Supermasivní černá díra uprostřed Mléčné dráhy rotuje překvapivě pomalu

Černé díry není snadné charakterizovat, jejich extrémní gravitaci neunikne ani světlo. Podle aktuální teorie jediné, co o černých dírách můžeme vědět, je jejich hmotnost, elektrický náboj a spin, neboli rotace. Vědci se nyní pokusili charakterizovat rotaci supermasivní černé díry Sagittarius A* ve středu naší vlastní galaxie a zjistili, že zřejmě rotuje pomaleji, než je tomu v jiných galaxiích.

Černá díra v centru Mléčné dráhy

Černá díra v centru Mléčné dráhy Astronomové z NASA pořídili s Hubblovým teleskopem doposud neostřejší snímek galaktického středu Mléčné dráhy. Střed Mléčné dráhy je zahalen do mezihvězdných plynů a prachu, které komplikují jeho pozorování ve viditelném spektru. Tento snímek byl pořízen infračervenou kamerou NICMOS, která místo viditelného světla snímá teplo, které objekty vydávají. Vpravo dole je vidět spirálovité okolí supermasivní černé díry v centru galaxie. Černou díru přímo pozorovat nelze, na fotografii jsou vidět ionizované plyny, které byly zachyceny její gravitací.



Spin černých děr dosahuje hodnot mezi 0 a 1, většinou je to číslo od několika desetin po jedničku. Čím vyšší je hodnota spinu, tím rychleji černá díra rotuje. V případě, že by spin dosahoval hodnoty 1, černá díra by rotovala tak rychle, že její horizont události by se pohyboval rychlostí světla.

V blízkosti Supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy obíhá asi 40 tzv. S-hvězd (S-stars) ve dvou různých discích. Asi není překvapením, že oběžné dráhy těchto hvězd jsou výrazně ovlivněny gravitací supermasivní černé díry, která se nachází v jejich středu. 

Astronomové Giacomo Fragione a Avi Loeb si nicméně uvědomili, že pohyb těchto hvězd by mohl být ovlivněn také rotací černé díry. Časoprostor je totiž kromě gravitace deformovaný také rotací masivního tělesa (tzv. strhávání časoprostoru, frame-draging effect). Pokud by černá díra rotovala velkou rychlostí, oběžné dráhy těchto hvězd by byly narušeny. Vypočítali tak, že za předpokladu stabilních oběžných drah by měl mít spin hodnotu menší než 0,1.

Tento výsledek mimo jiné znamená, že ze supermasivní černé díry v jádru Mléčné dráhy nevychází žádný relativistický proud radiace (relativistic jet). Ten doprovází rychle rotující černé díry a je často pozorovatelný na miliony světelných let daleko. U Sagittarius A* skutečně žádný jet pozorovaný nebyl. 
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Černé díry

Astronomové našli proudy radiace u galaxií, které původně žádné neukazovaly

24. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Průzkum vzdálených galaxií ukázal existenci proudů radiace u objektů, které podobnou aktivitu dříve nevykazovaly. Podle studie publikované v Astrophysical Journal se jedná o evidenci, že jádra těchto galaxií se stala v posledních několika letech aktivní.

celý článek

Objev nového extrémně variabilního kvazaru ve vzdáleném vesmíru

14. 11. 2020 (novější než zobrazený článek)

Analýzou dat z dřívějších astronomických průzkumů se japonským astronomům podařilo najít nový extrémně proměnlivý kvazar. Z historických dat se jim o něm podařilo získat informace za posledních 30 let. Nově objevený objekt s označením SDSS J125809.31+351943.0 je kvazar s jedním z nejvýraznějších zvýšení zářivosti.

celý článek

Letos objevená nejbližší černá díra nejspíš neexistuje, zřejmě jde o dvě hvězdy

27. 10. 2020 (novější než zobrazený článek)

Vědci letos v květnu oznámili objev nejbližší známé černé díry ve vzdálenosti 1 120 světelných let. Hned tři nové studie nyní nicméně zpochybňují interpretaci pozorování, které k objevu vedlo. V systému se místo černé díry a dvou hvězd se stejnou hmotností mohou nacházet dvě hvězdy s rozdílnou hmotností.

celý článek

Historická data ukazují kolísání světelného půlměsíce kolem stínu černé díry v blízké galaxii

29. 9. 2020

V roce 2019 ukázali vědci pracující s Event Horizon Teleskopem první snímek bezprostředního okolí černé díry. Jejich cílem byla supermasivní černá díra v jádru galaxie M87. Nyní vědci analyzovali historická data z let 2009-2013, aby zjistili, jak se objekt choval v minulých letech.

celý článek

Gravitační vlny lidstvu odhalily první černou díru střední velikosti, vznikla kolizí menších černých děr

4. 9. 2020

Vědcům se podařilo detekovat zatím nejmasivnější černou díru prostřednictvím gravitačních vln. Má hmotnost 142 Sluncí a vznikla při kolizi dvou menších černých děr. Jedná se o zatím nejtěžší známou černou díru v této kategorii. Podle nové studie v magazínu Physical Review Letters and Astrophysical Journal Letters vznikla jedna z původních černých děr této kolize také v kolizi.

celý článek

Kolem černé díry v jádru Mléčné dráhy obíhá hvězda, která se pohybuje 8 % rychlosti světla

16. 8. 2020

V jádru naší galaxie dřímá supermasivní černá díra, kolem které obíhají stovky hvězd. Nejkratší oběžnou dráhu z nich má hvězda s označením S62, její přiblížení k černé díře způsobuje, že se pohybuje 8 % rychlosti světla. Tato rychlost ovlivňuje nejen oběžnou dráhu hvězdy, ale způsobuje také další efekty, například dilataci času.

celý článek

Detekce zbytkové radiové galaxie by mohla vědcům napovědět o aktivitách supermasivních černých děr

26. 6. 2020

Vědci z Jihoafrické republiky a Indie objevili pomocí teleskopu GMRT (Giant Metrewave Radio Telescope) novou zbytkovou radiovou galaxii. Jde o galaxii, která měla aktivní galaktické jádro (AGN), které produkovalo silné rádiové vlny, postupně se však jeho aktivita uklidnila a galaxie tak vstoupila do tzv. zbytkové fáze. Studiem těchto galaxií chtějí vědci pochopit celý cyklus života rádiových galaxií.

celý článek