Rostoucí spotřeba helia a jeho omezené zásoby na Zemi ženou jeho cenu k rekordům

22. 02. 2011

Měsíc Těžba ve vesmíru Částicová fyzika

Přesto, že v vesmírném měřítku je helium druhým nejrozšířenějším prvkem, na Zemi je ho pramálo a brzy možná dokonce nebude žádné. Těžitelné zásoby helia, které pravděpodobně vzniklo jako odpad přirozeného radioaktivního rozpadu prvků v zemském jádru, jsou velmi omezené. Existují sice i jiné způsoby jak získat helium, například vymrazováním ze zemního plynu nebo extrakcí z některých minerálů, i tak ale stačí tato produkce sotva pokrýt rychle rostoucí poptávku. Díky svým výjimečným vlastnostem je Helium žádaným obchodním artiklem a jeho cena se neustále zvyšuje.

Helium se hojně používalo k plnění balónů a vzducholodí namísto hořlavého vodíku, s jeho rostoucí cenou ale poměr tohoto využití helia klesá, naopak na významu nabývají moderní technologie, které využívají anomálních vlastností prvku. Významné je hlavně ve zdravotnictví (Magnetická rezonance se bez helia neobejde) a ve vědeckém výzkumu. Díky extrémně nízkému bodu varu je helium vhodné ke chlazení na velmi nízké teploty, k tomu se využívá například v urychlovači LHC.

Tradičně bylo helium bylo téměř výhradní záležitostí Spojených států, které ještě v devadesátých letech produkovaly 90 % komerčně využitelného helia. Od druhé poloviny devadesátých let se do hry pustilo také Alžírsko se svými obrovskými zásobami zemního plynu, během 10 let byly otevřeny dvě nové rafinérie na produkci helia v Arzew a Skikdě a Alžírsko se brzy stalo druhým největším producentem Helia. Několik posledních dekád cena i spotřeba helia rostly výrazným tempem, od roku 2002 se během 5 let cena zdvojnásobila. 

Budoucnost helia je zářivá, a to doslova, izotop helia se třemi nukleony ve svém jádru je totiž nejvhodnější palivo pro jadernou fúzi druhé a třetí generace. Většina helia se ve vesmíru vyskytuje ve formě helia4, existuje však stopové množství helia pouze se dvěma protony a jedním neutronem označovaného jako helium3. Existují i jiné prvky, které lze termojadernou reakcí slučovat, reakce s heliem3, ale produkuje výrazně více energie, za to však vyžaduje vyšší teploty.

Mnozí odborníci se domnívají že právě helium3 bude jedním z hlavních důvodů zájmu lidí o Měsíc, kde by jej díky slunečním větrům mělo být mnohem více než na Zemi, která je přes zářením ze Slunce chráněna atmosférou. Kromě Slunce lze nalézt helium také v atmosférách všech plynných obrů ve sluneční soustavě.