Teleskop Chandra zachytil rentgenové záření od planety Uran, vědci zatím neví, co jej způsobuje

Nová data nejsou až tak nová, pochází totiž z let 2002 a 2017. Teprve nedávno je však vědci analyzovali a přišli s novou studií publikovanou v Journal of Geophysical Research: Space Physics. Uran navštívil pouze jediný průzkumník ze Země - Voyager 2. Od té doby jsou vědci odkázáni na teleskopy, které jej pozorují z dálky.

V datech z roku 2002 nyní objevili jasné známky rentgenového záření (na obrázku) a v datech z roku 2017 dokonce možný rentgenový záblesk o větší intenzitě.

Přítomnost rentgenového záření u velkých planet ve sluneční soustavě není žádnou výjimkou. Jupiter i Saturn rozptylují rentgenové světlo vycházející ze Slunce. U Uranu se ale zdá, že je přítomen ještě jeden zdroj rentgenového záření: mohlo by jít o prstence podobně jako u Saturnu, nebo o polární záře, které už byly na Uranu pozorovány v jiných vlnových délkách.

Uran pomalu přichází o svou atmosféru, podobně jako ostatní planety

Znovu analyzovaná data z vesmírné sondy Voyager 2 ukazují, že z atmosféry Uranu uniká materiál do vesmíru. Dochází k tomu prostřednictvím interakce plynů s magnetickým polem planety. Uran se tak zařadil mezi ostatní planety sluneční soustavy, jejichž atmosféry postupně mizí ve vesmíru.

celý článek

Nové snímky prstenců Uranu poprvé odhalily jejich teplotu

Dva výkonné teleskopy z jižní Ameriky (ALMA a VLT) vyprodukovaly nové snímky prstenců planety Uran. Nová pozorování umožnila vědcům poprvé změřit teplotu prstenců planety: chladivých -196 °C. Pomohla také upřesnit složení prstenců a jejich strukturu. Planeta Uran byla ze Země zatím navštívena pouze jednou, když kolem ní v roce 1986 proletěla vesmírná sonda Voyager 2, všechna následná pozorování byla provedena ze Země nebo její oběžné dráhy.

celý článek

Uran smrdí po zkažených vejcích, vědci v jeho atmosféře objevili sirovodík

Planeta Uran má podle vědců v horní vrstvě svojí atmosféry známý zápach: je cítit po zkažených vejcích. Jde o typický pach způsobený sirovodíkem (nebo také sulfanem), který vědci objevili nad vrcholky oblaků v atmosféře Uranu. Existence sirovodíku na Uranu se dlouho předpokládala, teprve nedávno však astronomové přišli s důkazy, které získali pozorováním teleskopem Gemini na Havaji.

celý článek

Bouře na Uranu neutichají, jsou tak silné, že je pozorují už i amatérští astronomové

O bouřích na Uranu astronomové vědí už od průletu sondy Voyager 2 v 80. letech. V posledních měsících ale došlo k výraznému nárůstu aktivity a vědci nevědí, co ji způsobuje. Vrchol aktivit v atmosféře Uranu se očekával v roce 2007, kdy se planeta dostala do rovnodennosti, dnes jsou však bouře ještě silnější, dokonce natolik, že už i amatérští astronomové mohou zamířit své teleskopy k Uranu a vidět bílé skvrny, které odráží světlo od Slunce.

celý článek

Astronomové pozorují na Uranu obří bouře, větší v jeho atmosféře ještě neviděli

Planeta Uran se nachází téměř 20x dál od Slunce než Země, dostává tedy od naší hvězdy menší množství energie. Přesto v jeho atmosféře zuří bouře, a obrovské, dlouhotrvající bouře. Zachytili je astronomové s pomocí observatoře Keck na Havajské hoře Mauna Kea. Planeta Uran je zahalena tajemstvími, kromě družice Voyager 2 se k ní žádná jiná sonda zatím ani nepřiblížila. Vědci tak získávají aktuální informace prostřednictvím infračervených pozorování atmosféry Uranu, která odhalují dynamickou atmosféru, kterou známe od jiných plynných obrů, jako je Jupiter nebo Saturn.

celý článek

Sluneční soustava možná měla o jednu masivní planetu navíc, Jupiter ji ale vymrštil mezi hvězdy

Astronom David Nesvorný ze Southwest Research Institute v Texasu vydal studii v Astrophysical Journal Letters, ve které popisuje evoluci sluneční soustavy. Nesvorný pracuje s počítačovými modely, které simulují evoluci naší sluneční soustavy. Při těchto simulacích mu stále něco nevycházelo, nakonec ale do sebe všechno zapadlo, když přidal do soustavy planet další masivní objekt.

celý článek

Americký tým vědců navrhuje NASA historicky první misi k planetě Uran

Ve sluneční soustavě zůstává poslední třída téměř neprozkoumaných planet, ledoví obři Uran a Neptun. Zatímco všechny ostatní planety už od zvědavého lidstva získaly umělé družice, planety Uran a Neptun byly zatím prozkoumány buď zdálky ze Země nebo při průletech vesmírných sond mířících jinam. Ve vědecké komunitě už ale sílí tlak na vesmírné agentury na prozkoumání Uranu (přece jen je blíž než Neptun). Po nepřijatém evropském návrhu Uranus Pathfinder ze začátku letošního roku se nyní ozývá i americká skupina vědců, která prostřednictvím Planetary Science Decadal Survey doporučuje NASA zvážení mise k Uranu.

celý článek