Nad severním pólem byla v letošní zimě rekordně velká ozónová díra

06. 04. 2011

Země Ozónová díra

Data ze satelitu Evropské vesmírné agentury (ESA) Envisat ukazují v březnu 2011 doposud nejnižší naměřenou tloušťku ozónové vrstvy nad euroatlantickou částí Arktidy. Toto oslabení ozónové vrstvy bylo způsobeno nezvykle silnými větry známými jako polární vortex, které izolovaly vzduch nad Arktidou, což vedlo k chladnější a delší zimě než obvykle, podobné spíše kontinentální antarktické zimě na jižním pólu. Při březnovém oteplení potom byly do horních vrstev uvolněny atomy bromu a chloru, které se běžně nacházejí v nižších vrstvách atmosféry. Při kontaktu s ozónovou vrstvou tyto plyny způsobí rozložení molekuly ozónu na kyslíkové atomy a dochází k oslabení ozónové vrstvy a pronikání ultrafialového záření na povrch Země.

Ozónová díra

nad severním pólem (zelená barva). V březnu 2011 byl nad Arktidou naměřen rekordní pokles množství ozónu v atmosféře.

Image credit:

Ozónová vrstva se nachází asi ve 25 kilometrů nad povrchem a filtruje sluneční záření od nebezpečných ultrafialových paprsků, které jsou škodlivé životu v moři ale mohou také zvýšit riziko rakoviny kůže u lidí. V posledních dekádách došlo k výraznému úbytku ozónové vrstvy nad zemskými póly, bylo to způsobeno průmyslem, který do ovzduší vypouštěl látky narušující rovnováhu ozónové vrstvy a přírodních plynů, které ji rozkládají.

V roce 1989 vstoupila v platnost Montrealská dohoda, která zakazovala používání určitých chemických látek, aby došlo k zastavení úbytku ozónové vrstvy. Od té doby došlo téměř k úplnému zastavení používání nebezpečných látek, nicméně nebezpečné plyny v atmosféře přetrvávají. Při chladných zimách na severním pólu lze proto ještě několik desetiletí očekávat oslabení ozónové vrstvy nad Arktidou.

Běžně vědci zaznamenají v chladných arktických zimách úbytek ozónu o 25 %, tentokrát však zaznamenali pro severní polokouli rekordní pokles o 40 %. Při dlouhých a výjimečně chladných zimách na Antarktidě dochází k úbytku ozónu až o 55 %. 

Na rozdíl od jižního pólu ale ozónová díra na severní polokouli znamená větší nebezpečí pro lidskou populaci, protože na severu je hustější osídlení. Obyvatelé Skandinávie a Grónska už byli varováni o nebezpečí vyplývající z ozónové díry a jsou vyzýváni, aby denně sledovali meteorologické zpravodajství pro informace o aktuálních hodnotách ozónu nad jejich oblastí. 

Útěchou pro obyvatele severních oblastí je fakt, že hodnoty látek rozkládajících ozónovou vrstvu stabilně klesají. Bohužel pomalu, od svého vrcholu před začátkem platnosti Montrealské dohody poklesly o 10 %. Podle odhadů by mohla být škoda způsobená průmyslem odčiněna někdy v období let 2045 až 2060.