Nejnovější zprávy z kategorie

Částicová fyzika

Vědecká disciplína, která se věnuje studiu těch nejmenších známých částic a jejich potenciálnímu praktickému využití. Kategorie Částicová fyzika vám nabízí články věnující se jevům od vlnění, přes záření až po chování hmoty.
8. dubna 2021
Částicová fyzika

Rychlé kmitání muonů v urychlovači by mohlo být projevem nové fyzikální síly

Rychlé kmitání muonů v urychlovači by mohlo být projevem nové fyzikální síly

Vědcům z amerického Fermilabu a několika dalších institucí a zemí se podařilo pozorovat fenomén, který si neumí vysvětlit existující vědou. Podle našeho aktuálního vědeckého poznání existují 4 fyzikální síly, které popisují interakci mezi velkými objekty i drobnými částicemi. Patří mezi ně gravitace, elektromagnetická síla a silná a slabá jaderná síla. Chování subatomárních částic muonů v urychlovači nicméně naznačuje existenci síly páté, o které toho zatím moc nevíme.

1. prosince 2020
Neutrina

Vědci poprvé zachytili neutrina ze sekundární termojaderné reakce v nitru Slunce

Vědci poprvé zachytili neutrina ze sekundární termojaderné reakce v nitru Slunce

Většina energie vyrobená Sluncem pochází z proton-protonového cyklu, kdy dochází ke sloučení dvou protonů a vzniká atom hélia. Zhruba jedno procento energie nicméně pochází z tzv. CNO cyklu, kdy hélium vzniká prostřednictvím katalyzátorů v podobě uhlíku, dusíku a kyslíku. Vědcům se nyní poprvé podařilo pozorovat neutrina, která pochází z CNO cyklu. Právě tyto částice, které téměř nereagují s okolním prostředím, jsou v podstatě jediným nástrojem pro přímé zkoumání nitra Slunce.

19. října 2020
Čas

Vědci změřili nejkratší časový úsek v historii - průlet světla molekulou vodíku

Celých 247 zeptosekund trvalo fotonu prolétnout molekulou vodíku. Jedná se o nejkratší změřený časový úsek v historii, dřívější rekord byl 850 zeptosekund z roku 2016. Zeptosekunda je triliardtina sekundy: 0,000 000 000 000 000 000 001 s = 1 zs.

13. října 2020
Částicová fyzika

Vědci našli horní limit pro rychlost zvuku, dosahuje jí v pevném vodíku

Vědci našli horní limit pro rychlost zvuku, dosahuje jí v pevném vodíku

Vědcům z Queen Mary University of London, University of Cambridge a Institute for High Pressure Physics in Troitskse se podařilo identifikovat nejrychlejší možné šíření zvuku. Je to 36 km/s v pevném vodíku, který by se mohl nacházet v nitru velkých plynných planet jako je Jupiter.

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.

Naše místo ve vesmíru

Naše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)

V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.

Další zprávy
13. 9. 2020
Kvantová fyzika

Nová metoda 10 000x prodloužuje koherenci kvantových stavů

13. 9. 2020 Vědcům z University of Chicago se podařilo najít způsob jakým mohou zůstat kvantové systémy v provozu až 10 000x déle. Svůj výzkum založili na konkrétním kvantovém systému (solid state qubits), očekávají ale, že bude aplikovatelný i v ostatních situacích. Studie byla publikována v srpnovém

3. 9. 2020
Kvantová fyzika

Kvantový počítač od Googlu provedl zatím nejnáročnější simulaci chemické reakce

3. 9. 2020 Tým vědců pracující v Google AI Quantum týmu provedl zatím největší chemickou simulaci na kvantovém počítači. Právě kvantové počítače by mohly výrazně pomoci chemikům s predikcí výsledků chemických reakcí, které dnes probíhají spíše metodou pokus-omyl. Současné počítače však pro

4. 8. 2020
Částicová fyzika

Experiment v CERNu přinesl první evidenci vzácné reakce rozpadu kaonu

4. 8. 2020 Vědci ve výzkumném centru pro jadernou fyziku CERN pozorovali první významnou evidenci pro proces, který by mohl mimo jiné pomoci vysvětlit existenci temné hmoty. Výsledky svého výzkumu vědci prezentovali na pražské konferenci ICHEP 2020.

14. 5. 2020
Technologie

Nový postup pro výrobu jednoatomových tranzistorů umožňuje jejich snadnější výrobu

14. 5. 2020 Vědci z National Institute of Standards and Technology a University of Maryland vyvinuli postup na výrobu jednoatomových zařízení. Podařilo se jim díky němu jako druhým na světě sestavit jednoatomový tranzistor a jako prvním se povedlo vyrobit sérii jednoelektronových tranzistorů. Jednoduchá výroba

20. 2. 2020
Energie

Nová studie odhaluje nové elektronové skupenství hmoty

20. 2. 2020 Tým vědců vedený Megan Briggemanovou publikoval v magazínu Science studii, která se zaměřuje na jednodimenzionální vodivost, při které elektrony putují vodivým materiálem ve skupině namísto samostatně. Dochází tak k tzv. balistické vodivosti, při které skupiny elektronů cestují v jednom směru

24. 1. 2020
Gravitační vlny

Observatoře v USA a Evropě zachytily výjimečně krátkou gravitační vlnu - vědci neví, co ji mohlo způsobit

24. 1. 2020 14. ledna astronomové zachytili gravitační vlnu, jakou dosud neviděli: trvala pouhý zlomek sekundy. Od ostatních detekcí se tím liší a vědci zatím neví proč. Je pravděpodobné, že tato detekovaná deformace prostoru má zcela jiného původce než kolizi černých děr nebo neutronových hvězd, které

20. 12. 2019
Lasery

Nový matematický model by mohl umožnit výrobu gama laseru

20. 12. 2019 Vědci dokáží vytvořit laser ze světla z libovolné části elektromagnetického spektra - až na gama záření. To by se nyní mohlo změnit: nový matematický model fyzika Allena Millse totiž ukazuje, jak by šlo využít exotických atomů pozitronia k vytvoření gama laseru.