ESA se musí rozhodnout co s vesmírným teleskopem Herschel, možná s ním narazí do Měsíce

27. 10. 2012
Herschel Měsíc ESA Teleskopy

Infračervený teleskop Herschel skončí svou misi v březnu příštího roku a stane se nepoužitelným vesmírným smetím. Vzhledem k tomu, že má nestabilní oběžnou dráhu, je třeba teleskop někam poslat, kde nebude překážet. Jednou z možností je poslat jej na orbitu kolem Slunce, na které se se Zemí potká nejdříve za sto let. Druhá možnost je srážka s Měsícem, kde by chtěli vědci hledat vodu na jednom z jeho pólů.

Lagrangeův bod 2

Lagrangeův bod 2 Lagrangeův librační bod L2 systému Země-Slunce je místo vzdálené asi 1,5 milionu kilometrů od Země, kde vzájemné interakce gravitačních sil obou těles umožňují udržet vesmírnou sondu pouze s minimální spotřebou pohonných látek.



Herschel je se zrcadlem o průměru 3,5 metru největší infračervený teleskop (2x větší zrcadlo než Hubble), který kdy vyletěl do vesmíru. Jeho mise je omezena na dobu určitou - bude fungovat pouze do té doby, dokud mu nedojde chladící prostředek s jehož pomocí dokáže detekovat i velmi chladné objekty ve vesmíru. Jakmile mu dojdou zásoby helia, které chladí jeho detektory až k absolutní nule, teleskop se stane nepoužitelným a jeho mise je u konce.

ESA ale zvažuje, využití teleskopu k získání dalších informací z vesmíru, tentokrát z Měsíce. Herschel totiž obíhá Slunce v lagrangeově bodě L2 systému Země-Slunce, kde nevydrží napořád a je potřeba s ním pohnout. V bodě L2 se vzájemné gravitační síly naší planety a její hvězdy vzájemně ovlivňují tak, že tam může teleskop obíhat s relativně malou potřebou zažehávání trysek. Jakmile však palivo dojde, stane se sonda neovladatelná a tomu je třeba zabránit. 

Jednou z variant, kterou ESA zvažuje, je nasměřování teleskopu o váze přes tři tuny k jednomu z pólů Měsíce. Při srážce s jeho povrchem by pak vědci zkoumali složení vyvrženého materiálu s nadějí, že se v něm bude ukrývat voda. Prodloužená mise evropského teleskopu je podobná americké misi LCROSS z roku 2009, kdy do oblasti u jižního pólu narazil projektyl o mase 2,3 tuny. Tehdy byla detekována voda, která se ukrývala v permanentním stínu kráteru Cabeus.

Ne všichni jsou však pro takovéto pokračování mise teleskopu Herschel. Pro některé je to nedůstojný konec zařízení, které tak dobře pracovalo, pro některé z ESA zase není zkousnutelné podobné zamořování Měsíce odpadem. Pokud přece jen bude Herschel nasměřován k Měsíci, nejdříve se tak stane v létě příštího roku.

Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Herschel

Z mlhoviny Mravenec vyzařují infračervené laserové signály, uvnitř by mohla být binární hvězda

21. 5. 2018 (novější než zobrazený článek)

Z mlhoviny Mravenec vyzařují infračervené laserové signály, uvnitř by mohla být binární hvězdaMezinárodní tým astronomů objevil neobvyklé laserové emise, které indikují existenci binárního hvězdného systému v jádru planetární mlhoviny Mravenec. Své závěry uvádí na základě pozorování evropským vesmírným teleskopem Herschel, který sbírá infračervené světlo. Podle vědců je uprostřed mlhoviny jednak bílý trpaslík jako pozůstatek červeného obra, který mlhovinu vytvořil, a také další hvězda, která zapříčiňuje emise infračerveného světla, které zachytili.

celý článek

Planety mohou kolem hvězd zřejmě vznikat v mnohem delším období než se původně uvažovalo

3. 2. 2013 (novější než zobrazený článek)

Planety mohou kolem hvězd zřejmě vznikat v mnohem delším období než se původně uvažovaloDosavadní vědomosti o vývoji hvězdných soustav a vzniku planet vedly vědce k závěru, že k formování planet dochází relativně rychle během tisícovek až jednoho nebo dvou milionů let. Nová pozorování evropským vesmírným teleskopem Herschel ale naznačují, že tomu tak vždycky být nemusí.

celý článek

Nové snímky od Betelgeuse - nejbližší hvězdy, která se nachází na pokraji supernovy

29. 1. 2013 (novější než zobrazený článek)

Nové snímky od Betelgeuse - nejbližší hvězdy, která se nachází na pokraji supernovyEvropskému vesmírnému teleskopu Herschel se podařilo pořídit detailní snímky hvězdy Betelgeuse a jejího bezprostředního okolí. V tom astronomové pozorují obří oblouky hmoty, kterou hvězda zřejmě vymrštila při jedné z posledních fází existence masivní hvězdy před gigantickou explozí supernovy. Snímky ukazují také další prachové objekty v blízkosti hvězdy, ty však zřejmě nepochází přímo z Betelgeuse.

celý článek

Ledový svět Sedna z okraje sluneční soustavy je menší než se doposud předpokládalo

31. 7. 2012

Ledový svět Sedna z okraje sluneční soustavy je menší než se doposud předpokládaloSedna obíhá Slunce daleko za poslední planetou sluneční soustavy a byla objevena teprve v roce 2003. Extrémně nepravidelná oběžná dráha Sedny ji každých 11 tisíc let zavede téměř 1000 AU od naší hvězdy a naopak přiblíží na pouhých 76 AU (AU je vzdálenost Země-Slunce). Původní odhady velikost Sedny se pohybovaly kolem 2/3 velikosti Pluta, nicméně podle nových měření infračerveným teleskopem Herschel je to pouhých 43 %.

celý článek

Vědci s pomocí vesmírného teleskopu Herschel poprvé detekovali molekuly kyslíku ve vesmíru

11. 8. 2011

Vědci s pomocí vesmírného teleskopu Herschel poprvé detekovali molekuly kyslíku ve vesmíruIndividuální atomy kyslíku jsou ve vesmíru poměrně obvyklým jevem, zejména v okolí masivních hvězd, poprvé se však vědcům podařilo detekovat molekulární kyslík se dvema atomy, který je tolik důležitý pro přežití biologických organismů na Zemi. Našli jej v mlhovině souhvězdí Orion, v místě, kde dochází ke zrodu nových hvězd.

celý článek

Měření z observatoře Herschel potvrzují, že voda z Enceladu obohacuje atmosféru Saturnu

2. 8. 2011

Měření z observatoře Herschel potvrzují, že voda z Enceladu obohacuje atmosféru SaturnuMěsíc planety Saturn vypouští do vesmíru na 250 kilogramů vody každou sekundu. Ve vesmíru pak vytváří kolem planety objekt podobný dalšímu prstenci s tloušťkou blížící se průměru planety samotné. Navzdory své obrovské velikosti unikal objekt tvořený krystalizovanými vodními výpary detekci, protože není viditelný běžnou optikou. Jeho existenci ale potvrdila infračervená vesmírná observatoř ESA, která sleduje vzdálené galaxie i objekty ve sluneční soustavě od roku 2009.

celý článek

Vlákna mezihvězdného materiálu se proplétají vesmírem, co stojí za jejich vznikem?

18. 4. 2011

Vlákna mezihvězdného materiálu se proplétají vesmírem, co stojí za jejich vznikem?Vesmírná observatoř Herschel odhalila, že blízká mezihvězdná oblaka plynů obsahují sítě propletených vláken s větší hustotou, které mají stejnou tloušťku. Samotnou vláknitou strukturu plynů už astronomové pozorovali dříve, ale až s vesmírnou sondou ESA je mohli pozorovat do detailů, které odhalily fakt, který doposud nemá ověřené vysvětlení.

celý článek