Vesmírná observatoř Herschel přináší nová data, která vědcům pomáhají analyzovat procesy, které probíhají ve vzdálených galaxiích. Jejich zkoumáním se astrofyzikové dozvídají více o složení hmoty ve vesmíru, a jejím vlivu na galaxie a hvězdy. Nová zjištění ukazují jakým způsobem množství temné hmoty ovlivňuje to v jakém množství se budou formovat nové hvězdy.
Koncept temné hmoty (dark matter) je široce přijímán vědci na celém světě, je odhadováno že celých 23 % hmoty vesmíru je tvořeno právě temnou hmotou. Tato teorie vznikla ve chvíli, kdy vědci zjistili, že některé hvězdy rotují kolem galaktického středu příliš rychle a podle gravitačních zákonů by měly být vymrštěny ven ze svých galaxií. Tyto hvězdy ale zůstávaly gravitačně vázány se svou galaxií i přesto, že gravitační síla galaktického celku byla příliš malá na to, aby ji udržela. Aby byla odstředivá a gravitační síla v rovnováze tak, jak vědci pozorují svými přístroji, bylo nutné zvýšit celkovou hmotu galaxie. Vznikla tedy temná hmota, o které doposud téměř nic nevíme. Alexandre Amblard z Univerzity of California teď se svým týmem publikoval studii (vyjde v časopisu Nature 24. února 2011), ve které se odkazuje na data z vesmírného teleskopu Herschel. Se svými kolegy se mu podařilo identifikovat práh pro množství hmoty, které je zapotřebí k nastartování procesu masového formování nových hvězd v galaxii. Pokud je v zárodku galaxie příliš málo temné hmoty, tak se postupně rozplyne. Pokud by jí naopak bylo příliš mnoho, plyny by neměly možnost dostatečně zchladnout a zřejmě by došlo k vytvoření několika menších galaxií. V případě, že je v galaktickém zárodku temné hmoty tak akorát, může dojít k masivní vlně formování nových hvězd. Toto množství Amblard a jeho kolegové odhadují na 300 miliardkrát více než je hmota Slunce. Temná hmota se ve vesmíru vyskytuje ve shlucích, které vytváří vláknitou strukturu rozprostírající se všude kam jen teleskop dohlédne. V těchto shlucích dochází také ke koncentraci běžné hmoty, která postupně vytváří zárodky galaxií. Nové galaxie však vzniknou právě pouze v oblastech, kde je vhodná koncentrace temné hmoty. Tam, kde jí je příliš mnoho nebo naopak příliš málo, bude galaxií výrazně méně. Výsledek těchto procesů je vidět na obrázku. Herschel je projekt Evropské vesmírné agentury (ESA). Vesmírný teleskop je vybaven největším jednolitým zrcadlem vyneseným do vesmíru, snímá hvězdnou oblohu v širokém spektru světelného záření a hledá vzdálené a chladné objekty. Jeho umístění v Lagrangeově bodě L2 v systému Země - Slunce mu umožňuje sledování celé oblohy bez rušivých vlivů ze zemské atmosféry nebo magnetosféry.