Astronomové s pomocí vesmírného teleskopu Kepler pozorují otřesy na vzdálených hvězdách

09. 04. 2011

Kepler (teleskop) Exoplanety

Mezinárodní tým vědců, kteří používají vesmírný teleskop Kepler, pozoruje oscilace v atmosférách 500 vzdálených hvězd podobných Slunci. Rozšířili tím dvacetkrát řadu hvězd, u kterých lze pozorovat tento fenomén, který umožňuje nahlédnout do nitra hvězd. Studiem procesů uvnitř hvězd mohou vědci určit jejich hmotnost a rozměry, společně s údaji o jejich svítivosti pak vypočítají její vzdálenost. Tyto údaje pomáhají astronomům určit, co způsobuje pozorované chování hvězdy a zda jej lze vysvětlit existencí exoplanety.

Vesmírný teleskop Kepler

vesmírná observatoř NASA fungující mezi roky 2009 a 2018, jejímž úkolem bylo hledání exoplanet. Neustálým pozorováním zářivosti vybraných hvězd v souhvězdí Labutě hledal teleskop odchylky, které by mohly indikovat pohasnutí hvězdy v důsledku přechodu planety mezi teleskopem a vzdálenou hvězdou.

Image credit:

Podobně jako seismologové studují nitro Země s pomocí otřesů, lze podobným postupem studovat také hlubiny Slunce a dalších hvězd. Teď, díky vesmírnému teleskopu Kepler, dostává nová vědecká disciplína astroseismologie nová data ke studování nitra vzdálených hvězd. Hlavním úkolem sondy Kepler je hledání extrasolárních planet, studium jejich mateřských hvězd jim umožňuje zjistit více i o jejich okolí.

Kepler sleduje stále stejné místo na obloze, neustále porovnává svítivost hvězd a hledá výkyvy, které by mohly signalizovat přechod planety, která zakrývá část světla hvězdy. S pomocí studia hvězd samotných potom vědci mohou zjistit jejich hmotnost, velikost a také vzdálenost, tyto informace jim pak pomáhají přesněji určit, co vede k pozorovanému chování hvězdy, a zda jej lze vysvětlit existující exoplanetou, nebo dokonce celým systémem planet.

Podobné oscilace v atmosféře vědci pozorují i u Slunce, kde se drobné výkyvy objevují v periodě mezi třemi až 25 minutami, nicméně tyto oscilace jsou velmi jemné a jejich sledování u vzdálených hvězd bylo doposud téměř nemožné. S pomocí teleskopu Kepler, který je ve vesmíru od roku 2009, teď ale mohou astrofyzikové podle periody těchto výkyvů určit velikost hvězdy, menší perioda oscilací v atmosféře znamená menší hmotnost hvězdy naopak protáhlý cyklus otřesů pravděpodobně odpovídá hvězdám s větší masou.

Velké množství pozorovaných hvězd umožňuje statistickou analýzu jejich parametrů, což doposud nebylo možné. Vesmírný teleskop Kepler už poněkolikáté způsobil menší revoluci v pozorování vzdálených hvězdných soustav. Těšme se tedy na další vědecké objevy této vesmírné sondy, která nám přibližuje vzdálené světy jako doposud žádný jiný vědecký přístroj.