Data z éry Apollo poukazují na existenci žhavého jádra Měsíce

07. 01. 2011

Měsíc Geologie ve vesmíru Vesmír

Moderní seismologické postupy aplikované na data získaná z přístrojů umístěných na povrchu Měsíce při misích Apollo poukazují na přítomnost roztaveného jádra Měsíce, podobného tomu zemskému. Doposud se vědci pouze dohadovali zda Měsíc žhavé jádro má nebo ne, nyní mají první data podložená reálnými měřeními.

Jádro Měsíce

Nové technologické postupy odhalily z historických dat ze 70. let první důkazy o žhavém jádru Měsíce.

Image credit:

Vědci použili rozsáhlá data ze 4 výkonných seismometrů projektu Passive Seismic Experiment, které na Měsíc dopravily mise Apollo mezi lety 1969 - 1972. Přístroje na různých místech zaznamenávaly seismologické údaje až do konce roku 1977. Vědci již dříve zmiňovali možnost, že by jediný přirozený satelit Země mohl mít žhavé jádro, ale nikdy pro toto tvrzení nebyly dostatečné důkazy a nikdo netušil jak velké by jádro Měsíce mohlo být nebo jaké by mělo být jeho složení.

Renee Weberová, vedoucí výzkumnice NASA v Marshall Space Flight Center, se svým týmem zkouamala historická data, která byla doposud kvůli rozsáhlému šumu způsobenému odrazem signálů od měsíčního fragmentovaného pláště, nepoužitelná. Po digitálním odfiltrování, které používají seismologové na Zemi, mohli vědci lépe sledovat stopy jednotlivých signálů, což jim dovolilo získat přesnější informace o složení Měsíce.

Na Zemi vědci pomocí podobných seismologických přístrojů sledují vlny způsobené zemětřesními a signály potom zkoumají a jsou ze získaných dat schopni určit složení zemského pláště a dalších vrstev uvnitř zeměkoule. Získaná data je však nejdřív nutné očistit od různých odrazů, a nepřesností. Podobný postup nyní vědci použili i při analýze dat z projektu Passive Seismic Experiment na Měsíci. 

Výsledkem je první náčrt měsíčního jádra včetně jeho složení a velikosti, tak jak lze vidět na obrázku. Uprostřed Měsíce je pevné jádro bohaté na železo s poloměrem 240 kilometrů, dalších 90 až 110 kilometrů směrem od středu Měsíce se nachází roztavený obal jádra, složený zejména z roztaveného železa. Následuje asi 150 kilometrů tlustá vrstva částečně roztaveného materiálu obklopující jádro Měsíce. Poslední polotuhá vrstva ne Zemi přítomná není a odlišuje měsíční jádro od zemského.