ESA zveřejnila gravitační mapu Země, podívejte se, kde na světě budete nejlehčí

Data získaná s pomocí orbitální sondy GOCE za posledních 12 měsíců umožnila evropským vědcům sestavit doposud nejpřesnější model zeměkoule nazývaný geoid (těleso s povrchem globálního oceánu, oproštěné od vlivu přílivů a proudů tvarované pouze gravitací). Výsledky měření byly prezentovány na 4. mezinárodním workshopu 31. března v Mnichově.

Geoid zeměkoule

Geoid zeměkoule model Země znázorňující rozložení gravitačních sil. Model sestavila ESA na základě dat získaných orbitální sondou GOCE.





Nový zpřesněný model gravitačního rozložení hmoty Země umožní hlubší studium dynamiky oceánů, mořských proudů a obecně cirkulace vodní masy na planetě. Kromě toho vědci doufají, že data získaná z vesmírné sondy jim umožní také lépe pochopit procesy v zemském nitru, které vedou k zemětřesením a dalším tektonickým aktivitám.

Vesmírnou sondu GOCE (Gravity Field and Steady-State Ocean Circulation Explorer) vypustila ESA v březnu 2009 a zaměřuje se na studium gravitačního pole Země. Pro přesné změření velikosti gravitační síly v daném místě, musí sonda kroužit kolem Země velmi nízko, pouhých 260 kilometrů nad povrchem (ISS se pohybuje ve výšce 278-460 km), a to ji činí aktuálně nejníže operující sondou na oběžné dráze Země.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie Země

Dnes kolem poledne nastane částečné zatmění Slunce

Měsíc dnes vstoupí mezi Zemi a Slunce. Zakryje tak část slunečního disku a vytvoříčástečné zatmění Slunce. Tento jev bude pozorovatelný ze severní polokoule a na různých místech se bude lišit. V USA a Kanadě bude možné pozorovat prstencové zatmění, v České republice zakryje Měsíc asi pětinu Slunce. Zatmění u vás bude pozorovatelné mezi 11:35 a 13:40. Maximum bude kolem 12:37.

Komety a planetky přináší na Zemi přes 5 tisíc tun materiálu ročně

Téměř 20 let hledali francouzští vědci v Antarktickém sněhu drobné částečky materiálu pocházejícího z vesmíru. Jedná se o drobné prachové částice z komet a planetek, které proletěly atmosférou naší planety a dopadly na sníh jižního kontinentu. Množství nalezených částic naznačuje, že na naší planetě každým rokem přibude až 5 200 tun vesmírného prachu ročně.

Planetka Apophis v následujících více než 100 letech Zemi neohrozí

Při průletu planetky Apophis kolem Země začátkem března se astronomům podařilo zjistit radarem nové informace o jejím pohybu kolem Slunce. Díky nově zpřesněné oběžné dráze planetky lze podle NASA s jistotou vyloučit srážku v roce 2029 i 2068. Vědci dál zkoumají získaná data a pokusí se z nich určit přesnější rozměry planetky a její rotaci.

Vědce překvapil nález rostlin pod více než kilometrem ledu v Grónsku

Ve vzorku materiálu z Grónska, který byl odebrán z hloubky více než 1,5 kilometru pod ledem, byly identifikovány zbytky rostlin z dávných časů. Podle vědců se jedná o sedimenty z doby, kdy bylo Grónsko bez své ledové pokrývky. Jejich stáří se odhaduje na méně než milion let.

V neděli proletí kolem Země letos největší planetka 2001 FO32

V neděli 21. března proletí kolem naší planety objekt 2001 FO32. S průměrem kolem půl kilometru půjde o největší planetku, která se letos k Zemi přiblíží. I při největším přiblížení se nicméně bude nacházet víc než 5x dál než Měsíc. Na rozdíl od jiných podobných průletů se bude planetka 2001 FO32 pohybovat relativně rychle - bude mít rychlost kolem 124 tisíc km/h.

V pátek kolem Země proletěla planetka Apophis - naposledy před těsným průletem v roce 2029

5. března se planetka Apophis na své oběžné dráze kolem Slunce přiblížila na 0,1 AU od naší planety. Šlo o zcela bezpečné přiblížení, planetka byla víc než 40x dál od Země než Měsíc. Pro astronomy šlo nicméně o poslední možnost zjistit o tomto tělese více informací, než se v roce 2029 přiblíží na 32 tisíc kilometrů. Ani za 8 let však srážka se Zemí nehrozí.

Uhlík v ocasu komety Catalina naznačuje, že podobné komety mohly přinést tento prvek na Zemi krátce po jejím zrodu

Když začátkem roku 2016 navštívila kometa Catalina (C/2013 US10) vnitřní část sluneční soustavy, pozorovalo ji množství astronomů a observatoří. Mezi nimi také infračervený teleskop na palubě letadla SOFIA, který v ocasu komety zachytil zřetelné stopy uhlíku. Zatímco kometa Catalina zmizela zpět k okraji sluneční soustavy, vědci zkoumali posbíraná data a nyní vydali vědeckou studii se svými závěry.