Nad severním pólem byla v letošní zimě rekordně velká ozónová díra

Data ze satelitu Evropské vesmírné agentury (ESA) Envisat ukazují v březnu 2011 doposud nejnižší naměřenou tloušťku ozónové vrstvy nad euroatlantickou částí Arktidy. Toto oslabení ozónové vrstvy bylo způsobeno nezvykle silnými větry známými jako polární vortex, které izolovaly vzduch nad Arktidou, což vedlo k chladnější a delší zimě než obvykle, podobné spíše kontinentální antarktické zimě na jižním pólu. Při březnovém oteplení potom byly do horních vrstev uvolněny atomy bromu a chloru, které se běžně nacházejí v nižších vrstvách atmosféry. Při kontaktu s ozónovou vrstvou tyto plyny způsobí rozložení molekuly ozónu na kyslíkové atomy a dochází k oslabení ozónové vrstvy a pronikání ultrafialového záření na povrch Země.

Ozónová díra

Ozónová díra nad severním pólem (zelená barva). V březnu 2011 byl nad Arktidou naměřen rekordní pokles množství ozónu v atmosféře.



Ozónová vrstva se nachází asi ve 25 kilometrů nad povrchem a filtruje sluneční záření od nebezpečných ultrafialových paprsků, které jsou škodlivé životu v moři ale mohou také zvýšit riziko rakoviny kůže u lidí. V posledních dekádách došlo k výraznému úbytku ozónové vrstvy nad zemskými póly, bylo to způsobeno průmyslem, který do ovzduší vypouštěl látky narušující rovnováhu ozónové vrstvy a přírodních plynů, které ji rozkládají.

V roce 1989 vstoupila v platnost Montrealská dohoda, která zakazovala používání určitých chemických látek, aby došlo k zastavení úbytku ozónové vrstvy. Od té doby došlo téměř k úplnému zastavení používání nebezpečných látek, nicméně nebezpečné plyny v atmosféře přetrvávají. Při chladných zimách na severním pólu lze proto ještě několik desetiletí očekávat oslabení ozónové vrstvy nad Arktidou.

Běžně vědci zaznamenají v chladných arktických zimách úbytek ozónu o 25 %, tentokrát však zaznamenali pro severní polokouli rekordní pokles o 40 %. Při dlouhých a výjimečně chladných zimách na Antarktidě dochází k úbytku ozónu až o 55 %. 

Na rozdíl od jižního pólu ale ozónová díra na severní polokouli znamená větší nebezpečí pro lidskou populaci, protože na severu je hustější osídlení. Obyvatelé Skandinávie a Grónska už byli varováni o nebezpečí vyplývající z ozónové díry a jsou vyzýváni, aby denně sledovali meteorologické zpravodajství pro informace o aktuálních hodnotách ozónu nad jejich oblastí. 

Útěchou pro obyvatele severních oblastí je fakt, že hodnoty látek rozkládajících ozónovou vrstvu stabilně klesají. Bohužel pomalu, od svého vrcholu před začátkem platnosti Montrealské dohody poklesly o 10 %. Podle odhadů by mohla být škoda způsobená průmyslem odčiněna někdy v období let 2045 až 2060.
Líbil se Vám tento článek?

Podpořte tento web sdílením našeho obsahu:

Chcete vědět o dalším článku?

Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.


Další zprávy z kategorie
Země

Dron vybavený umělou inteligencí hledá meteority autonomně přímo v terénu

Podle odhadů dopadne na povrch Země kolem 500 meteoritů ročně. Většinou se jedná o malé tmavé kameny a objevit se podaří ke 2 % z celkového počtu. Většina ze ztracených meteoritů sice skončí v moři, které pokrývá větší plochu planety než souš. Ty zbylé by ale nalezeny být mohly a pomoci tomu mohou autonomní drony. Alespoň na některých místech.

celý článek

Dnes kolem poledne nastane částečné zatmění Slunce

Měsíc dnes vstoupí mezi Zemi a Slunce. Zakryje tak část slunečního disku a vytvoříčástečné zatmění Slunce. Tento jev bude pozorovatelný ze severní polokoule a na různých místech se bude lišit. V USA a Kanadě bude možné pozorovat prstencové zatmění, v České republice zakryje Měsíc asi pětinu Slunce. Zatmění u vás bude pozorovatelné mezi 11:35 a 13:40. Maximum bude kolem 12:37.

celý článek

Komety a planetky přináší na Zemi přes 5 tisíc tun materiálu ročně

Téměř 20 let hledali francouzští vědci v Antarktickém sněhu drobné částečky materiálu pocházejícího z vesmíru. Jedná se o drobné prachové částice z komet a planetek, které proletěly atmosférou naší planety a dopadly na sníh jižního kontinentu. Množství nalezených částic naznačuje, že na naší planetě každým rokem přibude až 5 200 tun vesmírného prachu ročně.

celý článek

Planetka Apophis v následujících více než 100 letech Zemi neohrozí

Při průletu planetky Apophis kolem Země začátkem března se astronomům podařilo zjistit radarem nové informace o jejím pohybu kolem Slunce. Díky nově zpřesněné oběžné dráze planetky lze podle NASA s jistotou vyloučit srážku v roce 2029 i 2068. Vědci dál zkoumají získaná data a pokusí se z nich určit přesnější rozměry planetky a její rotaci.

celý článek

Vědce překvapil nález rostlin pod více než kilometrem ledu v Grónsku

Ve vzorku materiálu z Grónska, který byl odebrán z hloubky více než 1,5 kilometru pod ledem, byly identifikovány zbytky rostlin z dávných časů. Podle vědců se jedná o sedimenty z doby, kdy bylo Grónsko bez své ledové pokrývky. Jejich stáří se odhaduje na méně než milion let.

celý článek

V neděli proletí kolem Země letos největší planetka 2001 FO32

V neděli 21. března proletí kolem naší planety objekt 2001 FO32. S průměrem kolem půl kilometru půjde o největší planetku, která se letos k Zemi přiblíží. I při největším přiblížení se nicméně bude nacházet víc než 5x dál než Měsíc. Na rozdíl od jiných podobných průletů se bude planetka 2001 FO32 pohybovat relativně rychle - bude mít rychlost kolem 124 tisíc km/h.

celý článek

V pátek kolem Země proletěla planetka Apophis - naposledy před těsným průletem v roce 2029

5. března se planetka Apophis na své oběžné dráze kolem Slunce přiblížila na 0,1 AU od naší planety. Šlo o zcela bezpečné přiblížení, planetka byla víc než 40x dál od Země než Měsíc. Pro astronomy šlo nicméně o poslední možnost zjistit o tomto tělese více informací, než se v roce 2029 přiblíží na 32 tisíc kilometrů. Ani za 8 let však srážka se Zemí nehrozí.

celý článek