Letos objevená nejbližší černá díra nejspíš neexistuje, zřejmě jde o dvě hvězdy

27. 10. 2020
Černé díry

Vědci letos v květnu oznámili objev nejbližší známé černé díry ve vzdálenosti 1 120 světelných let. Hned tři nové studie nyní nicméně zpochybňují interpretaci pozorování, které k objevu vedlo. V systému se místo černé díry a dvou hvězd se stejnou hmotností mohou nacházet dvě hvězdy s rozdílnou hmotností.

Černá díra v systému HR 6819

Černá díra v systému HR 6819 



Systém HR 6819 (HD 167128, QV Telescopii) je viditelný pouhým okem na jižní obloze a na první pohled se jedná o variabilní hvězdu. Rozbor jejího světla v roce 2003 nicméně poukázal na specifika typická pro dva různé typy hvězd, v obou případech by se jednalo o podobně masivní hvězdy (každá zhruba 6 hmotností Slunce).

Nová pozorování v roce 2019 ukázala, že jedna z hvězd jednou za 40 dní oběhne druhou, která zdánlivě stojí na místě. Pokud jsou ale hvězdy stejně hmotné, měly by obě obíhat vzájemně kolem sebe, nikoli jedna kolem druhé. Vědci proto přišli s hypotézou, že méně pohyblivá hvězda ve skutečnosti obíhá velmi blízko nepozorovatelnou černou díru a druhá hvězda obíhá tento pár ve větší vzdálenosti.

Nový výzkum nyní ukazuje, že by se mohlo jednat o dvě hvězdy s rozdílnou hmotností. V takovém případě by už dávalo smysl, že jedna obíhá druhou, a není třeba do systému přidávat černou díru.

Podle nových studií by systém mohl obsahovat velkou hvězdu o hmotnosti 6 sluncí a menší hvězdu o hmotnosti 0,4 sluncí.
Více informací k tématu
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Ve vzdálenosti tisíc světelných let byla nalezena zatím nejbližší černá díra

6. 5. 2020 Astronomové v našli v souhvězdí Dalekohledu na jižní obloze doposud neznámou černou díru, která se nachází pouhých 1 000 světelných let od Sluneční soustavy. Stala se tak nejbližší známou černou dírou. Studie popisující výzkum této černé díry vyšla ve vědeckém magazínu Astronomy and Astrophysics.

        
        Tým astronomů vedený Thomasem Riviniusem měl původně za cíl zkoumání binárních hvězd. Při pozorování dvojhvězdy HR 6819 však zjistili, že kromě dvou známých hvězd je v systému zřejmě ještě jedno těleso, které svou gravitací ovlivňuje pohyb obou hvězd.

Jejich výpočty následně ukázaly, že jedna z hvězd oběhne černou díru jednou za 40 dní. Druhá hvězda potom obíhá tento pár ve větší vzdálenosti.

Nově objevená černá díra je jednou z prvních černých děr hvězdné velikosti, které kolem sebe nemají viditelný disk rotujícího materiálu. Je tedy skutečně černá, neviditelná a projevuje se pouze svým gravitačním vlivem na blízké hvězdy.


Pohyb těles v systému HR 6819



        celý článek
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu.

Další zprávy z kategorie Černé díry

7. 5. 2021 (novější než zobrazený článek)
Černé díry

U blízké černé díry Cygnus X-1 byla detekovaná nezvyklá oscilace v rentgenovém záření

Pomocí čínského vesmírného teleskopu Insight-HXMT se astronomům podařilo detekovat nízkofrekvenční kvaziperiodickou oscilaci u Cygnus X-1 - rentgenové dvojhvězdy (X-ray binary), která se skládá z masivní hvězdy a černé díry. Pozorovaná částečná periodicita v rentgenovém záření by mohla být podle nové studie způsobena nepravidelnostmi v akrečním disku kolem černé díry.

25. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)
Černé díry

Astronomové poprvé pozorují náznaky špagetifikace hvězdy supermasivní černou dírou

Hvězdy, které se příliš přiblíží supermasivní černé díře ve středu galaxie, jsou odsouzeny k zániku. Extrémní gravitace černé díry o hmotnosti milionů sluncí hvězdu doslova roztrhá a materiál z ní ve formě protáhlých vláken rotuje velkou rychlostí kolem, než jej černá díra nenávratně pohltí. Astronomům se nyní poprvé podařilo zpozorovat tato vlákna hvězdného materiálu v okolí černé díry v jádru galaxie ve vzdálenosti 730 milionů světelných let.

23. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)
Černé díry

Nově objevená nejbližší černá díra je zároveň jedna z nejmenších

Vědci objevili jednu z nejmenších známých černých děr, která je nám zároveň nejblíže ze všech známých. Černá díra s neoficiálním označením Unicorn (jednorožec) má pouhé tři hmotnosti Slunce a nachází se kolem 1 500 světelných let daleko - ve hvězdném systému s červeným obrem. A právě chování sousední hvězdy existenci černé díry prozradilo.

9. 4. 2021 (novější než zobrazený článek)
Černé díry

Teleskop Hubble objevil dva páry kvazarů v dávném vesmíru, zřejmě pochází z kolidujících galaxií

Astronomové našli s pomocí vesmírného teleskopu Hubble dvě dvojice vzájemně blízkých kvazarů. Domnívají se, že tyto aktivní supermasivní černé díry pochází z galaxií, které pozorují v procesu jejich sloučení. Drtivá většina doposud pozorovaných kvazarů byla osamocená, podle odhadů se dvojité kvazary vyskytují pouze v jednom z tisíce případů.

27. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)
Černé díry

Event Horizon Telescope změřil magnetické pole supermasivní černé díry v galaxii M87

Event Horizon Telescope (EHT) zveřejnil nový pohled na supermasivní černou díru ve středu galaxie M87. Polarizované světlo z tohoto objektu ukazuje magnetické pole v těsné blízkosti černé díry. Studiem magnetismu v okolí černé díry mohou vědci zjistit nové informace o procesech, které vedou ke vzniku energetických proudů radiace, které se táhnou z jádra galaxie M87 tisíce světelných let daleko.

16. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)
Černé díry

Astronomům se podařilo najít první supermasivní černou díru, která se pohybuje uvnitř svojí mateřské galaxie

Supermasivní černé díry se nacházejí v jádru galaxií a pohybují se zároveň s nimi (nebo možná galaxie zároveň s černou dírou). V nové studii v magazínu Astrophysical Journal vědci popisují první případ supermasivní černé díry, která se pohybuje uvnitř své mateřské galaxie J0437+2456. Příčina tohoto neobvyklého pohybu zatím není zřejmá, jedno z možných vysvětlení je, že by mohlo jít o následek kolize supermasivních černých děr.

9. 3. 2021 (novější než zobrazený článek)
Černé díry

Nezvyklé gravitační vlny GW190521 mohly vzniknout kolizí s primordiální černou dírou

Detekce gravitačních vln GW190521 láme vědcům hlavy. Tento signál indikující dočasné narušení časoprostoru totiž zřejmě pochází z kolize černých děr nezvyklé velikosti - střední. Takové objekty doposud nebyly pozorovány a nebylo ani zřejmé, zda skutečně existují. Podle nové studie mohla jedna z černých děr této kolize pocházet z počátků vesmíru.