírná sonda BepiColombo využila na svojí cestě k planetě Merkur gravitaci Venuše, aby korigovala svou oběžnou dráhu. Při tomto průletu 15. října operátoři mise využili příležitosti a vyzkoušeli některé z instrumentů určených pro průzkum Merkuru.
Společná mise evropské a japonské vesmírné agentury k planetě Merkur. Vesmírná sonda sestává ze tří základních částí: dvou orbitálních sond (MPO a MMO) a pohonného modulu (MTM), který je k Merkuru dopraví. Cílem mise je prozkoumat magnetosféru planety, její nitro i povrch.
Průběh mise
Datum | |
---|---|
20. října 2018 | raketa Ariane 5 vynesla vesmírnou sondu na oběžnou dráhu Země |
10. dubna 2020 | průlet kolem Země |
15. října 2020 | první průlet kolem Venuše |
10. srpna 2021 | druhý průlet kolem Venuše |
2. října 2021 | první průlet kolem Merkuru |
23. června 2022 | druhý průlet kolem Merkuru |
20. června 2023 | třetí průlet kolem Merkuru |
5. září 2024 | čtvrtý průlet kolem Merkuru |
2. prosince 2024 | pátý průlet kolem Merkuru |
9. ledna 2025 | šestý průlet kolem Merkuru |
5. prosince 2025 | plánovaný vstup na oběžnou dráhu planety Merkur |
květen 2027 | plánovaný konec primární mise s možností prodloužení o jeden rok |
Mise BepiColombo je tvořena dvěma orbitálními sondami a pohonnou jednotkou. Při cestě ke středu sluneční soustavy jsou součásti sondy složené. Některé vědecké instrumenty sice mohou fungovat i během cesty, jiné jsou ale ukryté a při cestě k Merkuru nejsou k dispozici. Snímky, ze kterých bylo poskládáno video, byly pořízeny monitorovací kamerou na pohonné jednotce sondy.