Hvězdy
Lidská civilizace by mohla být jedna z prvních ve vesmíru, a pokud ne, tak kde jsou ostatní?
Inteligentní život, by mohl být ve své počáteční fázi rozvoje, jako další z etap vývoje vesmíru. Lidstvo by tak mohlo patřit k nejrozvinutějším civilizacím, což by vysvětlovalo proč nebyla Země doposud kontaktována vyspělejší mimozemskou civilizací - žádné vyspělejší totiž nejsou. Alespoň takovýmto způsobem se nad významem lidí ve vesmíru zamýšlí Dimitar Sasselov z Harvardu ve své knize Život super Zemí (The Life of Super-Earths).
8. 10. 2021
ExoplanetyUltra-horká exoplaneta WASP-76 b, kde prší kovy, by mohla mít ještě vyšší teploty, než se myslelo
8. 10. 2021 Astronomům se v horní části atmosféry exoplanety WASP-76 b podařilo identifikovat ionizovaný vápník. Jeho přítomnost je pro vědce překvapením, protože vyžaduje velmi vysoké teploty. Planeta WASP-76 se sice řadí mezi tzv. ultra-horké jupitery, nicméně ani předpokládané teploty mezi 1 300 a 2 300
5. 10. 2021Mléčná dráhaAnalýza masivních oranžových hvězd ukazuje deformovaný tvar disku Mléčné dráhy
5. 10. 2021 Hvězdy v naší galaxii rotují kolem jejího středu v obrovském disku, který má v poloměru přes 50 tisíc světelných let. Detailní mapování pohybu hvězd nyní ukazuje, že tento disk není tak symetrický, jak se dříve předpokládalo. Některé části disku vystupují nad a pod jeho rovinu. Potvrzují
3. 10. 2021ExoplanetyAstronomové možná objevili první exoplanetu, která obíhá tři hvězdy zároveň
3. 10. 2021 Země obíhá jedinou hvězdu, Slunce. Planety se ovšem nachází také v systémech s více hvězdami. Ty, které byly doposud objeveny, však většinou obíhají kolem jedné z hvězd v takovém systému. Nově objevený kandidát na exoplanetu by nicméně mohl obíhat hned tři hvězdy najednou. Nachází se u
2. 10. 2021ExoplanetyVe vzdálenosti 123 světelných let byla objevena nová exoplaneta z kategorie teplých neptunů
2. 10. 2021 S pomocí vesmírného teleskopu TESS se vědcům podařilo identifikovat novou exoplanetu TOI-1201 b. Nachází se v binárním hvězdném systému vzdáleném 123 světelných let. Podle hustoty a vzdálenosti od hvězdy zařadili astronomové tuto exoplanetu do kategorie tzv. teplých mini-neptunů, tedy plynných
1. 10. 2021Bludné planetyPodle nového výzkumu by na bludných planetách mohl existovat život
1. 10. 2021 Život se na Zemi nachází na různých místech, a to i v extrémních podmínkách, kde bychom jej nečekali. Mohlo by to znamenat, že by i případný život mimo naši planetu mohl obývat na první pohled nehostinná prostředí. Podle nově publikované studie by tak mohly existovat živé organismy také na
28. 9. 2021ExoplanetyExoplaneta TOI-1634 b je největší známou skalnatou planetou s rokem kratším než den
28. 9. 2021 Skupina astronomů vedená Teruyukim Hiranem objevila v datech z teleskopu TESS dvojici skalnatých exoplanet, které obíhají velmi blízko svých mateřských hvězd. Exoplanety TOI-1634 b a TOI-1685 b obíhají červené trpaslíky a jeden rok na nich trvá méně než jeden den. V případě první z nich se
26. 9. 2021SupernovyV Mléčné dráze byla objevena prázdná oblast, která má 500 světelných let napříč
26. 9. 2021 Při mapování Mléčné dráhy prostřednictvím dat z teleskopu Gaia se astronomům podařilo identifikovat rozsáhlý region, který zeje prázdnotou. Díra se nachází mezi molekulárními oblaky v souhvězdích Persea a Býka a má napříč 500 světelných let. Podle vědců se jedná o výsledek exploze
Hvězdy
Bílý trpaslík
Hvězdy
Život se na Zemi nachází na různých místech, a to i v extrémních podmínkách, kde bychom jej nečekali. Mohlo by to znamenat, že by i případný život mimo naši planetu mohl obývat na první pohled nehostinná prostředí. Podle nově publikované studie by tak mohly existovat živé organismy také na bludných planetách, tedy planetách, které neobíhají žádnou hvězdu a volně putují mezihvězdným prostorem.
Země obíhá jedinou hvězdu, Slunce. Planety se ovšem nachází také v systémech s více hvězdami. Ty, které byly doposud objeveny, však většinou obíhají kolem jedné z hvězd v takovém systému. Nově objevený kandidát na exoplanetu by nicméně mohl obíhat hned tři hvězdy najednou. Nachází se u hvězdy GW Orionis ve vzdálenosti 1 330 světelných let.
Astronomové evidují v Mléčné dráze tři hlavní druhy mezihvězdného materiálu: plyny pocházející z vnějšku galaxie, mezihvězdné plyny obohacené o chemické prvky a prach, který vzniká kondenzací výše uvedených plynů. Doposud se předpokládalo, že napříč galaxií jsou tyto tři druhy materiálu rovnoměrně promíchané. Nový výzkum ale ukazuje, že tomu tak není a zřejmě bude nutné upravit modely popisující vývoj Mléčné dráhy.
Hvězdy v naší galaxii rotují kolem jejího středu v obrovském disku, který má v poloměru přes 50 tisíc světelných let. Detailní mapování pohybu hvězd nyní ukazuje, že tento disk není tak symetrický, jak se dříve předpokládalo. Některé části disku vystupují nad a pod jeho rovinu. Potvrzují se tak závěry nedávno publikovaných studií, podle kterých disk Mléčné dráhy obsahuje výrazné nepravidelnosti.
Ve vzdálenosti 50 světelných let se amatérskému astronomovi Danu Caseldenovi podařilo objevit zatím neznámého hnědého trpaslíka WISEA J153429.75-104303.3. Vědce překvapilo, že tento relativně blízký objekt tak dlouho odolával detekci. Příčinou je nezvyklé záření, které z něj vychází. V některých vlnových délkách je velmi slabé, v jiných naopak výrazné.