Vody v nitru Měsíce je zase o něco víc, ukazují to nová měření vzorků z mise Apollo 17

02. 06. 2011

Měsíc Voda ve vesmíru Apollo

O množství vody na Měsíci se spekuluje už dlouho, vědci se to různými způsoby snaží odhadnout, každou chvíli je však toto číslo revidováno ve světle nových objevů a měření. Voda se na povrchu Měsíce nevyskytuje, sluneční záření ji totiž rozkládá, zbývá tedy voda chemicky vázaná v minerálech a také vodní led, který by mohl být ukrytý v permanentním stínu některých kráterů, případně na jiných místech. Tým vědců financovaný NASA nyní ve vzorcích, které s sebou přivezli astronauti mise Apollo 17, zkoumal molekuly vody ukryté v krystalech, které byly součástí měsíční lávy.

Měsíc

snímek Měsíce pořízený vesmírnou sondou Galileo při jejím odletu k Jupiteru. Vlevo nahoře leží Mare Imbrium tvořené hlavně ztuhlou lávou z období geologické aktivity Měsíce. Obrázek je výsledkem kompozice 18 snímků pořízených systémem několika instrumentů sondy Galileo.

Image credit:

V horninách přivezených z Měsíce v roce 1972 našli vědci drobné krystaly, které vznikly před 3,7 miliardami let z roztavených hornin. Podle Jamese van Ormana, který je součástí vědeckého týmu, jehož studie byla publikována v květnovém čísle vědeckého magazínu Science Express, jde o zatím nejlepší náhled do složení nitra Měsíce. Krystaly totiž zachovaly své složení po miliardy let a dnes díky nim mohou vědci zkoumat složení nitra Měsíce, ze kterého magma pochází.

Dosavadní přímá měření vody ve vulkanických krystalech nikdy nepřesáhla 50 částic na milion (ppm), podle nových měření publikovaných ve studii však krystaly obsahovaly 615-1410 částic na milion, tedy více než desetinásobek dřívějších hodnot. Podle studie krystaly obsahují také další prvky jako je chlor, síra, nebo fluor, což činí její složení podobné vyvýšeninám uprostřed oceánů na prehistorické Zemi.

Nová měření dokazují, že složení Měsíce je ve skutečnosti velmi podobné složení Země. To podporuje aktuálně obecně přijímanou teorii o vzniku Měsíce jako důsledku srážky velkého tělesa se Zemí před 4,5 miliardami let.